Ukrajinský voják na frontové linii poblíž města Zolote Zdroj: Getty Images
Válka na Ukrajině na spadnutí? Kreml ji nerozpoutá. Ale využije nepokoje, které v zemi mohou v dohledné době nastat, domnívá se ukrajinský politolog Maxim Jali. Z Ruska pak zní hlasy, že konflikt nikdo nechce a za napětí na východě Evropy mohou Spojené státy.
Podle aktuálních satelitních snímků americké společnosti Maxar Technologies se ruská armáda nachází 13 kilometrů od ukrajinské hranice. Americký prezident Joe Biden vyslal signál, který vypadá jako jeden z posledních před blížící se katastrofou. Šéf Bílého domu varoval Rusko před invazí na Ukrajinu, jinak Moskva narazí na masivní reakci a draze za agresi zaplatí. Odborníci z Ruska i Ukrajiny jsou ale, co se válečného konfliktu týče, poněkud zdrženlivější.
„Ukrajinská společnost si už natolik zvykla a je unavená neustálými hrozbami války, že laxně reaguje na hysterii v médiích,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Maxim Jali, profesor mezinárodních vztahů kyjevské Národní letecké univerzity.
Ukrajinský politolog uvedl, že sdělovací prostředky před ruským útokem varovaly loni na jaře i na sklonku loňského roku. Ukrajinci podle jeho slov evakuační zavazadla nebalili a užívali si svátků. „Dá se říct, že národní vlastností Ukrajinců je lhostejnost. Ta je někdy prospěšná, protože zachraňuje velmi mnoho nervových buněk. Zdá se mi, že loni na jaře byli lidé víc vystrašeni. Navíc, ukrajinská společnost se už naučila žít s tímto problémem,“ myslí si Jali.
Expert podotýká, že ani ukrajinská vláda nevěří, že na zemi Rusko zaútočí. „Prezident Zelenskyj se nedávno ve svém projevu k národu vyjádřil v tomto smyslu. A nepřímo obvinil z rozpoutání hysterie v médiích naše západní partnery,“ dodává Jali.
Atmosféra okolo Ukrajiny přesto houstne. V pátek se uskutečnila schůzka mezi americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a jeho ruským kolegou Sergejem Lavrovem. Schůzka může být jednou z posledních. Spojené státy deklarují, že nemíní ustoupit ruským požadavkům na písemnou garanci nepřipojení Ukrajiny k NATO a stažení sil Severoatlantické aliance z východní Evropy.
Rusko dává najevo, že v takovém případě bude jednat podle svého uvážení. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro ruskou televizi RTVi nevyloučil, že Moskva může na odmítnutí jejího ultimáta reagovat vybudováním vojenských základen v Latinské Americe – na Kubě a Venezuele.
Kreml sází na nepokoje
To jsou ale dalekosáhlé plány. Krach jednání mezi Ruskem a Západem naznačuje, že Kreml bude chtít prosadit nepřipojení Ukrajiny k NATO tanky. Ruští vojáci a technika stojí nedaleko ukrajinské hranice už několik měsíců a znepokojují nejen Ukrajinu, ale i Evropu a Spojené státy.
Ukrajinský expert však znepokojený není. „Konflikt trvá od roku 2014. Nemyslím si však, že v současné době dojde k plnohodnotné válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Odporují tomu ekonomické i politické faktory,“ myslí si Maxim Jali.
Podle jeho názoru Putin sází na vnitropolitickou destabilizaci Ukrajiny a tlak na ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, aby plnil minské dohody, včetně změny ukrajinské ústavy. Zároveň se Putin snaží, aby byl zprovozněn plynovod Nord Stream 2 ještě těsněji spojující Rusko a Evropu.
Jali se domnívá, že Kreml může využít i faktor ceny plynu, která se poslední měsíce drží na maximálních hodnotách.
„Současná cena plynu v Evropě je pro ukrajinský průmysl příliš vysoká. Podniky jsou nuceny zastavovat výrobu, zaměstnanci musí na nucenou neplacenou dovolenou. Pokud bude několik týdnů v únoru mrznout, tak může dojít k deficitu plynu pro malé spotřebitele, kteří nakupují levnější tuzemský plyn. V takovém případě můžou vypuknout masové protesty. V únoru si Ukrajina připomíná výročí masakru na Majdanu, dají se očekávat protesty opozice, která se bude snažit využít zhoršení situace v zemi. Za takových podmínek, kdy je stát paralyzován a vládne chaos, Rusko může bez větších lidských ztrát ‚ukousnout‘ další část ukrajinského území. Tak se Putin zachoval v roce 2014,“ upozorňuje ukrajinský politolog.
Víc než ruského útoku se Ukrajina obává soudobé mnichovské zrady. „Spojené státy se nás snaží přesvědčit k nutnosti vyplnění politické části minských dohod dokonce bez uskutečnění bodů týkající se bezpečnosti. Ty přitom stojí před politickou částí. To je pro Ukrajinu nebezpečné,“ uvádí Jali.
Za všechno může Washington
„Napětí kvůli možnému konfliktu mezi Ruskem a NATO visí ve vzduchu,“ říká pro CNN Prima NEWS Ivan Skorikov ředitel ukrajinské sekce konzervativního ruského Institutu Společenství nezávislých států.
„Rusko, Ukrajina ani evropské země žádný konflikt ve východní Evropě nepotřebují. Potřebuje ho hráč, který se nachází tisíce kilometrů za oceánem. Spojené státy chtějí vyostřením situace obnovit svou dominantní pozici nad Evropou. Washington se nemůže smířit s tím, že se svět změnil, je multipolární. Ale USA chtějí být i nadále globálním hegemonem,“ vysvětluje Skorikov svůj pohled na eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.
Podle jeho slov se o možné ozbrojené konfrontaci hovoří v ruských sdělovacích prostředcích. Ruská vládní moc se však pouze snaží uklidnit obyvatele země, že zajistí bezpečnost Ruska a bude adekvátně reagovat na to, pokud NATO a USA nebudou akceptovat ruské podmínky o nerozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii.
Populární téma médií
„Je to populární téma ruských médií. Ale ani v jedné reportáži, ani v jednom prohlášení představitelů ruské vládní moci se nehovoří o tom, že Rusko chce někoho obsadit nebo chce vyvolat konflikt,“ vysvětluje ruský politolog.
Skorikov by si přál, aby jednání mezi Moskvou a Washingtonem neskončila definitivním zrušením diplomatických vztahů. Situaci nevidí příliš optimisticky. Podotýká, že Rusko má jak odpovědět, pokud vyjednávání zajde do slepé uličky.
„Ruské vedení prohlásilo, že má připraveny adekvátní odpovědi, pokud USA nepřistoupí na ruský návrh o bezpečnostních zárukách. Myslím si, že se tyto adekvátní odpovědi budou týkat nejen Spojených států, ale i evropských zemí, které jsou sice naši přirození sousedé a partneři, jsou ale rukojmí agresivních zájmů USA. Stejně jako Ukrajina,“ domnívá se ruský expert.
