Pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha Sobě) věří, že metro D bude dokončeno v roce 2029. Zdroj: Profimedia.cz
Řidiči vs. cyklisté. Věčné téma hádek členů vedení metropole i samotných Pražanů. Radní pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha Sobě) odmítá nálepku politika, jenž protežuje cyklodopravu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS ale současně říká, že Praha nemůže být jen pro auta, jak prý chce ODS. Mluví také o tom, kde se dají očekávat největší komplikace v souvislosti s opravami Barrandovského mostu. Za největší úspěch považuje zisk stavebního povolení na metro D.
Začátkem března se vám po dlouhých téměř patnácti letech řečí podařilo získat stavební povolení na metro D. Laicky řečeno to znamená, že se může konečně začít stavět. Jak rychle to půjde teď?
Máme za sebou dny nadšení, které prostupuje napříč úřadem, protože takovýto krok v tom českém právním prostředí je neuvěřitelným úspěchem. Pro nás to byla poslední meta, které jsme museli docílit. Když jsem nastupoval, tak jsme neměli ani územní rozhodnutí. Musel proběhnout i geologický průzkum, který se dodělal ke konci minulého roku. No a teď můžeme začít stavět. Máme vysoutěženého i zhotovitele. Chci poděkovat všem lidem, kteří se na procesu podíleli. Je na tom vidět, že k tomu přistupovali opravdu zodpovědně a teď mohou sklízet plody své práce. Přípravné práce zahájíme ke konci března a postupně se celá stavba rozjede a v dubnu, myslím, uděláme i oficiální zahájení.
Myslím, že je vidět, že pode mnou na odboru dopravy se pořádně maká.
Jak rychle bychom se tedy mohli dočkat toho, že osm zastávek z Pankráce až na Libuš bude hotových?
Máme odsouhlasený první úsek Pankrác – Nové dvory. Ten budeme stavět v první fázi. Máme na něj ušetřené peníze, případně ještě vyjednáváme úvěr od Evropské banky. Na další úseky potřebujeme zajistit spolufinancování státu nebo Evropské unie. V dalších fázích ale nejde o tak komplikované úseky. Nejkomplikovanější je stanice Pankrác, která bude přestupní a vše se bude stavět za provozu. Na návazné úseky máme ještě čas.
Takže k zastavení metra C nedojde?
Nedojde, ale bude asi roční období, kdy se nebude na Pankráci moct vystupovat ani nastupovat. I kvůli tomu jsme tam z Pražského povstání prodloužili tramvajovou trať a jezdí tam linka 19.
To byl důvod stavby jedné zastávky, i přesto, že jste za to byl terčem posměchu?
Nevím, kdo se mi smál, ale každopádně od prvních dnů je zastávka velice využívaná. Jezdí tam v normálních spojích kolem 20 lidí, což je celkem velký objem.
Kdy by tedy mělo být metro D hotové?
V roce 2029.
Platí to, že na lince metra D bude jezdit metro bez řidiče?
Ano. Ještě s Petrem Dolínkem (ČSSD) jako bývalým poslancem a mým předchůdcem jsme prosadili změnu zákona, aby tam mohlo jezdit automatizované metro tak, jak to dnes známe ze světa. Přinese to větší kapacitu tím, že může metro jezdit v kratším intervalu (dnes je interval 105 vteřin, nově by měl být jen 85 vteřin, pozn. red.), a zároveň i větší bezpečnost tím, že na nástupišti bude stěna s automatickými dveřmi a není možné se na kolejiště dostat dřív, než souprava přijede.
Sebrali jste ziskem stavebního povolení vítr z plachet opozici? Protože jedním z hlavních jejich argumentů, co je v Praze třeba udělat, je metro D a často vám opozice z ODS a ANO vyčítala, že děláte málo...
Je to určitě velký úspěch, protože dotáhnout jakoukoliv velkou stavbu v tomto prostředí je obrovsky složité. Vybavit tu stavbu přes všechny kroky jako územní rozhodnutí, změnu územního plánu, výkup pozemků, dohody v území na rozvoji, prodloužení posudku vlivu EIA a nakonec i to stavební povolení je skutečně nesmírně náročné. A to nepočítám právě útoky ze strany opozice. Myslím, že je vidět, že pode mnou na odboru dopravy se pořádně maká.
Berete to jako svůj největší úspěch coby náměstka pro pražskou dopravu?
