
Nakažených covidem v Česku rychle přibývá. Denní nárůsty infekcí jsou nejvyšší od května
Zdeněk Hřib Zdroj: Profimedia.cz
Petr Hlaváček, Adam Scheinherr a Pavel Vyhnánek Zdroj: FB Praha sobě
Zahájení kampaně STAN v Praze, květen 2022 Zdroj: ČTK
Zahájení kampaně STAN v Praze - Petr Hlaváček, květen 2022 Zdroj: ČTK
První náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. Zdroj: Sdružení pro architekturu a rozvoj
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) Zdroj: Profimedia.cz
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na jednání na Magistrátu hl. města Prahy Zdroj: Viet Tran
Zdeněk Hřib Zdroj: CNN Prima NEWS
Adam Scheinherr a Pavel Vyhnánek Zdroj: FB Praha sobě
Pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě) Zdroj: Profimedia.cz
Adam Scheinherr a Jan Čižinský Zdroj: FB Praha sobě
Adam Scheinherr a Jan Čižinský Zdroj: ČTK
Adam Scheinherr představil formy jízdného Zdroj: Facebook.com
Splnilo podle vás současné vedení Prahy sliby, které obyvatelům města před čtyřmi lety dalo, nebo zklamalo a se správou metropole nikam nepokročilo? Vzhledem k tomu, že se blíží konec volebního období koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), podívali jsme se detailně na programové prohlášení a přinášíme přehled toho, co se povedlo a co nikoliv. Na první pohled je patrné, že největší změny proběhly v oblasti dopravy, územního rozvoje nebo životního prostředí. Koalice naopak selhala v řešení bydlení nebo slíbené transparentnosti majetkové struktury města.
„Máme jedinečnou příležitost dohnat zpoždění, které za poslední léta Praha nabrala v oblasti dopravy, bydlení, kvalitního městského prostředí a využití moderních technologií. Chceme z Prahy učinit mnohovrstevnaté, sebevědomé a úspěšné město, které snese srovnání s Berlínem, Kodaní nebo Barcelonou, moderní metropoli 21. století se snadnou a udržitelnou dopravou, kde chodec, cestující MHD, řidič auta i cyklista spolu koexistují s respektem a bez konfliktů,“ slibovalo vedení města v programovém prohlášení z roku 2018.
Jak se to zvoleným zástupcům povedlo, na to se podíváme po jednotlivých oblastech. Obecně je však i přes častou kritiku opozičních politiků možné konstatovat, že se řadě členů rady skutečně podařilo práci pojmout koncepčně a nejenže rozjeli vlastní projekty, ale nemálo jich připravili i do dalších let.
I přesto, že především v začátku volebního období některé hádky prosakovaly na venek, a hlavně od TOP 09 přicházely snahy o změnu koalice a vytvoření nového uskupení s ODS, jež skončila v opozici, tak rada nakonec přečkala celé čtyři roky ve stejném složení. To se za posledních 20 let zatím nepodařilo.
Na základě debaty s koaličními i opozičními politiky působícími na magistrátu jsou za svou práci nejvíce oceňování náměstek pro dopravu Adam Scheinherr a jeho kolega a náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (oba z Prahy sobě). Kladné hodnocení však mají také náměstci Petr Hlaváček, jenž má na starosti územní rozvoj a plánování, a jeho kolega Petr Hlubuček (oba nyní za STAN), který se zaměřuje na životního prostředí.
Zdeněk Hřib Zdroj: Profimedia.cz
„První věc, kterou musím zásadně ocenit a která sice není hmatatelná, ale pro fungování města je strašně důležitá, je stabilita rady. V moderní historii města nenajdete čtyřleté volební období, kdy by rada odcházela ve stejném složení, jak nastupovala. Za Krnáčové tu bylo dokonce bezvládí a za ODS i TOP 09 se koalice protočily kolikrát. Spousta těch věcí, které dnes jsou, jsou jen díky tomu, že radní spolu skutečně spolupracovali,“ zhodnotil čtyřleté fungování jeden z nich – náměstek Pavel Vyhnánek.
Podobně to vidí i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Velký posun je určitě v dopravě, kde je to i nejvíc vidět kvůli mediálnímu zájmu. Podle mě ale velké změny proběhly také v územním rozvoji, energetické soběstačnosti a ekologických tématech. Postupujeme dobře i v inovacích a digitalizaci, v některých sociálních aspektech, kultivaci veřejného prostoru a pochopitelně narovnávání páteře v zahraničních vztazích,“ řekl pro CNN Prima NEWS Zdeněk Hřib s důrazem na to, že role primátora je hlavně udržet stabilní prostředí a dobré vzájemní vztahy, aby bylo možné pracovat na velkých projektech.
Klíčové téma, které před čtyřmi lety otevíralo programové prohlášení rady a na které byl kladen největší tlak i ze strany veřejnosti. Bez pochyby jde o nejsložitější a nejméně vděčnou oblast z celé agendy, jež radní v hlavním městě mají. Ne náhodou jde ročně do této oblasti téměř třetina peněz celého městského rozpočtu. Výdaje na dopravu se za nynějšího vedení Prahy zvýšily o zhruba pět miliard na 33 miliard korun vyčleněných pro rok 2022. Nejde ale jen o prostředky na investice, ale především o výdaje na dopravní obslužnost.
Pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr Zdroj: Facebook.com
Za oblast primárně odpovídá náměstek a jeden z nejviditelnějších politiků Prahy sobě – Adam Scheinherr.
„Po našem nástupu jsme nepřebrali jediný velký rozestavěný projekt nebo aspoň akci připravenou ke stavbě. Nečekalo na nás jediné stavební povolení. Museli jsme okamžitě začít dávat současnou infrastrukturu do pořádku, aby silnice nebyly samá díra a mosty nepadaly. Mezitím jsme připravovali nové projekty, které promění město,“ shrnuje Scheinherr stav, v jakém se Praha, co se týče dopravních staveb, nacházela.
Jaké byly sliby?
Praha v roce 2022 získala stavební povolení na metro D a na jaře se rozjela stavba prvního úseku Pankrác – Nové Dvory. Jen výstavba těchto pěti stanic by měla stát přibližně 52 miliard korun a trvat by měla nejméně do roku 2028.
Pražský okruh je stavba, která primárně spadá pod stát. Praha má na jeho stavbu jen vedlejší vliv. I přesto si vytyčila pro toto volební období dva zásadní úkoly. Tím prvním je výkup zelených pásů, na kterých budou vznikat protihlukové valy. V současné době má město vykoupeno 40 procent těchto pozemků, což je zhruba o polovinu víc než v době, kdy rada nastupovala.
Druhým úkolem byla debata s městskými částmi o tom, jak jim vyjít vstříc, aby byl dopad stavby na občany co nejmenší. Ani to se zcela nepodařilo. Do září 2020 se totiž ke stavbě sešel kamion připomínek, které stále vypořádávají úředníci v Českých Budějovicích, bez jejichž rozhodnutí se nic nepohne. Mezi připomínkami se paradoxně objevily i námitky od městských částí, kde vládnou zástupci ODS a ANO, kteří na magistrátu současné vedení často za průtahy kritizují. Přitom jsou to ale oni sami, kteří ke zpomalení procesu přispěli.
Městský okruh nebo také pokračování Blanky prošel za čtyři roky na první pohled méně viditelnými změnami. Především proběhl geologický průzkum a došlo ke změně původního návrhu, kdy většina okruhu bude v tunelech. Podle náměstka Petra Hlaváčka je shoda s městskými částmi a je připravená dokumentace pro územní rozhodnutí.
Zda skutečně jednou k dostavbě okruhu dojde, bude velmi záležet na novém vedení a na tom, jak se metropoli podaří sehnat finance. Pokud by vše pokračovalo dle plánu, mohla by část okruhu delší než 10 km získat stavební povolení v příštím volebním období.
Stavba bude zahájena v létě 2022. Celkem bude Dvorecký most stát něco málo přes 1 miliardu korun. Otevřen by měl být v roce 2025.
