Slovenský designér úspěšně otestoval vlastní létající auto. Pohání ho motor z BMW

Tento projekt byste očekávali spíš někde v mytickém Silicon Valley. Jeho domovem je ale dílna jistého Štefana Kleina na nitranském letišti v části Janíkovce. Nedávno létající auto úspěšně absolvovalo první oficiální zkušební let.

AirCar se sice vznesl do vzduchu už loni a pak si to několikrát zopakoval, šlo však jen o krátké nízké lety nad plochou letiště. Teprve teď zamířil skutečně na oblohu. Křídla AirCaru se nesloží horizontálně nad půdorys stroje, jako tomu bývá u jiných létajících aut, ale nejprve se zmenší sklopením a následně se vertikálně zasunou do centrálního tělesa vozidla. Toto řešení umožnilo zmenšit celkový formát a získat více využitelného prostoru.

K transformaci auta na letadlo či naopak stačí jediný povel tlačítkem – asi jako když v kabrioletu stahujete elektricky ovládanou střechu. Pravda, AirCaru to trvá trochu déle, celý proces nicméně nezabere více než tři minuty.

Rychlost má nového krále. Hypersport SSC Tuatara překonal magickou hranici 500 km/h

Už po druhé světové válce se začaly sportovní automobiloví výrobci předhánět v tom, kdo zkonstruuje vůbec nejrychlejší sériově produkovaný vůz na světě. Tento nikdy nekončící hon odstartoval Jaguar XK120, který svého času překonal dnes už směšných 200 kilometrů v hodině. O 106 km/h rychleji uhánělo legendární Ferrari 288 GTO z 80. let. Další zlom přišel až o 23 let později, kdy Bugatti Veyron atakovalo astronomických 407 km/h. Jde to ale ještě rychleji.

Na vzlet potřebuje AirCar dráhu dlouhou přibližně 300 metrů, což je délka srovnatelná s ultralehkými letadly. Kromě křídel se vysune i ocasní část a rozloží tlačná vrtule. AirCar se neztratí ani v běžném silničním provozu, vejde se například na běžné parkovací místo. Jeho hmotnost by měla být přibližně 1100 kg, přičemž uveze dalších 200 kg, tedy stejně jako je limit pro ultralighty.

Pro pohon na zemi i ve vzduchu používá 4-válcový motor BMW o objemu 1,6 litru a výkonu 140 koní (103 kW). To stačí k tomu, aby během letu dosáhl rychlosti 200 km/h, zásoba běžného bezolovnatého benzinu zajistí dolet přibližně 1000 km a spotřeba na hodinu letu představuje asi 18 litrů benzínu.

Firma chce spustit výrobu již v příštím roce, přičemž v plánu jsou i další verze. Například výkonnější dvoumotorová, čtyřmístná nebo taková, která by dokázala přistávat i na vodě.

Tagy: