Dosluhující ministryně financí Alena Schillerová předá státní rozpočet s rekordním schodkem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká vláda hospodařila za období leden až listopad letošního roku se schodkem 401,5 miliardy korun. Jde o horší výsledek než za celý loňský rok. Podle ministerstva financí na státní kasu stále doléhá vývoj v prvních čtyřech měsících letošního roku.
Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a změnou rozpočtového určení daní, se negativně promítá do inkasa daňových příjmu státního rozpočtu. To jsou podle ministerstva financí hlavní důvody, proč státní rozpočet za 11 měsíců letošního roku skončil s deficitem 401,5 miliardy korun.
Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?
V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.
Meziročně je schodek hlubší o 60,1 miliardy a už ke konci listopadu převýšil deficit za celý rok 2020, který činil 367,4 miliardy korun. Podle úřadu dosluhující ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se na listopadových číslech dostatečně neprojevily lepší meziroční výsledky v jednotlivých měsících druhé poloviny roku. Nedokázaly tak prý vykompenzovat schodky za období od ledna do dubna, které vznikly v důsledku vrcholící třetí vlny pandemie a zvýšených výdajů státu na podporu zasažených odvětví ekonomiky.
Půlbilionový schodek se asi nevyčerpá
Rozpočtové příjmy ke konci listopadu stouply meziročně o 1,1 procenta, respektive 14,2 miliardy korun. K tomuto růstu nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Daňové příjmy bez pojistného byly naopak o více než dvě procenta nižší (o 14,6 miliardy). Podle ministerstva za to mohou hlavně legislativní změny, které vedly ke snížení zdanění příjmů zaměstnanců (takzvané zrušení superhrubé mzdy), nebo ke změně rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů.
Výdaje státu se naopak zvýšily o 4,5 procenta (74,3 miliardy), přičemž drtivá většina tohoto růstu šla na vrub běžným výdajům. Kapitálové výdaje, tedy investice, stouply meziročně jen o 1,6 miliardy korun. Růst běžných výdajů ministerstvo zdůvodňuje navýšením protikrizových opatření a realizací priorit vlády. „Proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila,“ píše ministerstvo.
Na celý letošní rok je naplánován schodek ve výši 500 miliard korun, k jehož vyčerpání pravděpodobně nedojde. Schodek ke konci října činil 335 miliard a během listopadu se prohloubil o 66,5 miliardy. Pokud by se měl zopakovat loňský prosincový vývoj, finální letošní deficit by neměl převýšit 427,4 miliardy korun.