Rohanský most má propojovat Rohanský ostrov a Holešovice. Praha ale zatím neví, kudy přesně povede. Stavba má být součástí revitalizace Rohanského ostrova, kde je v plánu vznik nových bytů a parku. Mělo by jít o jeden z prvních projektů, kdy město postaví vlastní rezidenční objekty. Samotný most ale zatím zůstává jen návrhem.
Otevřena v roce 2020
Stavba byla zahájena v lednu 2022 a vyjde zhruba na 300 milionů korun. Projít by se po ní měli Pražané už koncem tohoto roku.
Na jaře 2022 začala první etapa opravy Barrandovského mostu. V průběhu roku začne i rekonstrukce Libeňského mostu. Oba jsou v havarijních stavech a hrozí jejich pád. Kolem oprav Libeňského mostu vedlo dlouhé pře minulé politické vedení v čele s Adrianou Krnáčovou (za ANO), jež dokonce jako jednu z variant navrhovalo svržení mostu. Celkově jde o miliardové investice do oprav mostů.
Náměstek Adam Scheinherr zdůrazňuje, že opravou před letošním rokem prošly i všechny klíčové městské tahy.
„Peníze šly hlavně do rekonstrukcí důležitých pražských komunikací a radiál – Prosecká, Argentinská, Strakonická, Wilsonova, Koněvova nebo Veselská atp. Na pražské infrastruktuře byl dluh 30 miliard korun. To znamená, že 30 miliard korun v minulosti mělo jít na opravy a nešlo,“ dodává.
Zahájená je stavba z Barrandova do Holyně, z Modřan do Libuše a ještě letos započne také stavba z Divoké Šáry na Dědinu.
Během těchto čtyř let byl otevřen parkovací dům na Černém mostě a zahájena stavba v Nových Butovicích. Zprovozněna jsou nová parkoviště na Opatově a v Braníku. Ještě před koncem roku se zahájí stavba nového P+R Opatov pro 450 vozidel. Připravená je rovněž dokumentace pro stavební povolení na P+R Depo Zličín a Depo Hostivař, kde zaparkuje 1 100 aut.
Právě parkování bylo jedním z největších problémů pro mimopražské občany. K tomu by se dal přidat i systém modrých zón, po jejichž zrušení z počátku volala část opozice. Za čtyři roky se ale karta obrátila a dnes je trend spíš opačný a zóny se rozšiřují.
Zřejmě nejožehavější téma, za které je současné vedení kritizováno. Cyklostezky nebo cyklopruhy se během čtyř let objevily na většině silnic po Praze a kritici často říkají, že nemají smysl, nikdo je nevyužívá a jen brání hladkému průjezdu aut. Například ODS je chce zrušit. Jen v roce 2021 šlo do budování cyklostezek téměř 370 milionů korun.
Zatímco v dopravě se viditelně řada věcí skutečně pohnula, oblast bydlení by se dala považovat vyloženě za selhání pražské koalice. Bydlení si již na začátku rozdělili radní Hana Marvanová (nyní TOP 09), která měla na starosti přípravu konceptu družstevního bydlení, Pirát Adam Zábranský, jenž měl vyřešit nájemní bydlení a náměstek Petr Hlaváček, který se měl soustředit na investice a stavbu nových bytů.
Jaké byly sliby?
Ceny bytů stále rostou, poptávka je jak po těch nájemních, tak i po bytech na koupi a řešení je zřejmě v nedohlednu. Nutno ovšem dodat, že karty má v této oblasti ve svých rukách spíše stát než město. I přesto data o bytové výstavbě z února 2022 uvádí, že v roce 2021 v Praze bylo zahájeno 9 698 bytů, což by mělo být nejvíce od roku 2000.
V oblasti družstevního bydlení, které měla na starosti Hana Marvanová, se podařilo jen málo. Vznikl sice koncept Dostupného družstevního bydlení, ale žádný projekt ještě realizován nebyl. Ten první by mohl být v Praze 5, ale bude se ještě vybírat partner, se kterým město bytové družstvo založí, a to se rozhodně v tomto volebním období již nestihne. Navíc ani jednotliví radní nejsou v této otázce jednotní a zdá se, že koncepce, kterou Marvanová připravila, není tou nejvhodnější. Pokud nebude chtít v projektu pokračovat další vedení, zřejmě zanikne a byty se nikdy nepostaví.
