Kolik vojáků měli reálně Afghánci k dispozici, je otázkou... Zdroj: Profimedia.cz
Bývalý afghánský ministr financí Khalid Payenda v rozhovoru pro BBC šokoval prohlášením, že 300 tisíc členů vládních elitních jednotek, které měly zemi ochránit před Tálibánem, z drtivé většiny nikdy neexistovalo. Někteří vládní činitelé si je měli spolu s generály vymyslet, aby mohli pobírat jejich platy. To by mohlo vysvětlovat srpnový hladký převrat Tálibánu.
Dlouhé roky se Spojené státy uklidňovaly tím, že až jednou opustí Afghánistán, zůstanou v zemi elitní afghánští vojáci, na jejichž výcviku se Američané podíleli. Ještě v červenci prezident Joe Biden ujišťoval svět, že v Afghánistánu žádné riziko převratu nehrozí, jelikož má vláda k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc vojáků.
Jenže pak přišel srpen a tálibánští radikálové projeli Afghánistánem jako nůž máslem. Během pár dní tálibové zabrali klíčová města v zemi a s koncem srpna kapituloval i Kábul. A všichni se ptali, jak je to možné. Jak se mohlo stát, že zhruba 300 tisíc vládních vojáků a policistů složí zbraně a rozuteče se?
Změnili jsme se, tvrdí Tálibán. Ze sebevražedných atentátníků přitom buduje brigádu
Během 20 let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Tálibán sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Nyní, kdy se tálibové v zemi znovu ujali vlády, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.
Možné vysvětlení teď v rozhovoru pro BBC nabídl někdejší afghánský ministr financí Payenda. „Většina z oněch 300 tisíc vojáků a policistů, kteří byli zapsaní ve vládních záznamech, nikdy neexistovala,“ šokoval.
Někteří zkorumpovaní členové vlády měli spolu s vojenskými generály stvořit imaginární vojáky a policisty, aby na ně pobírali finanční příspěvky a zároveň mohli brát jejich plat.
Nikdo netušil, kolik vojáků v zemi je
Korupčníci údajně využívali také reálných vojáků, kteří dezertovali nebo zemřeli. Generálové jednoduše tuto skutečnost nezanesli do oficiálních záznamů a plat uprchlých či padlých vojáků si přivlastnili.
Už v roce 2016 vydal americký vládní úřad, který dohlížel na „rekonstrukci“ Afghánistánu, zprávu, ze které vyplývalo, že ani Američané, ani afghánští spojenci netuší, kolik vojáků a policistů má přesně Kábul k dispozici. Mimoto nikdo ani nevěděl, na jakých konkrétních operacích pracují.
Je proto možné, že Payenda nepřehání a afghánských vojáků mohlo být v zemi reálně jen pár tisíc, díky čemuž se Tálibán po odchodu Američanů z Afghánistánu kvapně ujal vlády.
Velitelé se stále vymlouvali, vzpomíná Čech
Matyáš Zrno působil v letech 2010 až 2011 jako vedoucí Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Logar. Nesrovnalosti v oficiálních dokumentech byly podle něj na denním pořádku.
Lidé se bojí muslimů a dál uprchlíky nerozlišují. Země není nafukovací, tvrdí Šándor
Naše země není nafukovací. Ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS to uvedl bezpečnostní analytik Andor Šándor. „Lidi, kteří k nám přijdou, je potřeba dostatečně prověřit, aby nepředstavovali bezpečnostní hrozbu,“ dodal. Podle něj je potřeba usilovat o jejich integraci.
„Zjistit, kolik má náš partnerský pěší prapor, takzvaný kandak, Afghánské národní armády mužů, se ukázalo být nepřekonatelným úkolem. S velitelem jsme se sice pravidelně navštěvovali, s afghánskými vojáky jsme jezdili na společné patroly, pomohli jsme jim vybudovat kasárny, ale na jedné věci jsme vždy ztroskotali – když jsme se snažili zjistit, kolik má kandak reálně mužů,“ vzpomíná Zrno, dnes člen redakce CNN Prima NEWS.
„Věděli jsme, že na papíře je zhruba 600 mužů, ale nějak se nám nezdálo, že by jich tolik reálně bylo. Velitel se z toho ale vždy nějak vymluvil, v tom byli ostatně Afghánci dobří. Nakonec jsme zkusili obzvláště rafinovanou past – Afghánci mají rádi dárky, takže jsme veliteli navrhli, ať celá jednotka provede nástup, že dáme každému nějaký malý dárek. Ale i to bylo marné,“ doplnil.
„Šlo samozřejmě o to, že těch vojáků bylo reálně mnohem méně, než byl jejich tabulkový stav. Někteří dezertovali, jiní prostě jen bez povolení opustili útvar, hodně jich však bezesporu patřilo mezi „černé duše“, které reálně nikdy neexistovaly, ale velitel si bral jejich žold a stravné,“ uzavřel Zrno.
