Někdejší příslušníci afghánské armády a tamní rozvědky se čím dál častěji přidávají k Islámskému státu (IS). V zemi jsou totiž hnanou zvěří a teroristická organizace je vedle Tálibánu jedinou ozbrojenou frakcí v zemi. Na to může podle expertů doplatit i Západ.
Afghánská vláda měla před srpnovým převratem v Kábulu k dispozici přibližně 300 tisíc vojáků. Jenže ti povětšinou v létě před postupujícím Tálibánem složili zbraně nebo se rozprchli.
Tálibové, kteří se ujali vlády nad Afghánistánem, se následně snažili bývalé vojáky a příslušníky zpravodajských služeb stopovat. Z elitních jednotek Afghánistánu se tak bez podpory Američanů stala štvaná zvěř. Někteří muži se přidali k Frontě národního odporu v Pandžšíru, jenže ta se podle dostupných informací rozpadla a její vůdci uprchli do zahraničí.
Bývalí afghánští vojáci a agenti tak přemýšlejí, zda budou před Tálibánem neustále utíkat, nebo se přidají k frakci, která s táliby bojuje – Islámskému státu. Počet takových odpadlíků, kteří posilují řady teroristické organizace, podle listu Wall Street Journal přibývá.
Hrozí útok na Západ?
„Kdyby tam bylo nějaké hnutí odporu, přidají se k němu. Jenže v současnosti je Islámský stát jedinou další ozbrojenou skupinou v zemi,“ popsal myšlení vojáků pro Wall Street Journal Rahmatullah Nabil, bývalý šéf afghánské rozvědky.
Někteří vojáci se do řad Islámského státu nechávají naverbovat také kvůli tomu, že jim teroristé nabízejí za vstup značné množství peněz.
Colin Kahl, bezpečností poradce v administrativě amerického prezidenta Joea Bidena, varoval, že vzhledem k rostoucí početní i ekonomické síle Islámského státu, bude teroristická frakce schopná podniknout útok na Západ a jeho spojence. A to již za šest až dvanáct měsíců.
Islámský stát a hnutí Tálibán se rozcházejí v otázce výkladu islámu, což způsobuje, že se k sobě obě frakce chovají nepřátelsky.