Tuto oblast měl na starosti Adam Zábranský a nutno říct, že to bylo téměř to jediné, co měl na starosti. Magistrát a městské části mají ve správě celkem 30 345 obecních bytů, z toho 7 625 vlastní Praha a 23 080 městské části. Hlavním záměrem Zábranského bylo byty neprodávat a naopak opravit ty ve špatném stavu a získat nové, jelikož dlouhodobý trend ukazuje, že Praha má bytů stále méně. V květnu 2022 například zastupitelstvo schválilo koupi 35 bytů od Prahy 3.
Zábranský je opozicí kritizován především za to, jak s městskými byty Praha nakládá a komu je pronajímá.
„Je dobré, že se obecní byty postupně rekonstruují a zároveň je důležité, aby byly co nejvíce využívány lidmi, kteří je skutečně potřebují, včetně podporovaných profesí, seniorů a lidí se zdravotním postižením,“ uvedl koncem roku 2021 radní pro bydlení s tím, že byty jsou primárně poskytovány potřebným, například sociálně slabším.
Pravidla a podmínky tak sice jsou, ale ne všichni s nimi souhlasí a je proto otázkou, co se stane, pokud bytovou politiku převezme po volbách někdo jiný.
S ohledem na počet bytů, který je potřeba, ale řešení jen těch městských nepomůže. Jedinou možností je stavba nových, a to buď soukromými investory nebo Prahou samotnou. A právě na tuto oblast se zaměřil náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Inicioval vznik tzv. Pražské developerské společnosti, která si od začátku až do konce stavbu bytů zajistí sama. První rezidenční jednotky by měly vzniknout už v roce 2023 na Černém mostě.
Celkem 28 nových městských bytů. Přesně tolik jich bude už příští rok stát v Černém mostě‼ Právě jsme na radě vybrali...
Posted by Petr Hlaváček on Monday, May 16, 2022
Jednoduše se dá říct, že jde o oblast, bez které by se v Praze na chodník neumístila ani židle, ale zároveň o oblast, která je nejméně viditelná. Každá stavba v Praze musí podléhat shodě s územním plánem, což hlídá právě náměstek pro územní rozvoj. Zároveň předkládá všechny změny územního plánu pro veškeré stavby a spolupracuje na jejich koordinaci.
„V oblasti územního rozvoje došlo za čtyři roky k velkému průlomu. Poprvé v moderní historii města se začalo o jeho fungování přemýšlet komplexně a v souvislostech. Postavil jsem kolem sebe tým mladých i zkušených lidí z architektury, stavebnictví a urbanismu obecně, kteří na město koukají v celé jeho celistvosti. Připravili jsme nový Metropolitní plán, vybudovali Pražskou developerskou společnost a skrze spolupráci s Adamem Scheinherrem i dalšími se nám podařilo odšpuntovat miliardové stavby, se kterými nebyli předchozí politici schopní pohnout,“ řekl CNN Prima NEWS náměstek Petr Hlaváček.
Zahájení kampaně STAN v Praze - Petr Hlaváček, květen 2022 Zdroj: ČTK
Jaké byly sliby?
Metropolitní plán neboli nový územní plán se aktuálně nachází ve stavu po vypořádání zásadních připomínek, především po dohodě se všemi ministerstvy. Nyní si ho může prohlédnout veřejnost, která má zároveň možnost se k dokumentu až do konce června vyjádřit. Proces jeho tvorby se táhne od roku 2012 a původně měl platit od roku 2020. Dosud však nový plán neexistuje a jede se podle toho starého. Předpoklad je, že by mohl nový materiál začít platit od roku 2023.
Plán se soustředí na několik zásadních oblastí, a to klimatickou změnu, bydlení, veřejná prostranství nebo vybavenost. Na jeho tvorbě pracoval tým kolem Petra Hlaváčka a odborníků z IPR téměř tři roky.
Jde o zcela nový záměr, který nynější politická reprezentace rozjela od plenek. Když to zjednodušíme, tak výsledkem je, že má Praha vlastního developera. Díky tomu může stavět byty na svých pozemcích sama. Část z nich si nechá pro vlastní potřebu a další prodá na komerčním trhu, čímž bude generovat i zisk. Město si vlastní byty programově a plánovaně v podstatě nikdy nestavělo.
