Soláry na střeše, dřevo i vlastní kotel. Češi se vypořádávají s energetickou krizi po svém

Jak Češi řeší energetickou krizi?

Jak řeší Češi nejistou situaci na trhu s energiemi?

Na střeše fotovoltaika, uvnitř domu plynový, elektrický nebo obyčejný kotel. I tak někteří Češi řeší nejistou situaci na trhu s energiemi. K původnímu zdroji tepla si domácnosti čím dál častěji hledají i alternativní. Třeba o solární panely je zájem oproti loňsku několikanásobný.

Důležité je mít svobodu. Tak Karel Kloud popisuje, proč má na své zemědělské usedlosti na Příbramsku vše od klasických kamen až po tepelné čerpadlo. „Dřevo je na venkově základ. Vždycky bylo, je a bude. V momentě, kdy je například člověk nemocný a tak dále, máme dálkový ovládání – zmáčknu a topení pustím,“ přiblížil.

Většinu potřebné elektřiny si sám vyrobí pomocí solárních panelů. „Dneska svítí sluníčko, a tak ohřívám vodu teplou elektrikou. Když je třeba, tak si zatopíme v kamnech. Z mého pohledu je to otázka volby,“ pokračoval. Právě o fotovoltaické elektrárny je letos velký zájem. Jak pro domácnosti, tak pro firmy.

Uberte na topení pár stupňů, mrznout ale nemusíte, radí úřady. Jak na vysoké ceny energií?

Česká republika se bude muset pravděpodobně vypořádávat s menšími dodávkami plynu. Dopad na tuzemskou ekonomiku by však dle odborníků nemusel být významný. Důležité dle nich je, aby hledaly cestu k omezení své spotřeby především samotné domácnosti. Stačí prý, aby lidé ve svých domovech v zimě trochu snížili teplotu, případně aby tolik netopili po odchodu do práce. Zároveň s tím úřady zdůrazňují, že lidé v zimě rozhodně mrznout nebudou.

„Zabýváme se fotovoltaikami pro průmyslové podniky a komerční budovy. Poptávka se nám zvedla od minulého roku o zhruba 416 procent,“ přiblížil jednatel společnosti PKV Build Ondřej Vaněk. Nevídaně vysoký zájem potvrzuje také Solární asociace. „Za první pololetí jsme postavili již více solárních elektráren než za celý loňský rok,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Krčmář.

Firmám se kvůli tomu protahují dodací lhůty – některé komponenty dokonce vůbec nejsou. „Výroba nestíhá. Dnes, když nám z Asie slíbí, že něco dorazí v červnu, tak klientům říkáme, že to bude v říjnu,“ přiblížil zástupce společnosti Solarfy Patrik Dusil.

Nutné jsou velké elektrárny

Extrémní zájem hlásí i na ministerstvu životního prostředí. Původně si na dotace pro soláry vymezilo deset miliard korun. A nejspíš už mu to prý nebude stačit. „Již v této době máme dvojnásobek žádostí, než bylo za celý loňský rok. Pokud by došlo k překročení alokace, kterou máme, jsme připraveni ji posílit z modernizačního fondu,“ prohlásila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

V porovnání se solárním boomem ze začátku století je ale současný nárůst stále slabý odvar. A zaostáváme i za zahraničím – třeba Poláci zvládli solárních panelů postavit skoro třicetkrát víc. „Nesází pouze na instalace na rodinných domech. Potřebujeme velké elektrárny, které dodají elektřinu do sítě levně. Tím srazí cenu elektřiny a pomůže třeba i českému průmyslu,“ dodal Krčmář.

Právě velké elektrárny podle firem pomůžou lidem z velkých měst, kde pro soláry často nejsou vhodné střechy. S jejich případnou instalací se ale stále pojí nelibost právě z dob solárního boomu.

Tagy:
elektrárna solární panel KDU-ČSL kamna Anna Hubáčková Ministerstvo životního prostředí České republiky