Výkyvy teplot, které jsou pro jarní období typické, zatěžují cévy a srdce. Při pohybových aktivitách by tak měli být opatrnější nejen kardiaci, ale i rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vrací k běhu nebo cyklistice. Při přeceňování vlastních sil se může objevit výrazná dušnost nebo tlak na hrudi. Za těmito potížemi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži nemusí projevit. Se srdečními problémy by sportovci měli ihned vyhledat specializovanou péči, například v centrech sportovní kardiologie.
„Tělu trvá asi 14 dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle přijdou vyšší teploty,“ přibližuje v materiálu, který má redakce k dispozici, Vladimír Tuka, vedoucí Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.
ČTĚTE TAKÉ: Rakovinu lze odhalit i během jídla. Tři varovné příznaky, které není radno podceňovat
Prudké změny teplot výrazně zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla, a vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje. To hrozí i těm, kteří nejsou ve sportu dostatečně zdatní a své síly hned zpočátku sezóny přecení.
Pozor na zadýchávání i nepravidelný rytmus
Zprvu mohou cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ popisuje Tuka.
Dýchací obtíže přičítal viróze, selhávalo mu ale srdce. Přežil jsem svou smrt, říká Stanislav
Před dvěma lety přišel pan Stanislav z Darkovic u Hlučína k praktickému lékaři s tím, že ho trápí pokašlávání a ztížené dýchání. Domníval se, že se jedná o běžnou virózu, problém byl však mnohem vážnější. Po několika vyšetřeních si vyslechl, že mu selhává srdce. „V nemocnici mi říkali, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná. Srdce mu tehdy fungovalo na 15 procent, hraniční hodnota je přitom 55 procent.
„To, co by sportovce mělo varovat, je také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že by mohli zkolabovat, či když dokonce ztratí vědomí,“ doplňuje Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.
Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže totiž mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.
„Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ dodává Linhart. Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, v Olomouci a v Třinci. Ta jsou určena sportovcům se zdravotními problémy nebo těm, u nichž se na preventivních prohlídkách zjistí, že mají podezřelý srdeční nález.
Ve specializovaných centrech pacienty kardiolog vyšetří, natočí EKG a provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby zde sportovci podstoupí i doplňková vyšetření, jako jsou magnetická rezonance nebo vyšetření věnčitých tepen.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ústavní soud poprvé rozhodne o eutanazii. Nechci se dočkat života na vozíku, říká Petr
„Častěji děláme například zátěžové testy, u kterých musíme volit poněkud jiné protokoly než u běžné populace, abychom sportovce vytížili,“ říká Tuka. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.
„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodává Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