V první fázi musela společnost vytipovat pozemky, které by pro stavbu byly vhodné. Nyní už má několik pilotních projektů, z čehož ten první by měl být realizován příští rok na Černém mostě.
Jde především o tři území a to Smíchov kolem Lihovaru, Nákladové nádraží Žižkov a Bubny Zátory. Na všechny tři oblasti tým Petra Hlaváčka zpracoval studie a vizualizace s tím, že neřešil pouze chátrající oblast jako takovou, ale zapojil ji i do současné výstavby. Zároveň nastavil podmínky pro developery s tím, že se musí podílet na stavbě doprovodné infrastruktury.
Zatímco na Smíchově už se pomalu stavět začíná, na Žižkově se čeká na schválení změn územního plánu a nejinak je tomu také v Bubnech. Podle Hlaváčka se vše posouvá i díky tomu, že se debatou s městskými částmi i památkáři podařilo zkrátit proces územního řízení.
Součástí oblasti Bubny Zátory by měla být i Vltavská filharmonie. V rámci projektu byl v květnu 2022 vyhlášen vítěz architektonické soutěže. Jak rychle budou jednotlivé oblasti procházet proměnou bude záležet především na tom, zda v daných projektech budou pokračovat další politici, a zda na ně budou peníze.
Rekonstrukce Václavského náměstí začala v roce 2020 a už měla být dokončena. Kvůli průtahům kolem stavebních prací způsobených především covidem a zároveň změnami ze strany města se ale vše zpožďuje a na náměstí stále ještě není zcela hotovo. Jde o první fázi rekonstrukce. Ta druhá by se měla týkat horní části lokality a měla by znamenat i návrat tramvají na náměstí.
Kromě tohoto náměstí prošlo změnou třeba i náměstí před magistrátem.
Tuto oblast mají už po dobu osmi let pod kontrolou Starostové. Poslední čtyři roky vytvářel koncepční kroky ve spolupráci s dalšími kolegy Petr Hlubuček.
Petr Hlubuček Zdroj: Wikipedie
Praha k rozšiřování zeleně založila vlastní web, prostřednictvím kterého si může každý zkontrolovat, kde se stromy skutečně sází. Za čtyři roky bylo vysázeno půl milionu stromů a cíl na toto volební období je tak splněn.
Většina věcí týkajících se ekologických postupů a přístupu k městu je shrnuta v tzv. klimatickém plánu, který zastupitelstvo schválilo v roce 2021. Splněn má být do roku 2030. Jak rychle se z něj bude dařit věci dokončovat ale opět záleží na tom, jaká reprezentace nastoupí po volbách a jak moc ho bude chtít respektovat.
Jeho součástí jsou čtyři pilíře – udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika, udržitelná energetika a adaptace na změnu klimatu. Na první pohled se to může zdát složité, ale v praxi se pod danými hesly skrývají projekty, jako jsou rozšiřování elektrobusů, rekonstrukce spalovny v Malešicích, výkup bioplynové stanice na bio odpad, stavba kanalizací v částech Prahy, kde ještě není, případně revitalizace a rozšiřování parků, vodních toků nebo třeba i umísťování pítek do města a jeho ochlazování.
V rámci projektů, které se podařilo splnit vypíchněme jen některé.
Elektrobusy – Od roku 2022 v Praze jezdí první elektrobusy, do kterých zatím město investovalo přes 200 milionů korun. Do roku 2030 by mělo být až 75 procent vozového parku MHD bezemisní.
Rekonstrukce spalovny v Malešicích – za 2,7 miliardy korun proběhla rekonstrukce, která by měla umět zpracovat až 400 tisíc tun odpadu. Zprovoznění celé spalovny je v plánu do konce letošního roku.
Bioplynová stanice – V květnu 2022 je podepsaná smlouva na koupi bioplynové stanice v Chrásti. Právě zde má Praha ambici do dvou let řešit celé bio hospodářství.
