Spaní na zádech může zvyšovat riziko Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění, naznačuje nová studie, o které informuje web Health. Podle ní se totiž při spánku vleže hůře vyplavují neurotoxiny.
Dostatečný noční spánek je pro dobré zdraví zásadní. Pokud jde o mozek, nemusí záležet jen na množství spánku, ale také na poloze, ve které člověk spí, uvádí nedávná studie prezentovaná na mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace 2024. Ta naznačuje, že spánek na zádech může být spojen se zvýšeným rizikem Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění, píše web Health, který o studii informoval.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chronicky nemocné ledviny má milion Čechů. Nemoc mi úplně změnila život, popisuje Jaroslav
„Náš výzkum prokázal silnou souvislost mezi spánkem vleže na zádech a neurodegenerací,“ uvedl hlavní autor Daniel J. Levendowski, prezident a spoluzakladatel společnosti Advanced Brain Monitoring. Studie podle něj posiluje již dříve existující důkazy o souvislosti mezi spánkem na zádech a vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.
Nová varianta koronaviru ve střední Evropě nabírá na síle. Podívejte se na její příznaky
Vědci zkoumají novou variantu koronaviru s názvem XEC, která se šíří v Evropě i ve Spojených státech. Podle některých expertů by mohla nabrat na síle a stát se dominantní. Podívejte se, jaké má příznaky.
Podle Levendowského byla souvislost mezi spánkem na zádech a neurodegenerativním onemocněním poprvé objevena již v roce 2015, kdy bylo při experimentu na myších zjištěno, že spánek v poloze na zádech může přispívat k neurodegeneraci. V roce 2019 Levendowski a jeho kolegové zkoumali tuto otázku na 45 lidech s neurogenerativním onemocněním. Zjistili, že spánek v poloze na zádech – konkrétně déle než dvě hodiny za noc – je spojen s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.
V nejnovější studii se Levendowski a jeho kolegové pustili hlouběji a zahrnuli do ní přibližně stovku relativně zdravých lidí, kteří sloužili jako kontrolní skupina, a zhruba 200 účastníků s mírnou kognitivní poruchou, progresivní supranukleární paralýzou a Alzheimerovou chorobou. Někteří účastníci měli také poruchy Parkinsonova spektra (PSD), což je souhrnný termín pro poruchy charakterizované abnormálním hromaděním proteinů.
Výzkumníci zkoumali účastníky doma pomocí přístroje Sleep Profiler, který vyvinula společnost Advanced Brain Monitoring. Zařízení sledovalo, kolik hodin za noc účastníci strávili spánkem v poloze na zádech. „Software Sleep Profiler extrahuje devět klíčových biomarkerů užitečných při charakterizaci podtypů neurodegenerativních poruch,“ uvedl Levendowski. „Čas strávený spánkem v poloze na zádech je jedním z těchto devíti biomarkerů,“ vysvětlil.
Vědci zjistili, že účastníci s neurodegenerativními onemocněními spali na zádech o více než dvě hodiny častěji než lidé v kontrolní skupině. „Tato studie poskytuje další důkazy o poměrně silné souvislosti mezi spánkem vleže na zádech a neurodegenerací u kohort s PSD,“ napsali autoři ve své prezentaci. Zároveň poznamenali, že je třeba provést další studie, aby se zjistilo, zda spánek na zádech způsobuje rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
Velký výzkum rakoviny: Ke vzniku přispívá špatná strava i absence očkování. Na co dát pozor?
Mladí lidé by měli věnovat pozornost klíčovým faktorům podporujícím vznik rakoviny. Podle zprávy Americké asociace pro výzkum této nemoci je vhodné vyhýbat se nadměrnému užívání antibiotik, jíst červené maso maximálně třikrát týdně, používat kondom a omezit nadměrné pití alkoholu.
Proč může mít spánek na zádech vliv na zdraví mozku?
Během spánku se z těla obvykle odstraňují neurotoxiny, které mozek produkuje během dne. Ty se vyplavují procesem zvaným glymfatická clearance, často nazývaným „systém nakládání s odpadem“ v mozku. Podle Levendowského začíná být tento proces méně účinný kolem středního věku, obvykle 15 až 20 let předtím, než si lidé všimnou jakýchkoli prvních příznaků zhoršení kognitivních funkcí souvisejících s neurodegenerací. Spánek na zádech může tento proces ještě více zpomalit, protože tato poloha neumožňuje snadný odtok krve z mozku do srdce.
Studie z roku 2019 však ukázala, že tomu tak není, když lidé spí na boku, uvedl doktor Nikhil Palekar, ředitel Centra pro Alzheimerovu nemoc. Podle výzkumu totiž při spaní na boku dochází k částečnému stažení žíly v blízkosti srdce, což pomáhá zlepšit průtok krve a odvádění odpadních látek z mozku. „Tento efekt nebyl pozorován při spánku vleže na zádech,“ podotkl Palekar.
Jiná studie na zvířatech zjistila, že spánek na zádech je méně účinný při odstraňování bílkoviny beta-amyloidu z mozku. Tato bílkovina je spojována s Alzheimerovou chorobou, uvedl Palekar. Levendowski navíc podotkl, že spánek na zádech může zhoršovat spánkovou apnoe, která vede k ještě většímu hromadění toxinů. „Náš výzkum tedy naznačuje, že neefektivní odstraňování neurotoxinů v důsledku dlouholetého spaní na zádech přispívá k neurodegeneraci,“ sdělil Levendowski.
Pochybnosti okolo studie
Podle doktora Diega R. Torrese-Russotta, předsedy neurologického oddělení Baptist Health Miami Neuroscience Institute, který je součástí Baptist Health South Florida, však výzkum nebyl recenzován a má další významná omezení. Torres-Russotto upozornil, že účastníci s neurodegenerativními onemocněními a kontrolní skupina nebyli dobře sladěni – například kontrolní skupina byla mladší a bylo v ní více žen.
„Tato a další omezení mohou znamenat, že rozdíly pozorované mezi spánkovými polohami v této studii mohou být způsobeny tím, že obě populace nejsou statisticky srovnatelné,“ podotkl Torres-Russotto. Dodal, že studii prezentovali a sponzorovali představitelé společnosti, která prodává přístroje na spaní, a proto by mohlo dojít k dalšímu zkreslení výsledků.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Léky v zaplavených oblastech mohou chybět. Válek popsal, co v takovém případě dělat
