Smažení cvrčci? Ne, radši krevety nebo stejk, brojí SPD proti hmyzu. Hysterie, vzkazuje koalice
Debata nad pojídáním hmyzu pokračuje. Zatímco hnutí ANO a SPD brojí proti cvrčkům v jídle a volají po vzdoru proti „zeleným džihádistům z Bruselu“, zástupci vládní pětikoalice kroutí hlavou. Předseda zemědělského výboru Michal Kučera z TOP 09 uvedl, že lidé, kteří šíří nepravdy v souvislosti s konzumací hmyzu, ještě nedávno „doporučovali kloktat savo“. Europoslanec Tomáš Zdechovský podotkl, že hmyz je mnohdy zdravější než potraviny, které „vyšly z koncernu expremiéra Andreje Babiše (ANO)“. Zákonodárce SPD Jiří Kobza konstatoval, že „při konzumaci bezobratlých“ dává přednost krevetám. Jak se k tématu staví další poslanci a europoslanci?
Evropská unie na konci ledna povolila použití cvrčků domácích a larev potemníka stájového v potravinách, přičemž všechny produkty s hmyzími surovinami musí být řádně označené. Dezinformační scéna si ale rozšíření již roky existujícího seznamu vyložila po svém a začala šířit zprávy o tom, že EU tajně přimíchává do potravin brouky. Nad rámec řetězových zpráv, facebookových skupin a článků z pochybných webových stránek se tématu chopili i politici – například expremiér Andrej Babiš (ANO).
„Šílenci z Evropského parlamentu – ti zelení džihádisti – debatují o tom, jestli bychom místo masa neměli jíst brouky a hmyz. Oni chtějí mít na moři větrníky a na poli solární panely. Podle nich by nebyla auta a jezdilo by se na kolech. Vrátili bychom se do jeskyně. Evropa dělá vše pro to, aby zničila svůj průmysl a náš smysl života,“ postěžoval si Babiš v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Svou kritiku na konto konzumace hmyzu už ale nerozvedl – samotný krok EU totiž není žádným přikázáním, ale pouze rozšířením seznamu hmyzu, který se oficiálně může objevit na potravinovém trhu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Cvrčky nežeru. EU nás bude tajně krmit brouky, brojí dezinformátoři proti „hmyzí diktatuře“
K „broučí diktatuře z Bruselu“ se začali vyjadřoval rovněž zástupci opozičního hnutí SPD, kteří volají po novele zákona. Chtějí, aby potraviny s hmyzími surovinami byly mnohem výrazněji vyznačené, než jak tomu je doposud, či aby podobné produkty měly vlastní označené regály v obchodech. Šéf SPD Tomio Okamura odmítl, že by šlo ve světle války na Ukrajině a debat nad státním rozpočtem o marginální téma.
Čtěte také
„Občany to vrcholně zajímá, na sociálních sítích mám videa se statisíci zhlédnutími. Ministerstvo zemědělství dokonce vyhlásilo dotační program, který má zkoumat využití hmyzu v potravinách. Chceme, aby takové produkty s hmyzí bílkovinou byly označeny červeným písmem velikosti 18. Musí to být nepřehlédnutelné. Když je obal malý, měl by být označený regál. Spotřebitel se v té záplavě informací má sám rozhodnout, zda si takový produkt koupí, nebo nekoupí. Já brouky jíst nechci. Prostě nechci. Někdo třeba chce – to nikomu nezakazujeme,“ řekl redakci Okamura.
Podle předsedy sněmovního zemědělského výboru Michala Kučery (TOP 09) je ovšem opoziční hysterie okolo konzumace hmyzu úsměvná. „Jde o součást jídelníčku mnoha světových kuchyní a logicky se o něm uvažuje i do budoucna. Samozřejmě platí to samé, co u jiných potravin – musí být řádně značeny včetně obsahu a musí být upozorněno na případné alergeny a další látky. Politickou kampaň proti hmyzu vedou často lidé, kteří ještě nedávno doporučovali kloktat savo a pojídat odčervovadlo pro koně, což mi přijde naprosto bizarní,“ napsal CNN Prima NEWS.
Kritikou směrem k opozičním lídrům nešetřili pirátští europoslanci. „Ze cvrčků jako povinné přísady do našich jídel mohl být jen takový nevinný hoax, který vyvolá pousmání se nad absurdností – kdyby se ho nechopili politici, jako jsou Andrej Babiš či Tomio Okamura, a nedali mu absurdní množství pozornosti. Takových hoaxů a dezinformací se denně vyprodukují stovky. Kdo zná dezinformační kuchařku, ví, že k úspěchu jsou zapotřebí tzv. užiteční idioti,“ vzkázala ostře europoslankyně Markéta Gregorová.
Nejvíce jí vadí právě skutečnost, že mnohdy opoziční politici svými výroky podporují narativ představitelů dezinformační scény, podle kterých EU nutí lidi jíst brouky, ať už „tajně“ či direktivně. Okamuru a Babiše vyzvala k tomu, aby uvedli na pravou míru, jak to je s evropským rozhodnutím z konce ledna.