Obnovitelná energie – Vzniklo pražské společenství obnovitelné energie, které má za cíl instalovat na městské domy fotovoltaické panely. První jsou již nově připojeny na Černé mostě. Do roku 2030 by takto mělo být osazeno zhruba 20 tisíc domů.
Po dlouhých soudních přích se podařilo ukončit nevýhodné nájmy v tržnici, ve které skončili vietnamští trhovci. Vystřídali je farmářské trhy a bohatý kulturní program města. Pro danou lokaci nyní probíhá architektonická soutěž.
POZVÁNKA | Rádi byste se dozvěděli víc o blízké budoucnosti tržnice? Přijďte za námi ve čtvrtek večer do CAMP - Centrum...
Posted by Pražská tržnice on Wednesday, April 20, 2022
Průmyslový palác vyhořel v roce 2008. Od té doby se nepodařilo získat stavební povolení pro jeho opravu. Za cíl si to vytyčil náměstek pro finance Pavel Vyhnánek a pod jeho vedením se investice za více než 2,6 miliardy korun dala do pohybu letos v únoru. Stavba by měla být hotová za dva roky.
Tato oblast spadá pod radního pro majetek, kterým je v tomto období Jan Chabr z TOP 09. Obecně jde o problematiku, která se považuje za nejméně transparentní z celého magistrátu. Téměř nikdo ve skutečnosti do detailu neví, co všechno vlastně Praha vlastní, komu to pronajímá, kolik za to nájemci platí a jak vypadají nájemní smlouvy.
Radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) Zdroj: ČTK
Byl to právě Chabr, kdo sliboval, že v této oblasti udělá pořádek. Z tabulek hospodářské činnosti, kterou každý rok odbor majetku sepisuje, je patrné, že hospodaří s téměř sedmi miliardami ročně, což skutečně není málo. Některé z těchto peněz jdou i na investiční činnost města. Nejde ale o nic koncepčního, ale zcela nahodilého.
I přesto, že dosud žádný veřejný soupis neexistuje, radní Chabr CNN Prima NEWS slíbil, že se tak do konce volebního období stane.
Ani v této oblasti zatím není hotovo. Přesto Chabr opět slibuje, že se tak do konce volebního období, tedy do září, stane. Praha s vládou již čtyři roky řeší především to, zda stát odkoupí Fakultní nemocnici Bulovku, a co za to. Bývalý premiér Andrej Babiš celou věc blokoval pozemkem v Letňanech, kde plánoval vybudovat právě nemocnici. Projekt neměl ale od počátku šanci na úspěch.
Nyní to vypadá, že se schyluje k dohodě. Za Bulovku by Praha měla dostat Kasárna Karlín, dům v Hybernské a objekt na Bohdalci. Zároveň by měla proběhnout i druhá směna, kdy Praha od státu získá zámek Veleslavín, zahrádkářskou osadu na Balkáně, Sokol Vinohrady a areál u Branického potoka. Výměnou za to dá Faustův dům a parkoviště u Nemocnice na Homolce.
Podařilo se zprovoznit tzv. realitní web, kam Praha umísťuje svůj majetek k prodeji nebo pronájmu. Efektivita webu je podle Chabra vysoká.
Oblast IT si vzal pod svou patronaci primátor Zdeněk Hřib. Dobře podle něj funguje tzv. Portál Pražana, kde lidé mohou z domova zaplatit třeba poplatek za popelnice nebo za psa. Stále pokračuje také projekt Lítačka, díky kterému mají občané možnost nakupovat přes internet časové kupony na MHD nebo si zkontrolovat zpoždění dopravních spojů. Vedle toho se do on-line světa přenesla i platba parkování nebo používání sdílených kol.
Podle Hřiba je největší hodnotou těchto aplikací to, že jsou levné. „Povedlo se nám zrušit absurdní projekty v IT a ročně šetříme 145 milionů korun oproti rozpočtu, který byl v roce 2018,“ řekl CNN Prima NEWS Hřib.
Obecně, co se týče webů pro různé účely, tak těch vyprodukovala Praha desítky. Problém je ale v tom, že Pražané z velké části ani neví, že stránky existují a že je mohou používat. K tomu všemu má magistrát stále velmi nepřehledné a netransparentní vlastní stránky. Dodnes není například možné pustit si přenos jednání zastupitelstva zpětně a doslovné přepisy existují až několik dnů po zastupitelstvu.