Metro D je určitě nejvýznamnější projekt pro Prahu. Určitě nejvýznamnější projekt tohoto desetiletí v České republice.
Pojďme krátce k metru O, které jste jako Praha sobě představili. Piráti jsou trochu smutní a překvapení, že jste to představili jako vlastní projekt. Byl to úmysl?
V týmu jsme to připravovali dva roky a chtěli jsme veřejnost seznámit s tím, co jsme vytvořili. Chtěl jsem odprezentovat spíš práci celého mého týmu.
Žádný nápad ODS jsme nemohli ukrást, když až my přicházíme s tím, že se má na metru O pracovat. Předtím nikdo s konkrétními kroky nepřišel
Jak moc je metro O vize, váš sen a jak moc je to realita?
Zrovna jsme se bavili o metru D, a pokud se v roce 2029 dodělá, tak tím se nemůže rozvoj města v Praze zastavit. Musíme mít připravené další projekty. Tohle byla zásadní chyba toho předchozího vedení. Když jsem v roce 2018 nastoupil, Blanka byla otevřená v roce 2015, ale nebyla připravená žádná Blanka 2, aby se okamžitě mohlo začít stavět. Ve městě i v tom státě by se zásadní infrastrukturní stavby měly připravovat tak, aby na sebe navazovaly, a ne, že až v roce 2019, když jsem se toho ujal, tak se začala projektovat Blanka 2. Myšlení, že musíme nejdříve dodělat něco, abychom mohli připravovat něco dalšího, je špatné a tratí na tom rozvoj města.
Nějaké návrhy metra O nebo metra E přeci ze strany ODS byly. I vy sami přiznáváte, že jste se projekty inspirovali. V jaké byly fázi připravenosti?
To byly čistě jen nápady. Nikdo na nich nepracoval a nikdo je neprověřoval. My jsme to prověření udělali. Připravili jsme dopravní model, který nám opodstatnil, že v tom nejvytíženějším úseku mezi Smíchovem a Budějovickou by denně jezdilo už podle dnešního stavu cestujících asi 150 tisíc lidí denně, což je jasný důkaz, že už dnes by ta linka byla potřeba, natož za dvacet let, kdy rozvoj města postoupí mnohem dále. Budeme tu mít možná dalších 300 tisíc obyvatel a bude mnohem větší poptávka po přepravě. Každé větší město nakonec dochází k tomu, že zbuduje i okružní linku metra, která nejezdí přes centrum a odlehčí mu a nabídne alternativu těm, kteří do centra nepotřebují.
Nevykradli jste trochu nápad ODS?
Já vůbec nevím, že by šlo o nápad ODS. Vím, že na to byly zpracovány nějaké dopravní studie v 80. letech. ODS na tom nepracovala a nic pro to neudělala a já budu jen rád, pokud na tom bude politická shoda napříč stranami. Žádný nápad ODS jsme nemohli ukrást, když až my přicházíme s tím, že se na tom má pracovat. Předtím nikdo s konkrétními kroky nepřišel.
Už máte slibovanou pracovní skupinu, která by se stavbě metra O měla věnovat? Co by mělo být jejím výsledkem?
Ne, akorát k tomu připravuji materiál. Jejími členy budou zástupci městských organizací – IPR, TSK, Ropid, dopravního podniku, dále sociolog, sociální ekonom, urbanista, architekt, specialista na rozvoj území atd. Budou tam samozřejmě i politici, zástupce opozice i SŽDC.
Výsledkem by mělo být zadání pro studii proveditelnosti, která by posoudila konkrétní ekonomické aspekty a posoudila by, kudy přesně by linka měla vést. V této době by se měly stavět i vysokorychlostní tratě a ta koordinace musí být i směrem k železnici. Třeba z Pardubic do Prahy to bude 15 minut a z Brna hodinu a cestování bude mnohem rychlejší a budeme cestující muset rozdistribuovat po Praze a už dnes je zřejmé, že tři základní přestupní body kapacitně nestačí a jsou přetížené.
ODS má špatné uvažování. Podle ní se má Praha soustředit na automobily, ale takhle to být nemá
Zaspali jsme v tom dvacet, třicet let a mělo to už být hotové?
