Teplota na pracovišti
Učebny budeme vytápět i nadále, jinak děti onemocní a odrazí se to na absenci ve třídách i kvalitě vzdělání. Redakci CNN Prima NEWS to uvedli oslovení ředitelé škol, kterým se nelíbí vládou doporučované snižování teplot v prostorech nejen vzdělávacích institucí. Navzdory rostoucím cenám energií si ředitelé podle svých slov nemohou dovolit riskovat zdraví svých žáků, u některých škol přitom prudce vzrostly zálohy na energie.
Podle návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol by byla minimální teplota v tělocvičnách a chodbách 17 stupňů Celsia. Ve třídách činí dolní limit 20 stupňů, což je minimum i v platné vyhlášce. Z ankety mezi řediteli škol nicméně vyplynulo, že doposud topili více, a to především v chladných zimních obdobích. Doporučení ke snížení teplot proto nevítají s velkým nadšením.
„Bohužel jsou tato doporučení s přicházející zimou pro děti bolestivá. Zatím se díky počasí daří teplotu v budově udržovat na úrovni 22 až 23 stupňů. Když se ale více ochladí, budou děti často nemocné. To se hned odrazí na absenci žáků ve třídě a automaticky to povede ke snížení kvality vzdělávacího procesu,“ uvedla redakci CNN Prima NEWS ředitelka 1. Slovanského gymnázia v Praze Taťjana Pergler.
Navíc se i během zimy musí větrat ve třídách, což platí dvojnásob během chřipkové a covidové sezony. Podle Pergler proto nelze topit na výrazně nižší stupně.
„Zároveň máme jako v mnoha dalších školách klasickou hlavici na radiátorech, kde se reguluje topení. Když bude zima žákům, kteří sedí u oken, budou pravděpodobně s teplotou hýbat. To stejné se může stávat na chodbách,“ pokračovala ředitelka.
Již nyní hlásí řada škol nemocné žáky i pedagogický personál. Reálně tedy hrozí, že bude ve školách poloprázdno, jakmile chřipková nebo covidová vlna dosáhne svého vrcholu. Vyhláška se setkala s nepochopením i ze strany rodičů studentů. „Samozřejmě zdraví dítěte – fyzické a duševní – je vždy na prvním místě pro každého z rodičů, proto z toho mají obavy,“ podotkla Pergler s tím, že dalším problémem na poli energií jsou zvyšující se zálohy – ty jsou nyní oproti konci minulého školního roku téměř dvojnásobné.
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. (Zdroj: Materiál pro jednání vlády) Zdroj: CNN Prima NEWS
Nebylo by dobré, kdyby děti seděly v bundách
Jiná situace panuje u Gymnázia Kroměříž. Výdaje na energie má ve školním rozpočtu vykryté a současné zdražování tak s hospodařením institutu příliš nezamává. „Abych řekl pravdu, v tuto chvíli nás to nijak zásadně neovlivňuje ani netrápí. Ceny máme stále solidní,“ odpověděl na dotaz redakce ředitel gymnázia Josef Havela.
Co se týče doporučení pro teplotní limity ve vnitřních prostorech, zde zatím škola nedostala žádné další pokyny ze strany zřizovatele. „Myslím, že školu vytápět budeme. Ne vyloženě přetápět, ale rozhodně tam zima nebude. Dlouhodobě víme, na čem si stojíme v případě energií, výkyvy nemáme. Víme, kolik protopíme plynu,“ doplnil ředitel gymnázia.
Dodal, že učit děti v chladných podmínkách není příliš reálné. Šetření se kroměřížské gymnázium ale stejně nevyhne. „Děti by seděly v bundách a nebylo by to dobré. Samozřejmě šetřit budeme, určitě se nebude tolik svítit. Zatím se z toho ale nehroutím, jsou školy, které jsou na tom mnohem hůře,“ uzavřel Havela.
Hrozí velká absence žáků
Obchodní akademie a hotelová škola v Havlíčkově Brodě chce úspory hledat úpravou výuky ve cvičných kuchyních, jejichž provoz je podle ředitele Jiřího Formana velmi nákladný. „Třeba zvýšíme počet žáků na jedno pracovní místo, teď je tam jeden či dva u jedné indukční desky, konvektomatu... do budoucna se to bude muset malinko posunout, aby se tam nějaká úspora udělala,“ řekl Forman.
Jak moc účty za energie škole vzrostou, teď nemůže odhadnout. Zřizovatel, kterým je Kraj Vysočina, pro ni zatím vysoutěžil pouze elektřinu. „Zatím vůbec nevíme, jak to dopadne s plynem. Ale nemůžeme jít do nějakého extrému, protože ti žáci v tom sedí a jejich situace je jiná, než když se člověk pohybuje,“ doplnil Forman. Navrhované minimální teploty označil za příliš nízké.
Milan Procházka, ředitel základní školy v Budišově na Třebíčsku, se obává, že by při nízkých teplotách ve třídě byla velká absence žáků. Škola dala loni za plyn a elektřinu asi 700 tisíc korun, polovinu svého rozpočtu. Nyní má ceny asi třikrát vyšší, s čímž rozpočet nepočítal. „Uvidíme, jestli budeme moci topit na dluh nebo bude třeba nařízená distanční výuka,“ vyjádřil své obavy Procházka.
„Děti nemůžou sedět v chladném prostředí, myslím si, že 21 stupňů je optimální. Ani v tělocvičnách to nemůžeme úplně snížit. Ne vždycky děláme aktivitu takovou, kde se děti víc zahřejí,“ přispěla se svým názorem Vlasta Nováková, ředitelka školy v Rouchovanech na Třebíčsku. Na energie má její škola v rozpočtu milion korun, o 100 tisíc víc než loni. Zda budou peníze stačit, se dozví až v prosinci po vyúčtování plynu.
