Válka na Ukrajině (25.7.2022 8:00)
Válka na Ukrajině trvá už přes pět měsíců a ruští vojáci oslovení Current Time začínají pociťovat únavu a vztek. V rozhovorech jeden z nich hovořil o tom, že již odmítají dále bojovat a požadují návrat domů. Jejích přání ale prý zůstávají nejenže nevyslyšena, ale i potlačována.
Desátník Ilja Kaminsky a jeho spolubojovníci z 11. samostatné výsadkové brigády začali mít života na frontě dost. Celkem 78 vojáků z této brigády začátkem července oficiálně odmítlo dále bojovat. „Jsem morálně vyčerpaný. V úřady a vyšší velení nemám absolutně žádnou důvěru, a to už od prvního dne konfliktu,“ líčil 20letý Kaminsky v telefonickém rozhovoru pro Current Time TV, ruskojazyčnou televizi zřízenou Rádiem svobodná Evropa.
„Velení jakékoliv žádosti o umožnění odchodu ignoruje,“ pokračoval Kaminsky a dodal, že se mu před třemi měsíci narodila dcera. „Ještě jsem ji neviděl. Stýská se mi po domově,“ prozradil. Podle Kaminského bylo ze 78 „vzbouřených“ vojáků několik umístěno do provizorně vybudovaného vězení.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Členové brigády, která sídlí v Ulan-Ude, hlavním městě burjatské republiky na jihovýchodě Ruska, dorazili na Ukrajinu krátce po zahájení invaze. Kaminsky uvedl, že vojákům nebyla za poslední čtyři a půl měsíce poskytnuta žádná dovolená, i když ztráty brigády narůstaly a stále narůstají. Podle jeho slov byla až polovina jejích příslušníků buď v boji zabita, nebo zraněna.
Ruská Mission: Impossible
Na začátku války bylo skupině nařízeno bránit nově vytvořenou linii. Podle vojenských expertů je jedna brigáda schopna ubránit území o šířce až 16 kilometrů, Kaminského útvar dostal na starost kontrolovat území čtyřikrát větší – zhruba 64 kilometrů široký pás Donbasu. Jindy měli velitelé nařídil oddílu pěti vojáků, aby se pokusil obsadit nedalekou osadu. Tu ale údajně bránilo 200 ukrajinských vojáků.
Bojoval na Krymu a stál v čele Doněcku. Separatista Girkin teď tepe ofenzivu na Ukrajině
V roce 2014 patřil mezi nejznámější postavy konfliktu na Donbasu. Igor Girkin, známý spíš jako Igor Strelkov, tehdy stál v čele místních separatistů proti Ukrajincům, ale po sestřelení civilního letadla a údajném těžkém zranění takřka zmizel. A znovu se vynořil až po letech. Nyní kritizuje ruské představitele za jejich vedení války na Ukrajině. S konfliktem jako takovým souhlasí, ale tepe Rusy za jejich kroky, které považuje za lajdácké. Odsunutý separatista, o kterém se tvrdilo, že je jen dosazeným ruským agentem, by prý válku vedl úplně jinak.
Sám Kaminsky prý napsal asi dvacet stížností a několik žádostí o převelení, jeho velící důstojníci je ale odmítli. Zoufalí nadřízení pak svolali všechny „neposlušné“ vojáky a střídavě jim údajně vyhrožovali, prosili a snažili se je přimět, aby zůstali ve službě (i když třeba u jiné brigády), nebo aby odvolali své žádosti o ukončení služby. „Velitelské stanoviště strážní služby? Dělostřelecká strážní služba? Chce to někdo?“ měli nabízet aukčním způsobem vojákům na výběr místa, kam mohou být přeřazení. Current Time má nahrávku z celé schůzky k dispozici.
„Všechno vám tak usnadňuji chlapi,“ sděloval svým podřízeným podplukovník Agafonov. „Toto je poslední nabídka (na přeřazení), žádné další už nepřijdou. Máte čas na rozhodnutí do dnešních 18 hodin,“ dodal.
Podle Kaminského nátlak částečně zafungoval: ze 78 vojáků 50 ze svých požadavků ustoupilo a žádosti stáhlo. Zbylí pak měli být zatčeni a umístěni do provizorního vězení v Luhanské oblasti, kde prý panovat až nelidské podmínky. Tamní vězni si například musí vystačit s jedním přídělem jídla denně. Od 20 července nemá o svých bývalých spolubojovnících Kaminsky žádné zprávy.
Ukrajinci dostanou z USA další smrtící raketomety. Mění válku a ničí ruské sklady zbraní
Ukrajinci si nadále pochvalují americké raketomety HIMARS, díky kterým prý zvládli situaci na bojišti stabilizovat. Ničí ruské sklady zbraní, munice nebo paliv a nutí dělat okupanty razantní rozhodnutí. USA navíc plánují nový balíček bezpečnostní pomoci Ukrajině, který by měl mimo jiné obsahovat další dodávky smrtonosné zbraně.
Podle Sergeje Krivenka, bojovníka za lidská práva, by měli mít vojáci nárok na odmítnutí pokračovat ve službě. „Pokud člen prohlašuje, že je proti válce, nemůže za to být stíhán, natož uvězněn. Na ukončení smlouvy na základě protiválečného přesvědčení žádné ustanovení trestního práva nesměřuje,“ líčí aktivista.
„Voják zůstává v jednotce, nikam neutíká. To znamená, že nemůže být stíhán za dezerci. Neodmítá ani plnit rozkazy, takže ustanovení o nekázni nebo neuposlechnutí rozkazu také nelze použít,“ dodává pro Current Time Krivenko.
Ruské jednotky na Ukrajině jsou z velké části tvořeny dobrovolníky, kteří podepsali smlouvu o službě na dobu určitou. Další částí jsou příslušníci soukromých vojenských společností jako vagnerovců anebo specializované poloautonomní jednotky pod velením čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Zostuzení jako pomsta
Nespokojenost v Kaminského 11. brigádě není podle média v ruské armádě ojedinělým jevem. Velitelé se tak snaží, aby se jim problém nezájmu bojovat nevymkl kontrole. V jihoruském Budyonnovsku nedaleko od hranic z Gruzií, odkud pochází řada vojáků nasazených na Ukrajině, byla postavena „zeď hanby.“ Jsou na ni umístěna jména, hodnosti a fotografie asi tří set vojáků z této oblasti, kteří neuposlechli rozkazy svých nadřízených. „Zapomněli na svou vojenskou přísahu, slavnostní slib. Slib své vlasti,“ stojí velkým písmem na zdi.
„Raději tě pohřbím v první linii, než abych se vzdal své obranné pozice,“ uzavírá Kaminsky odpovědí na otázku, jak si velitelé váží svých podřízených. „Jste jim jedno. Jste pro ně jen voják. Jste nikdo.“