Stanjura: Pokud současná vláda zvýší platy státních zaměstnanců, my to zase zrušíme

„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pokud nynější kabinet ANO a ČSSD schválí zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry, nová vláda to zřejmě zruší. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to v neděli uvedl možný kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý.
Návrh vládního nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1 400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.
Navazuje na téma

„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl v neděli Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip,“ poznamenal Stanjura.
Podle Schillerové ale vláda neplánuje, že by šlo do tarifu celých 1 400 korun. „Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor,“ zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. „Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek,“ dodala.
Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.
Navazuje na téma

Schillerová také uvedla, že v souvislosti s předpokládaným rozpočtovým provizoriem se od ledna platy ve veřejné sféře zvedat po dobu jeho trvání nebudou. Stanjura s tím ale nesouhlasil, poukazoval na celkový roční příjem zaměstnanců.
„Jak můžete zvyšovat platy, když nebudete mít nastavený rozpočet, nebudete vědět vlastně, jaký rozpočet bude, jaký schodek?“ tázala se Schillerová. I když platové nařízení vláda schválí, bude podle ní otázka, co bude v rozpočtu. Stanjura však poukazoval na to, že všichni pracovníci mají roční zúčtování platu nebo mzdy a zajímá je, kolik za rok berou čistého. „Tři měsíce rozpočtového provizoria vzhledem k tomu, co je roční příjem, nehraje žádnou roli,“ řekl.
V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43 232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.
Navazuje na téma
