V Česku chybí tři tisíce sester. Dalších osm tisíc je nakažených, tvrdí Šochmanová

Koronavirová krize už několik týdnů zásadně prověřuje kapacity a schopnosti českého zdravotnictví. V těžkých podmínkách sice dobře odolává, ale ukazuje se, že slabinou je nedostatek zdravotních sester. Hrozí někde kvůli nedostatku personálu kolaps? Jak sestřičky zvládají zátěž? Na tyto a další otázky odpovídala v pořadu K věci prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

Už před pandemií koronaviru chyběly tři tisíce zdravotních sester. Obecně jich chybí více než lékařů. Počet chybějícího personálu se zvyšuje i tím, že mnozí z nich se virem sami nakazili.

„K poslednímu říjnu chybělo 8 123 nakažených sester, když k tomu připočítáme tři tisíce permanentně chybějících, tak je to samozřejmě vysoké číslo. Naštěstí většina zdravotníků má dobrý průběh nákazy a vrací se zase zpátky do zdravotnictví,“ uvedla Šochmanová.

Prezidentka asociace uvedla, že k nakažení ve zdravotnických zařízeních dochází naprosto minimálně. Většinou se podle ní personál nakazí od členů rodiny nebo při nákupu potravin.

Během první vlny zemřela s koronavirem zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Od té doby byl ve zdravotnictví zaznamenán „pouze“ jeden další případ. Po úmrtí první z nich se Šochmanová obávala, že sestry nebudou chtít svoji práci vykonávat. „Myslím si, že se to nestalo. Ukazuje to na obrovskou profesionalitu našich sester a zdravotníků obecně, protože oni to prostě vnímají tak, že je to součást jejich práce, byť je to samozřejmě riziko,“ sdělila.

„Žádné zdravotnické zařízení se nepotýká s nedostatkem osobních ochranných pomůcek. Od března jsme mnohem poučenější. Vytvořili jsme celou řadu edukačních materiálů, takže naši zdravotníci umí mnohem lépe s těmito pomůckami zacházet,“ řekla Šochmanová.

Jedna sestra na jednoho pacienta

Prezidentka asociace také sdělila, že IKEM, ve kterém sama pracuje, neomezuje žádné elektivní výkony, pacienti jsou ale na covid testováni ještě předtím, než do zařízení vstoupí. Na druhou stranu mnoho institucí k omezením přistoupit muselo.

Během rozhovoru také padla otázka na náročnou péči o pacienty s koronavirem. „Záleží na tom, o jakém pacientovi se bavíme. Pokud se bavíme o pacientovi, který je bezprostředně v resuscitační péči, zachováváme jednoho pacienta na jednu sestru. Pacient, který nevyžaduje tuto nejvyšší intenzivní péči, tak je péče velmi podobná jako při běžné péči o každého jiného pacienta, ale opět je ztížena tím, že se musí používat osobní ochranné pomůcky,“ řekla Šochmanová. Podle ní samozřejmě nastávají situace, kdy se jeden zdravotník nestará pouze o jednoho pacienta. Sestry si proto různě vypomáhají.

V pražských Letňanech byla zřízena polní nemocnice pro případ, že by v zařízeních došel počet lůžek pro pacienty s covidem. Zde by se jedna sestra mohla starat až o třicet pacientů, kteří nejsou v kritickém stavu. „Umím si to představit pouze u péče, které se dá říkat sociální hospitalizace, to znamená takoví pacienti, kteří už nemají žádné komplikace, nejsou už nároční na péči, ale nemohou se vrátit do svých domovů nebo domovů sociálních služeb, protože jsou stále pozitivní. Pak si umím představit, že by jedna sestra pečovala o třicet pacientů,“ uvedla prezidentka asociace. Šochmanová doufá, že k využití polní nemocnice vůbec nedojde.

S nakaženými pomáhají také medici. Ti sice nedovedou zastat vysoce specializovanou sestru, nicméně velmi pomáhají v základní ošetřovatelské péči. Šochmanová sdělila, že všem, co jsou ve zdravotnictví, patří za jejich práci v posledních měsících obrovský dík.

Rozhovor Marie Bastlové s Martinou Šochmanovou si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:
nemocnice zdravotnictví Google Marie Bastlová Thomayerova nemocnice pacient zdravotní sestra K věci Česko COVID-19 pandemie koronaviru zdravotní sestry nakažení zdravotníci nedostatek zdravotníků Martina Šochmanová Česká asociace sester zdravotnický pracovník Institut klinické a experimentální medicíny koronavirová recese pandemie covidu-19