Jako jeden z největších úspěchů koaliční politici vnímají možnost on-line jednání, které se podařilo zprovoznit hlavně díky tomu, že byl covid. Zasedání přes internet se přitom týkají i jednání rady. Zároveň zástupci vedení města připomínají také rychlý vznik aplikací na očkování a testování v době koronaviru.
Nejmenší ohlas má aktivita radních v oblasti školství, kultury nebo sociálních služeb. Jde také o tři téměř neviditelní radní - Vít Šimral (Piráti - školství), Hana Třeštíková (Praha sobě - kultura) a Milena Johnová (Praha sobě - sociální služby). Ani jeden z nich přitom nemá jasné ambice znovu na magistrát kandidovat a slabší je v tomto ohledu i podpora z vedení jejich stran.
Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku se v pátek dostal poprvé od počátku května na 1 300. Je to o tři čtvrtiny více než před týdnem. Přibylo také podezření na opakovanou nákazu, v mezitýdenním srovnání téměř dvojnásobně na 360. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
Ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny výrazně zpomalují protitankové miny. Ty v oblasti rozmístili ukrajinští ženisti. Další zveřejněné video ukazuje ruský tank, který se nechal vlákat do minového pole. Krátce na to následoval masivní výbuch. Na základě pozdějších leteckých snímků je patrné, že nešlo o jediného ruského obrněnce, kterého Ukrajinci v tomto minovém poli zničili.
Pokud skupina zemí G7 skutečně zavede navrhovaný cenový strop na ruskou ropu, černé zlato na světovém trhu vystoupá až na 200 dolarů za barel. Rusko totiž může na plány zareagovat úplným zastavení dodávek. Z trhu by tak rázem zmizela asi osmina ropy, což by znamenalo obrovský šok, varoval expert švédské banky SEB.
Sledujeme on-line
Covid nás posunul na druhou kolej, ale klasika je klasika, okomentoval zahájení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiří Bartoška. Letos se totiž akce koná po dvou letech tak, jako před pandemií. Prezident festivalu v rozhovoru v Rohlík zóně také přiznal, že má počáteční obavy.
Zatímco sonická technologie spatřila světlo světa už v roce 1963, nejmodernější magnetická iO technologie byla do rukou uživatelů doslova předána v roce 2020. Že jsou jí teprve dva roky ale neznamená, že je to nějaká „rychlokvaška“ – experti na ústní zdraví ji vyvíjeli celkem 6 let a testovalo ji více než 1800 lidí. Vydejte se s námi do světa elektrických zubních kartáčků Oral-B iO do výzkumného a vývojového centra v německém Kronbergu.
Ukrajina obdrží další dodávku zbraní od USA, tentokrát v hodnotě kolem 820 miliard dolarů. V zásilce mají být protiletadlové systémy, ale zejména pak až 150 tisíc kusů dělostřelecké munice. Ta Ukrajincům v posledních týdnech dochází. Ukrajinci v pátek podle místních médií zničili ruské sklady, kde byl mimo jiné ruský dron za miliony dolarů. Rusové bombardovali ukrajinský Hadí ostrov, kterého se předtím po několika měsících vzdali. Kyjev podle doněckých separatistů sabotuje výměny zajatců.
Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k probírání bude řada, od afér hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ve druhé části proběhne tradiční velká politická diskuse, které se zúčastní pirátka Olga Richterová, Karla Maříková z SPD, Marek Benda z ODS a za hnutí ANO Patrik Nacher. Partie s datem 3. července navíc bude poslední před letní pauzou, jinak s výjimkou Vánoc vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Tománkové?
Česko opět trápí bouřky. Obzvláště silná zasáhla Královéhradecký kraj, kde vítr dokonce lámal stromy a ničil střechy. Několik tisíc domácností se ocitlo bez proudu. Meteorologové varují před velkými kroupami, které mohou mít až 5 cm, i před bouřkami na většině republiky. Ty by mohly částečně pokračovat i v sobotu.