„To je to nejmenší, co mohou udělat po škodě, kterou napáchali,“ konstatovala. Ač s konzumací hmyzu sama nemá zkušenosti, fandí start-upům jako Sens Food, které se jejich zpracováním zabývají. Právě tato česká firma prý kvůli dezinformacím přišla o důležitého obchodního partnera.
Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa přišel nikoliv s apelem na omluvu, ale se sázkou. „Máme tu hoax, který protievropští politici šíří nejen u nás, ale třeba i v Polsku a Rumunsku. Na potravinách musí být ze zákona uvedeno složeni, není tedy možné utajeně prodávat hmyz a vydávat to za něco jiného. S pány Babišem a Okamurou jsem kdykoliv připraven se vsadit, aby dokázali svá lživá tvrzeni o utajovaném pojídaní hmyzu – poražený nechť sní pytlík cvrčků,“ navrhl ve svém vyjádření předsedům opozičních uskupení.
Smažený cvrček? Radši krevety nebo naložený stejk
Poslanci hnutí SPD ani ANO se celkově k pojídání hmyzu příliš nemají. Někteří na dotaz redakce odvětili, že s tím jenom nemají zkušenost, ale nebrání se jí. Jiní konzumaci cvrčků kategoricky odmítají.
„Z bezobratlých dávám přednost některým mořským tvorům, jako jsou krevety, krabi, langusty, slávky, ústřice a podobně. Cvrčci mi nechybí a ani se nechystám je konzumovat. Dávám přednost bílkovinám ve formě zpracovaného masa obratlovců. Hmyz nechám ptákům, žabám, hadům a divokým hlodavcům,“ nechal se slyšet poslanec SPD Jiří Kobza.
Čtěte také
K zastáncům „tradičních forem bílkovin“ patří také zákonodárce hnutí ANO Aleš Juchelka. Ten si v odpovědi pro CNN Prima NEWS i zafilozofoval nad klimatickými dopady chovu brouků. „Cvrčky k životu nepotřebuji. Lemury nechovám, svého psa krmím barfem a těším se na letní grilování naložených stejků. Ať si každý jí, co chce, ale neomezuje nikoho jiného. Proti nesvobodě budu vždy bojovat. Krom toho mě napadá otázka, zda brouci prdí CO2. Prdí?“ tázal se Juchelka v SMS.
Pohoršení nad hmyzí diskuzí pobavilo lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského. „Sám jsem opakovaně hmyz konzumoval už na skautských táborech dřív, než to začalo být moderní. Podle mě je to zajímavé jídlo, podobně jako šneci nebo některé mořské potvory. Osobně si dám raději rybu, hovězí nebo vepřové, ale pokud někomu hmyz chutná, tak bych mu ho nezakazoval. Pan Babiš a pan Okamura mají znalosti o EU na úrovni australského indiána, takže si pletou příkaz s povolením. Podle mě je řada cvrčků daleko zdravějších než některé potraviny z holdingu pana expremiéra,“ rýpnul si Zdechovský do koncernu Agrofert.
Poslanec za KDU-ČSL a někdejší ministr Pavel Bělobrádek se cvrčkům ani dalším exotičtějším pochutinám nebrání. „V konzumaci hmyzu nevidím problém. Tuším, že jsem zkoušel cosi smaženého. Chutnalo to jako oříšky,“ napsal redakci.
Nejde jen o brouky, brání se opozice
Třebaže se diskuze omezila především na to, zda a nakolik tlačí Evropská unie na konzumaci cvrčků či jak značit potraviny s hmyzími surovinami, podle členů opozičních hnutí je údajný problém složitější. Podle poslankyně SPD Karly Maříkové usiluje Brusel o to, aby se maso stalo postupně luxusem.
„Má-li někdo potřebu jíst hmyz, tak ať navštíví specializovanou prodejnu. Označení je určitě nutné, a to velmi výrazné. Podívejme se, jak malými písmeny je kolikrát uvedeno složení na potravinách. Jako zdravotník se stavím ke konzumaci hmyzu negativně, jelikož to může být alergen, může obsahovat toxiny a pesticidy. Celé řadě lidí může být také odporné pojídat hmyz. Nápad EU nahrazovat maso hmyzem pod záminkou klimatické krize je další šílený nápad, který z Bruselu přišel. Toto může vyřešit jen odchod z EU, už včera bylo pozdě,“ řekla ostře.
Hnutí ANO již několikrát deklarovalo, že vystoupení z evropského společenství není na programu dne. Zároveň jej nešetří kritickými poznámkami. „Není to zdaleka jen o konzumaci hmyzu. Pan předseda Babiš mluvil o mnoha dalších šílenostech, jako je zákaz spalovacích motorů nebo norma Euro 7. Jednoduše řečeno – jde o celkový přístup Evropy k ochraně klimatu. I my samozřejmě chceme klima chránit, musí se to ale dělat s rozumem, a ne si při tom nechat zničit průmysl a ekonomiku,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
