V čele protestů na Slovensku stojí bývalý dlouholetý premiér a šéf strany SMER-SD Robert Fico. Zdroj: Profimedia.cz
Slovensko poslední týdny zažívá velmi napjaté období. Do ostrého sporu se dostala slovenská vláda a prezidentka Zuzana Čaputová na straně jedné a opoziční síly v čele s expremiérem Robertem Ficem na straně druhé. Politici se přou kvůli obranné dohodě mezi Slovenskem a USA, která umožňuje americkým vojákům využívat například vojenská letiště. Fico a jeho spojenci to kritizují. Straně SMER navíc rostou preference, dokonce se vrátila do čela průzkumů.
„Slovensko musí být připravené na povstání občanů proti vládě,“ prohlásil Fico na nedávné demonstraci namířené proti vládě premiéra Eduarda Hegera a prezidentce Čaputové. Na akci před prezidentským palácem v Bratislavě, na kterou dorazilo zhruba tisíc lidí, zároveň zahájil další petiční akci. Chce referendem vyvolat předčasné volby.
Demonstraci svolal se svými spojenci například ze Slovenské národní strany bývalého šéfa Národní rady Andreje Danka. Vadí jim obranná dohoda s USA. Tu v pátek ve Spojených státech podepsal slovenský ministr obrany Jaroslav Naď společně s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkem.
Dohoda umožňuje Američanům na Slovensku využívat dvě vojenská letiště v zemi. Slováci na oplátku získají až 100 milionů dolarů na rekonstrukci a provoz těchto míst. „Přeji si, aby opět vznikla vláda, která dokáže Američanům hrdě říct ne,“ prohlásil na pódiu před demonstranty zmíněný Danko.
Fico už se jednou o referendum o předčasných volbách pokusil. V loňském roce mu ho ale zatrhl Ústavní soud na podnět Čaputové. Pod petici se tehdy podepsalo půl milionu Slováků. Právě tato podpora v zádech a k tomu nejnovější volební průzkumy ale dodávají Ficově snaze váhu. A tak to zkouší znovu.
Čaputová skončí na skládce, tvrdí exšéf parlamentu
Robert Fico se na demonstraci pustil do vlády také kvůli rostoucí inflaci a koronavirovým opatřením. Bývalý premiér a předseda SMER se stal tváří slovenského boje s opatřeními a odboje proti očkování. Současnému kabinetu vyčítá také prozápadní postoje a zdrženlivost vůči Rusku. „Co nabízí současná vláda? Nabízí nám nádhernou vizi: Buď zemřeme na omikron, anebo nás zastřelí nějaký ruský voják,“ nechal se slyšet Fico.
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna. Na fotografii řeční šéf SNS Andrej Danko Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna. Na fotografii řeční šéf SNS Andrej Danko Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace Roberta Fica a jeho příznivců a spojenců před prezidentským palácem v Bratislavě na konci ledna Zdroj: Profimedia.cz
Někdejší premiér může mít znovu také prezidentské ambice. O nejvyšší post v zemi se už jednou ucházel, ale v roce 2014 nedokázal porazit Andreje Kisku. Teď má zatím podporu mimo jiné právě bývalého předsedy parlamentu Danka. Ten má podle svých slov k Čaputové úctu, „skončí ale na skládce“.
Danko je znám svým velmi pozitivním vztahem k Rusku. Byl to ostatně on, kdo měl Janu Hamáčkovi (tehdy ministru vnitra) krátce předtím, než se provalila kauza Vrbětice, zajišťovat cestu do Moskvy a potřebné kontakty. Hamáček poté tvrdil, že šlo o zastírací manévr v rámci zpravodajské hry.
Kňažko: Fico se chová jako bolševik
Do Čaputové se opírá i sám Fico. „Velkým problémem je naše paní americká prezidentka, která prosazuje americké zájmy od rána do večera. Jediné, co vláda udělala, je přivítání tří tisíc po zuby ozbrojených amerických vojáků na našem území,“ kritizoval Fico v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Podle něj si Američané na Slovensku „budou moci dělat, co se jim zachce“. Za spojence je nepovažuje.
To odmítá bývalý slovenský politik a známý herec Milan Kňažko. „Fico prohrál volby katastrofálním způsobem po dvanácti letech vlády. Jako premiér utrpěl fiasko. Mnoho jeho bývalých spolupracovníků a blízkých lidí čelí obvinění, někteří jsou ve vězení. Fico se snaží zvrátit výsledek voleb referendem o předčasných volbách,“ poznamenal pro CNN Prima NEWS.
Kňažko, který v minulosti kandidoval na slovenského prezidenta a zastával posty ministra kultury i zahraničí, Ficovo nynější chování zhodnotil jako „pokrytectví, populismus a hysterickou snahu zvrátit legitimní výsledky voleb“. „Fico zneužívá tuto situaci. Straší lidi, aby je potom mohl zachraňovat. To je starý bolševický komunistický způsob,“ doplnil v pořadu 360° Kňažko.
SMER-SD zažívá nejlepší období od prohraných voleb
Fico má ale aktuálně na Slovensku největší podporu od prohraných voleb. SMER-SD se totiž po řadě měsíců vrátil do čela voličských preferencí. Vyplývá to z průzkumu agentury Median SK. Podle něj by ve volbách získal 15,6 % hlasů. To je sice méně, než kolik získal SMER-SD v posledních volbách, ale od té doby se síly na politickém poli proměnily.
Na druhém místě by skončila nová strana Hlas-SD dalšího expremiéra Petera Pellegriniho (dříve člena SMER). Hlas by získal 13,5 % stejně jako první strana současné vládnoucí koalice Sloboda a Solidarita. S 10,6 % následují aktuálně mimoparlamentní Progresívne Slovensko, ze kterého vzešla i prezidentka Zuzana Čaputová.
Až na pátém místě preferencí se nachází dnes nejsilnější hnutí OĽaNO expremiéra a ministra financí Igora Matoviče. Ten volby v roce 2020 ovládl s 25 %, nyní by podle zmíněného průzkumu dostal jen 9,5 % hlasů.
S určitým propadem a těsně nad 5 % se nachází koaliční hnutí Sme rodina a hned za ním pak odtržení Kotlebovci v novém krajně pravicovém Hnutie Republika. Do Národní rady by se pak s rovnými 5 % dostalo ještě Kresťanskodemokratické hnutie. Ostrouhali by naopak Kotlebovci z LSNS v čele s kontroverzním Marianem Kotlebou a nejmenší strana vládnoucí koalice Za ľudí.
