Česká republika se bude muset pravděpodobně vypořádávat s menšími dodávkami plynu. Dopad na tuzemskou ekonomiku by však dle odborníků nemusel být významný. Důležité dle nich je, aby hledaly cestu k omezení své spotřeby především samotné domácnosti. Stačí prý, aby lidé ve svých domovech v zimě trochu snížili teplotu, případně aby tolik netopili po odchodu do práce. Zároveň s tím úřady zdůrazňují, že lidé v zimě rozhodně mrznout nebudou.
„Pokud se, podle nejhoršího scénáře, zastaví dodávky plynu do České republiky, bude nezbytné snižovat jeho spotřebu. V opačném případě dojde k vyčerpání podzemních zásobníků zhruba v polovině topné sezony a do jejího konce bude provoz plynárenské soustavy značně omezen, řekl před novináři Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské firmy EGÚ Brno.
Odborníci z EGÚ představili pět různých scénářů vývoje, které se liší podle množství dovezeného plynu. Většina z nich již přitom nepočítá s návratem ruského plynu přes Nord Stream 1 – a právě v takovém případě by dle expertů ležel hlavní díl odpovědnosti na samotných domácnostech.
„Z našich výpočtů vyplývá, že nezbytná omezení spotřeby plynu by v závislosti na situaci měla dosahovat 16 až 61 procent. K úsporám by měly být primárně motivovány domácnosti, protože snížení jejich spotřeby nepovede ke zhoršení ekonomické situace. Jsme ve válce, domácnosti by se měly snažit dobrovolně něco ušetřit,“ vysvětlil Macenauer.
René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, však upozornil, že podle nejnovějších zpráv se dá předpokládat, že k obnově dodávek plynu přes Nord Stream dojde. Navíc upozornil, že do Česka stále proudí více plynu, než se spotřebovává. „Do České republiky stále proudí zhruba 34 milionů kubíků denně. Spotřeba je v tuto chvíli devět milionů kubíků za den,“ vysvětlil na středeční tiskové konferenci.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Kde mohou lidé šetřit
Podobně jako energetičtí experti z EGÚ Brno by však chtěl domácnosti k šetření motivovat i náměstek Neděla. „Česká domácnost vytápí přibližně o čtyři stupně víc, než je průměr EU. Kdybychom se dostali na spotřebu EU, tak to je přesně ta spotřeba, kterou potřebujeme,“ sdělil.
Náměstek pak hovořil také o konkrétních možnostech, kde mohou lidé šetřit. „Když odejdete z domova, tak taky nenecháváte svítit v pokoji, stejně tak si můžete snížit teplotu.“ Následně také upozornil, že oproti loňskému roku je možné sledovat snížení spotřeby již nyní. „Pokud bude zachována solidarita, a zároveň se zaměříme i na oblast úspor, tak není potřeba přistupovat k nějakým zásadním úsporám a omezovat průmysl,“ vysvětlil Neděla před novináři.
„Jako se dá spořit v domácnostech, dá se spořit také ve výrobní sféře. Musíme si denně opakovat opatření, která se dají udělat a která nás nestojí skoro nic. Úspory se nerovnají mrznutí, ale efektivnímu využívání energií,“ doplnil.
Také premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání vlády uvedl, že je nutné pokračovat v úsporách „Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu již nebyly. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven, není překvapen,“ uvedl Fiala.
Ruská energetická válka
Podle řídícího konzultanta EGÚ Brno Michala Kocůrka Rusko cíleně využívá dodávky plynu do EU k nahlodání její jednoty a vytvoření velmi nekomfortní situace v rámci jednotlivých členských zemí, a to především u těch, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé a které nejsilněji podporují sankce proti Rusku. „V tomto případě jde hlavně o Německo. Rusko také postupně přidává další a další důvody, proč dodávky plynu do EU snižuje. Není tedy důvod předpokládat, že by se s návratem turbíny mělo cokoli měnit,“ uvedl Kocůrek.
I kdyby se Nord Stream 1 opět spustil na 40 procent, je podle něj potřeba se připravit na možnost, že za pár dní může být zase zastaven. „Znovu kvůli zdánlivě čistě technickým důvodům. Těch si Rusko dokáže vytvořit, kolik bude chtít,“ dodal Kocůrek.
