Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších je stále okolo čtyř metrů sněhu. Z úbočí Studniční hory by mohlo zmizet na přelomu června a července, řekl v úterý mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají „střední Čechy“, v místě takzvané nivační deprese.
„Zatím poslední měření mocnosti sněhové vrstvy na Mapě republiky z 9. května ukázalo výšku přes čtyři metry. Je to přesně polovina letošního maxima. Sněhové pole známé jako Mapa republiky má téměř ideální tvar,“ řekl dnes Drahný.
ČTĚTE TAKÉ: Nebezpečná parna zasáhnou v létě Evropu, varují meteorologové. Data ukazují strašlivý trend
Letošní naměřené maximum sněhu na Mapě republiky bylo jedno z nejnižších za poslední roky. Pracovníci Správy KRNAP tam 19. března naměřili osm metrů. Podrobné měření v lokalitě dělají za pomoci moderních technologií od konce 90. let, poslední dobou s pomocí dronů. „Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Nevídaný jev v jižních Čechách: Šlo o prachového raráška nebo gustnado? dohadují se lidé
Obcemi Hůry a Adamov na Českobudějovicku se v pondělí prohnal podivný jev připomínající tornádo. Jeho záběry obletěly sociální sítě a lidé v komentářích spekulovali, zda se nemůže jednat o takzvaného prachového raráška. Meteoroložka CNN Prima NEWS Iveta Kodádková to však vyloučila a uvedla, že pravděpodobně k vidění bylo „gustnado“.
Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, a to 15,7 metru. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června. V zimní sezoně 2022/2023 správci parku na Mapě republiky naměřili nejvíce sněhu 6. dubna, a to 9,72 metru. Z hlediska dlouhodobého měření šlo o průměrnou hodnotu. Loni sněhové pole roztálo 8. července.
Uplynulá zima 2023/2024 byla v Krkonoších ve znamení výkyvů. Zatímco nástup zimy v prosinci byl nadějný, následné oblevy způsobily, že sníh začal odtávat výrazně dříve než v minulých letech, uvedl Drahný. Odtávání sněhu v Krkonoších o víkendu 23. a 24. března zastavilo výrazné ochlazení a nový sníh, který na hřebenech nejvyšších českých hor napadl. V pondělí 25. března dokonce horská služba zvýšila lavinové nebezpečí z prvního na druhý stupeň z pěti. Na hřebenech tehdy bylo 80 až 125 centimetrů sněhu.
Sněhové pole Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1 420 až 1 455 metrů. Je v klidovém území, dříve první zóně národního parku, pěšky se k ní proto návštěvník hor nedostane. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z Podkrkonoší.
„Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ dodal Drahný.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kempovací sezona odstartovala. Čechy lákají retro chatky, vyhledávají i místa k rybaření