Spousta věcí už hotová být měla – pražský okruh, městský okruh i metro D, ale je ještě relativně čas. Pokud se to teď zadá tak, aby se to stihlo zároveň s rozvojem území, které je plánované. Jde o brownfieldy určené k zástavbě, kde vzniknou nové byty a nové služby a musí být kapacitně obslouženy kolejovou dopravou. Jde o to, aby to plynule navázalo na dostavbu metra D a městského okruhu. I proto je nyní ten nejvhodnější okamžik, abychom to podchytili. Když to stihneme včas, tak se vyhneme problémům jako třeba u metra D, že nebyly vyřešeny majetkoprávní vztahy a tím se vše hodně brzdilo.
Jaká je vaše vize rozvoje Prahy. Vezměme tři základní pilíře – auta, chodci, cyklisti. Komu a jak by město podle vás mělo sloužit?
Není to o tom, že bychom se měli věnovat jen autům nebo chodcům nebo MHD. To je špatné uvažování a má ho třeba ODS. Podle ní se má Praha soustředit na automobily, ale takhle to být nemá. Musíme se věnovat všem druhům dopravy podle podmínek, které nám město dává. Třeba do historického centra města všechno nedostaneme a musíme zde dát víc prostoru pro MHD a pěší, vně Prahy pak musíme budovat okruhy, aby ho auta mohla objet.
Některá západní města jako Paříž nebo Kodaň postupně ubírají místa na parkování. Je i toto cesta, jak třeba v centru Prahy parkování řešit?
Nemyslím si to a nezvažuji to. Už teď máme málo parkovacích míst.
Reaguji na to, co jste mi řekl v minulém rozhovoru, že je Praha přetížená a víc aut se do ní už jednoduše nevejde. Tak se ptám, jak to řešit, když okruhy budou třeba až za 20 let, pokud vůbec.
Proto je třeba okruhy stavět a proto je třeba nabízet lidem alternativu a budovat MHD. Začali jsme stavět i tramvajové tratě do okrajových částí města. Vlastně poslední velká tramvajová trať byla vybudována před 20 lety na Barrandov a od té doby se tramvajová síť příliš nerozvíjela. Loni jsme zahájili stavbu z Barrandova až ke Slivenci, letos zahájíme stavbu z Divoké Šárky až na Dědinu a z Modřan až do Libuše a připravujeme další projekty. Snažíme se budovat i bezbariérové přístupy na zastávky, nové přechody v centru atd. Snažíme se, aby město bylo pro obyčejný život Pražanů komfortnější a bezpečnější.
Když mluvíte o tramvajích, v minulosti se hovořilo o tramvaji do Jesenice u Prahy. Je ve vašich plánech tato stavba?
Tahle tramvajová trať se neprokázala jako efektivní a ve strategii rozvoje není plánovaná. Ve Středočeském kraji je plánovaná tramvaj do Zdib, která by vedla z Kobylis, kde má u dálnice D8 vzniknout i velké parkoviště.
Pojďme k tolik ožehavé opravě Barrandovského mostu. Jde o první fázi a bude trvat tři a půl měsíce. Dá se jednoduše říct, kudy povedou ty hlavní objízdné trasy?
Ano, první etapa začne v první půlce května a potrvá přesně 110 dnů. Je to naprosto jednoduché, hlavní objízdná trasa vede po Pražském okruhu a dále po magistrále nebo barrandovskou spojkou.
Kde vy sám čekáte největší přetlak a zatížení?
Určitě Strakonická, samotný Barrandovský most, Jižní spojka, ale i ulice v centru města okolo Palackého mostu, Jiráskova mostu, Resslovy ulice. Bude to mít negativní vliv na průjezdnost, ale to se bez toho udělat nedá.
Jste připraven na kritiku, která se v souvislosti s uzavřením Barrandovského mostu na vaši hlavu snese?
Mám možnost zajistit pro budoucnost Prahy to, že most nespadne a nedopadne to jako Trojská lávka nebo most v Janově, jelikož jde typově o tu samou konstrukci. A to si myslím, že by měl odpovědný politik a správce udělat. Na kritiku jsem připraven, ale myslím si, že spousta občanů chápe, že pokud má město žít a dále se rozvíjet, tak musíme taky opravovat.
Praze sobě to před volbami může ublížit a můžete ztratit preference, to si uvědomujete?
Samozřejmě, že je možné, že to budou chtít oponenti zneužít. Ale já se vážně nemohu řídit podle voleb. Věřím, že občané ocení i to, jak jsme to připravili a vše vysoutěžili. První etapa měla původně trvat devět měsíců, ale my jsme to stáhli na tři a půl měsíce. Budeme to hlavně koncentrovat do letních měsíců, kdy je doprava v Praze nejmenší.
