„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pokud nynější kabinet ANO a ČSSD schválí zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry, nová vláda to zřejmě zruší. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to v neděli uvedl možný kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý.
Návrh vládního nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1 400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.
„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl v neděli Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip,“ poznamenal Stanjura.
Podle Schillerové ale vláda neplánuje, že by šlo do tarifu celých 1 400 korun. „Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor,“ zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. „Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek,“ dodala.
Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.
Schillerová také uvedla, že v souvislosti s předpokládaným rozpočtovým provizoriem se od ledna platy ve veřejné sféře zvedat po dobu jeho trvání nebudou. Stanjura s tím ale nesouhlasil, poukazoval na celkový roční příjem zaměstnanců.
„Jak můžete zvyšovat platy, když nebudete mít nastavený rozpočet, nebudete vědět vlastně, jaký rozpočet bude, jaký schodek?“ tázala se Schillerová. I když platové nařízení vláda schválí, bude podle ní otázka, co bude v rozpočtu. Stanjura však poukazoval na to, že všichni pracovníci mají roční zúčtování platu nebo mzdy a zajímá je, kolik za rok berou čistého. „Tři měsíce rozpočtového provizoria vzhledem k tomu, co je roční příjem, nehraje žádnou roli,“ řekl.
V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43 232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.
