reklama

V Česku chybí tři tisíce sester. Dalších osm tisíc je nakažených, tvrdí Šochmanová

Koronavirová krize už několik týdnů zásadně prověřuje kapacity a schopnosti českého zdravotnictví. V těžkých podmínkách sice dobře odolává, ale ukazuje se, že slabinou je nedostatek zdravotních sester. Hrozí někde kvůli nedostatku personálu kolaps? Jak sestřičky zvládají zátěž? Na tyto a další otázky odpovídala v pořadu K věci prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

reklama

Už před pandemií koronaviru chyběly tři tisíce zdravotních sester. Obecně jich chybí více než lékařů. Počet chybějícího personálu se zvyšuje i tím, že mnozí z nich se virem sami nakazili.

„K poslednímu říjnu chybělo 8 123 nakažených sester, když k tomu připočítáme tři tisíce permanentně chybějících, tak je to samozřejmě vysoké číslo. Naštěstí většina zdravotníků má dobrý průběh nákazy a vrací se zase zpátky do zdravotnictví,“ uvedla Šochmanová.

K tématu

Prezidentka asociace uvedla, že k nakažení ve zdravotnických zařízeních dochází naprosto minimálně. Většinou se podle ní personál nakazí od členů rodiny nebo při nákupu potravin.

Během první vlny zemřela s koronavirem zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Od té doby byl ve zdravotnictví zaznamenán „pouze“ jeden další případ. Po úmrtí první z nich se Šochmanová obávala, že sestry nebudou chtít svoji práci vykonávat. „Myslím si, že se to nestalo. Ukazuje to na obrovskou profesionalitu našich sester a zdravotníků obecně, protože oni to prostě vnímají tak, že je to součást jejich práce, byť je to samozřejmě riziko,“ sdělila.

„Žádné zdravotnické zařízení se nepotýká s nedostatkem osobních ochranných pomůcek. Od března jsme mnohem poučenější. Vytvořili jsme celou řadu edukačních materiálů, takže naši zdravotníci umí mnohem lépe s těmito pomůckami zacházet,“ řekla Šochmanová.

Jedna sestra na jednoho pacienta

Prezidentka asociace také sdělila, že IKEM, ve kterém sama pracuje, neomezuje žádné elektivní výkony, pacienti jsou ale na covid testováni ještě předtím, než do zařízení vstoupí. Na druhou stranu mnoho institucí k omezením přistoupit muselo.

K tématu

Během rozhovoru také padla otázka na náročnou péči o pacienty s koronavirem. „Záleží na tom, o jakém pacientovi se bavíme. Pokud se bavíme o pacientovi, který je bezprostředně v resuscitační péči, zachováváme jednoho pacienta na jednu sestru. Pacient, který nevyžaduje tuto nejvyšší intenzivní péči, tak je péče velmi podobná jako při běžné péči o každého jiného pacienta, ale opět je ztížena tím, že se musí používat osobní ochranné pomůcky,“ řekla Šochmanová. Podle ní samozřejmě nastávají situace, kdy se jeden zdravotník nestará pouze o jednoho pacienta. Sestry si proto různě vypomáhají.

V pražských Letňanech byla zřízena polní nemocnice pro případ, že by v zařízeních došel počet lůžek pro pacienty s covidem. Zde by se jedna sestra mohla starat až o třicet pacientů, kteří nejsou v kritickém stavu. „Umím si to představit pouze u péče, které se dá říkat sociální hospitalizace, to znamená takoví pacienti, kteří už nemají žádné komplikace, nejsou už nároční na péči, ale nemohou se vrátit do svých domovů nebo domovů sociálních služeb, protože jsou stále pozitivní. Pak si umím představit, že by jedna sestra pečovala o třicet pacientů,“ uvedla prezidentka asociace. Šochmanová doufá, že k využití polní nemocnice vůbec nedojde.

S nakaženými pomáhají také medici. Ti sice nedovedou zastat vysoce specializovanou sestru, nicméně velmi pomáhají v základní ošetřovatelské péči. Šochmanová sdělila, že všem, co jsou ve zdravotnictví, patří za jejich práci v posledních měsících obrovský dík.

Rozhovor Marie Bastlové s Martinou Šochmanovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

K tématu

Tagy: K věci pandemie koronaviru zdravotní sestry nemocnice nakažení zdravotníci nedostatek zdravotníků Martina Šochmanová Česká asociace sester

Další hlavní zprávy

Vraždy

Chladnokrevný „Had“: Turistům nabídl nocleh, zdrogoval je a 24 z nich zabil. Teď je milionář

Chladnokrevný „Had“: Turistům nabídl nocleh, zdrogoval je a 24 z nich zabil. Teď je milionář

Byl to jeden z nejkrutějších sériových vrahů v historii. Francouz Charles Sobhraj stojí za smrtí 24 turistů, které zavraždil v 70. letech. Svůj příběh prodal údajně za 15 milionů a nedávno byl o něm v dílně Netflixu natočený seriál pod názvem Had. Je to jedna z přezdívek, kterou dostal díky své schopnosti neuvěřitelně dlouho klamat lidi a utíkat z vězení.

Už žádná „absurdní diskriminace“. Česko uzná občanům očkování provedené v zahraničí
Bez roušek i rozestupů: Slavní Foo Fighters v New Yorku rozhicovali vyprodanou halu
Hnutí SPD je xenofobní, covid zastavil neonacisty. Vláda schválila zprávu o extremismu
EURO: Čechům se rýsuje soupeř. Na koho můžou narazit? A proč se vyhnout žlutým kartám?
reklama
reklama
Dětem postačí jeden PCR test před táborem, rozhodla vláda

Vláda

Domácí zpravodajství

Škrtil ji a zmlátil, žena později zemřela. Vrah stráví za mřížemi 14 let
Únik jedovatých plynů v Plzni přežil jeden muž ze čtyř. Už je z nemocnice doma
Další články
reklama
reklama