Navíc jsme udělali spoustu opatření předem – připravili jsme objízdné trasy a návazné ulice. Když jsem nastoupil a začali jsme opravu připravovat, tak jsme začali i s opravami v přilehlých ulicích, aby během doby, když bude Barrandovský most opravovat, nedošlo k havárii jinde. Kdo se na to bude chtít dívat objektivně, tak musí ocenit naše úsilí i to, že dělníci budou na místě pracovat 24 hodin denně, aby se to stihlo v termínu.
Náměstkem už jste skoro 3,5 roku. V souvislosti s blížícími se volbami se musím zeptat, zda budete znovu kandidovat a chtěl byste jako náměstek pro dopravu pokračovat?
Určitě. Budu se snažit získat důvěru. Myslím, že je to i pro Prahu velice důležité, protože mít kontinuitu právě u těch velkých projektů, je obrovsky důležité. Stává se, že přijde nová garnitura a některé projekty zarazí, což je pak pro rozvoj Prahy obrovsky negativní.
Nikoho nezvýhodňujeme a cyklisty už vůbec ne. Rozdíl je v tom, že v minulosti se pěším a cyklistům vůbec nevěnovalo úsilí.
Vysvětlete, jak je to s Prahou sobě a důrazem na cyklodopravu. Během vaší vlády dáváte větší důraz na cyklodopravu a prostor pro pěší, něž pro auta. Je to vidět třeba i na tom, že jen loni právě na cyklostezky vydali enormní peníze, udělali jste si jako Praha sobě cyklostezku na magistrále, na Praze 7 a tak dále...
Není to tak. Nikoho nezvýhodňujeme, a cyklisty už vůbec ne. Rozdíl je v tom, že v minulosti se pěším a cyklistům vůbec nevěnovalo úsilí. My ho nyní věnujeme a opozice se to snaží zneužít proti nám a snaží se mě zaškatulkovat. Ale já jsem zahájil největší automobilovou stavbu ve městě – dostavbu městského okruhu a je tak vidět, že tomu věnuji velké úsilí.
Tak proč třeba metro D už stavební povolení má a městský okruh ho ještě nemá.
Městský okruh jsme začali projektovat teprve v roce 2019. Tady nebylo vůbec nic připraveného. U metra D byl aspoň schválený záměr. Taková stavba, kde je cca 10 kilometrů tunelů se nenaprojektuje za tři roky. Museli jsme udělat nejdřív geologický průzkum a teď jsme ve fázi, kdy máme hotovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, a letos bychom ji měli podávat na úřad. I v tomto jsme udělali hrozně moc a jen za přípravné práce utrácíme asi 200 milionů ročně.
Takže nejste velkým průkopníkem cyklodopravy, jak opozice často tvrdí?
Ne. Racionálně uvažuji nad všemi druhy dopravy. Auta prostě nedostaneme do všech historických uliček v centru města, tam je nejefektivnější tramvajová doprava, protože ta na zábor místa přepraví nejvíce lidí. Přirozeným pohybem je navíc pěší doprava, kde jsme věnovali čas novým přechodům a rozšiřování ostrůvků MHD atd. Ale souběžně s tím musíme věnovat i dostatek času na kapacity pro objízdnou infrastrukturu. Za mě se podařilo vykoupit první pozemky i pro Pražský okruh a snažíme se pomáhat státu v jeho roli. Přitom úsek 511 je jeden z nejpotřebnějších úseků v této republice.
Proč vzniká cyklopruh na místě, kde je cyklostezka? Příklad z Modřan do Braníka?
Není tam cyklostezka, ale je tam stezka pro pěší a cyklisty, která je extrémně využívaná. Jsou tam pěší, rodiče s kočárky a ta stezka je naprosto přecpaná a nedá se tam projet. Navíc v Modřanech byly cyklopruhy vybudovány tak, aby se nesnížil počet jízdních pruhů na auta. Už dříve tudy cca 20 procent cyklistů nejezdilo právě proto, že byla úplně přecpaná a jezdilo už po Modřanské nebo po Podolském nábřeží.
Vy sám byste tedy raději jel po silnici?
Záleží na tom, kam a proč jedu. Pokud bych spěchal, tak bych jel po silnici. Navíc letos bude stezka rekonstruovaná a je dobré mít připravenou i alternativu.
