Čím dál menší balení potravin
V Česku se už zřejmě definitivně usídlila smrskflace. Jak už název napovídá, jde o zmenšování například potravin či drogistického spotřebního zboží. Výrobky se smršťují dál a dál, zatímco ceny zůstávají stejné nebo dokonce rostou. Podle odborníků si Češi raději koupí levněji menší zboží než dražší, avšak větší.
Menší balení, ale přitom za stejnou nebo i vyšší cenu. Na častou praktiku výrobců nejen potravin si posvítily i nákupní servery. „Příkladem smrskflace může být Granko. Zatímco v roce 2012 mělo 900 gramů, v současnosti má 550 a cena zůstává více méně stejná,“ popsala pro CNN Prima NEWS analytička portálu Kupi Monika Kopčilová.
ČTĚTE TAKÉ: Nevyhovující potraviny i nelegální výrobna masa. Inspekce zasahovala v pražské tržnici Sapa
Nejvíce byla smrskflace patrná u čokolády a čokoládových tyčinek, za což mohl i drastický růst cen kakaových bobů v minulém roce. „Nejen Nestlé, ale řada výrobních podniků v situaci růstu cen jakýchkoliv vstupů stojí před rozhodnutím, zda zvýšit cenu výrobku nebo cenu, za kterou se produkty prodávají řetězcům, podržet a změnit velikost balení,“ uvedla mluvčí společnosti Nestlé Česko Tereza Srkbková.
Někteří výrobci umí s velikostí svých produktů doslova kouzlit a v obalech velikosti XL nakonec nabídnou množství, které by odpovídalo spíše velikosti S. To je typické nejen pro bramborové lupínky, ale i pro léky nebo cereálie pro děti. „Na obalech od dětských křupínků byly často soutěže pro děti, obrázky a vystřihovánky, ale gramáž výrobku byla nižší,“ řekla mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
„Smrskflací to navíc nekončí. Hovoříme nejen o smrskflaci, ale i takzvané šuntflaci, kdy se například v tyčince, která se tváří jako čokoládová, nenápadně snižuje obsah čokolády,“ dodal pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Smrskflační praktiky výrobců kolují i na sociálních sítích, přičemž některé jdou až do extrémů. „Zmenšit objem a zároveň zvětšit obal? To už je i na mě moc,“ napsala uživatelka Boženka na svém profilu na síti X k jednomu výrobku z drogerie.
„Spotřebitelé jsou ochotni přijmout tuto hru, než aby přistoupili na to, že by museli zaplatit více peněz za stejné množství produktu nebo služby. Obrana spočívá v tom, že přestaneme kupovat zboží, které je zmenšováno, a budeme kupovat zboží třeba z lacinějšího segmentu,“ vysvětlil pro sociolog Vojtěch Bednář. Což už se částečně i děje. „Často to vidíme poslední dobou, lidé raději sahají po privátních značkách, protože nechtějí připlácet,“ doplnil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Jedním z příkladů může být i kečup, značkový se 455 gramy za necelých 75 korun versus neznačkový, celé kilo za necelých 46 korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stát brání levnějšímu dovozu potravin, zlobí se obchodníci. Ministerstvo vyhlášku hájí