Městem Mykolajiv na jihu Ukrajiny brzy ráno otřásly silné exploze. Informoval o tom na sociální síti Telegram starosta a vyzval lidi, aby zůstali v úkrytech. Původ výbuchů není jasný. V pátek přitom bylo při zásahu obytného domu poblíž Oděsy ruskými raketami zabito nejméně 21 lidí.
Podepsat finančně velmi zajímavou nabídku, nebo vytěsnit z hlavy rubly a považovat spojení s KHL v současné době za morální problém, který může pošramotit pověst? Takové rozhodnutí v poslední době stálo před mnoha českými hokejisty. Ti spadající pod agenturu Global Managment Group patřící Jiřímu Hamalovi Rusko odmítli.
Nejznámější kapesní nůž slaví 125 výročí svého vzniku. Tradičně bývá červený a má na sobě bílý kříž značící zemi původu – Švýcarsko. Proto se mu také říká švýcarský armádní nůž. Ovšem nevyužívají ho jen vojáci, často se nachází také v kapsách skautů, trampů či turistů, ale i manažerů. A také prezidentů
Od českého předsednictví v Radě Evropské unie bych neměl přehnaná očekávání, prohlásil v pořadu 360° bývalý předseda vlády Mirek Topolánek (ODS). Podle něj naopak hrozí, že čeští voliči tyto aktivity neocení. Ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že vrcholným zástupcům mohou kvůli půlroční štafetě „utéct problémy republiky“.
Na zahájení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary čekaly v pátek odpoledne u červeného koberce hotelu Thermal stovky lidí. Na první pohled jich ale bylo méně než v minulých letech. Důvodem bylo jednak chladné počasí, ale i to, že na zahajovací ceremoniál nebyla ohlášená žádná z hlavních hvězd letošního ročníku.
Videoklip k písni Žena z oceli, kterou nazpívala Eva Burešová společně se svým partnerem, je už venku. Ve snímku si také oba zahráli. Známý kuchař Přemek Forejt v něm chrání svou těhotnou ženu jako pravý rytíř, zpěvačka zas okouzluje svým zpěvem i mystickým vzhledem.
Předsednictví v Radě Evropské unie je pro Česko svátek, což ovšem nevnímal expremiér Andrej Babiš (ANO), který to pokládal za pojídání chlebíčků, protože cítil politické body. Takto na adresu bývalého předsedy vlády promluvil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj zanechal Babiš Česko na předsednictví hůře připravené. Prouza kromě toho zmínil, že česká role by mohla být velmi důležitá, protože v nadcházejících měsících se může tuzemsko dostat i do pozice, kdy povede debatu o rozdělování plynu mezi státy EU.
Některé země mění přístup k plošnému očkování dětí proti covidu. Podle šéfa dánského státního zdravotního úřadu byla vakcinace dětí chybou a nepřinesla u nich očekávanou ochranu proti nemoci. Čeští odborníci se zase přou o to, zda má u dětí smysl očkovat pouze rizikové skupiny, nebo i ty zdravé.
Hasiči vyjížděli v pátek k rozsáhlému požáru haly v Zápech u Prahy. Uvnitř byly uskladněné autodíly, včetně propan-butanových lahví a olejů. S ohněm bojovalo 27 jednotek, konstrukce haly se zřítila. Požár se obešel bez zranění lidí, potvrdila reportérka CNN Prima NEWS Eva Jarkovská. Podle starosty obce Vladimíra Vlčka slouží hala jako sklad autodílů pro společnost AD Partner.
Koncert pro Evropu v Litomyšli na počest českého předsednictví v Radě Evropské unie narušili dva demonstranti. K pódiu se připoutali plastovými pásky a protestovali proti enviromentální politice české vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Měli hesla „Zastavme fosilní šílenství a solární tunel“ a to jak v češtině, tak v angličtině.
Český premiér Petr Fiala (ODS) po setkání k zahájení českého předsednictví Evropské unii (EU) ocenil předešlou práci Francie. Podařilo se jí podle něj udržet jednotu členských států v podpoře Ukrajiny a sankcích. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová připomněla i v souvislosti s mottem českého předsednictví Evropa jako úkol také slova bývalého prezidenta Václava Havla.