reklama

V Česku chybí tři tisíce sester. Dalších osm tisíc je nakažených, tvrdí Šochmanová

Koronavirová krize už několik týdnů zásadně prověřuje kapacity a schopnosti českého zdravotnictví. V těžkých podmínkách sice dobře odolává, ale ukazuje se, že slabinou je nedostatek zdravotních sester. Hrozí někde kvůli nedostatku personálu kolaps? Jak sestřičky zvládají zátěž? Na tyto a další otázky odpovídala v pořadu K věci prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

reklama

Už před pandemií koronaviru chyběly tři tisíce zdravotních sester. Obecně jich chybí více než lékařů. Počet chybějícího personálu se zvyšuje i tím, že mnozí z nich se virem sami nakazili.

„K poslednímu říjnu chybělo 8 123 nakažených sester, když k tomu připočítáme tři tisíce permanentně chybějících, tak je to samozřejmě vysoké číslo. Naštěstí většina zdravotníků má dobrý průběh nákazy a vrací se zase zpátky do zdravotnictví,“ uvedla Šochmanová.

K tématu

Prezidentka asociace uvedla, že k nakažení ve zdravotnických zařízeních dochází naprosto minimálně. Většinou se podle ní personál nakazí od členů rodiny nebo při nákupu potravin.

Během první vlny zemřela s koronavirem zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Od té doby byl ve zdravotnictví zaznamenán „pouze“ jeden další případ. Po úmrtí první z nich se Šochmanová obávala, že sestry nebudou chtít svoji práci vykonávat. „Myslím si, že se to nestalo. Ukazuje to na obrovskou profesionalitu našich sester a zdravotníků obecně, protože oni to prostě vnímají tak, že je to součást jejich práce, byť je to samozřejmě riziko,“ sdělila.

„Žádné zdravotnické zařízení se nepotýká s nedostatkem osobních ochranných pomůcek. Od března jsme mnohem poučenější. Vytvořili jsme celou řadu edukačních materiálů, takže naši zdravotníci umí mnohem lépe s těmito pomůckami zacházet,“ řekla Šochmanová.

Jedna sestra na jednoho pacienta

Prezidentka asociace také sdělila, že IKEM, ve kterém sama pracuje, neomezuje žádné elektivní výkony, pacienti jsou ale na covid testováni ještě předtím, než do zařízení vstoupí. Na druhou stranu mnoho institucí k omezením přistoupit muselo.

K tématu

Během rozhovoru také padla otázka na náročnou péči o pacienty s koronavirem. „Záleží na tom, o jakém pacientovi se bavíme. Pokud se bavíme o pacientovi, který je bezprostředně v resuscitační péči, zachováváme jednoho pacienta na jednu sestru. Pacient, který nevyžaduje tuto nejvyšší intenzivní péči, tak je péče velmi podobná jako při běžné péči o každého jiného pacienta, ale opět je ztížena tím, že se musí používat osobní ochranné pomůcky,“ řekla Šochmanová. Podle ní samozřejmě nastávají situace, kdy se jeden zdravotník nestará pouze o jednoho pacienta. Sestry si proto různě vypomáhají.

V pražských Letňanech byla zřízena polní nemocnice pro případ, že by v zařízeních došel počet lůžek pro pacienty s covidem. Zde by se jedna sestra mohla starat až o třicet pacientů, kteří nejsou v kritickém stavu. „Umím si to představit pouze u péče, které se dá říkat sociální hospitalizace, to znamená takoví pacienti, kteří už nemají žádné komplikace, nejsou už nároční na péči, ale nemohou se vrátit do svých domovů nebo domovů sociálních služeb, protože jsou stále pozitivní. Pak si umím představit, že by jedna sestra pečovala o třicet pacientů,“ uvedla prezidentka asociace. Šochmanová doufá, že k využití polní nemocnice vůbec nedojde.

S nakaženými pomáhají také medici. Ti sice nedovedou zastat vysoce specializovanou sestru, nicméně velmi pomáhají v základní ošetřovatelské péči. Šochmanová sdělila, že všem, co jsou ve zdravotnictví, patří za jejich práci v posledních měsících obrovský dík.

Rozhovor Marie Bastlové s Martinou Šochmanovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

K tématu

Tagy: K věci pandemie koronaviru zdravotní sestry nemocnice nakažení zdravotníci nedostatek zdravotníků Martina Šochmanová Česká asociace sester

Další hlavní zprávy

Politika

Česko může vést vláda až pěti stran. Slovákům přitom široké kabinety nefungovaly

Česko může vést vláda až pěti stran. Slovákům přitom široké kabinety nefungovaly

V Česku zbývá rok do voleb, které určí nové složení Poslanecké sněmovny a zřejmě i novou vládu. Opozice se zformovaly do dvou bloků, přičemž oba chtějí zvítězit nad tím druhým a zároveň touží porazit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jak Ivan Bartoš vedoucí Piráty s hnutím STAN, tak Petr Fiala šéfující bloku ODS, KDU-ČSL a TOP 09 říkají, že chtějí být příštími premiéry. Vzhledem k názorovému zakotvení stran se navíc dají očekávat konflikty, pokud se oba bloky rozhodnou vytvořit společnou koaliční vládu. S takovými kabinety má dlouholeté zkušenosti Slovensko a nutno podotknout, že spíše negativní.

Očkování proti covidu budou Čechům hradit pojišťovny, rozhodla Sněmovna
Ve věznicích kvůli covidu chybí stovky dozorců. Budou za ně zaskakovat policisté
Ministr Brabec má zdravotní problémy. Po jednání uhelné komise skončil v nemocnici
Volný: Nucená vakcinace je znásilnění. Nasaďte si roušku, reagoval Blatný
reklama
reklama
Nedočkaví štamgasti vyrazili na pivo už v šest ráno. O půl sedmé byla plná hospoda

Lidé

Domácí zpravodajství

Stovky volných termínů, jednotky zájemců. Učitelé se na covid testy zdarma nehrnou
Průměrná mzda dosáhla 35 402 korun. V Česku nejvíce vydělávají Pražané, přes 43 tisíc
Další články
reklama
reklama