Válka na Ukrajině (25.7.2022 8:00)
V roce 2014 patřil mezi nejznámější postavy konfliktu na Donbasu. Igor Girkin, známý spíš jako Igor Strelkov, tehdy stál v čele místních separatistů proti Ukrajincům, ale po sestřelení civilního letadla a údajném těžkém zranění takřka zmizel. A znovu se vynořil až po letech. Nyní kritizuje ruské představitele za jejich vedení války na Ukrajině. S konfliktem jako takovým souhlasí, ale tepe Rusy za jejich kroky, které považuje za lajdácké. Odsunutý separatista, o kterém se tvrdilo, že je jen dosazeným ruským agentem, by prý válku vedl úplně jinak.
Girkin vedl doněcké separatisty po několik měsíců jejich rebelie. Poté byl ale podle nepotvrzených zpráv Kremlem odsunut a dlouho o sobě nedával vědět. Znovu se veřejně ozval až nyní, kdy začal komentovat ruské válečné tažení na Ukrajině.
O ruské invazi říká jen málo dobrého. S konfliktem sice souzní, ale ruský postup do značné míry kritizuje. „Odpovězme si. Může nadřazenost ruských leteckých sil i co se týče těžké techniky garantovat vítězství nad nepřítelem, který zná naše ofenzivní plány, je připraven k obraně a má vysokou morálku? Má odpověď je ,ne, žádná garance není‘,“ uváděl bývalý lídr doněckých separatistů už v dubnu s tím, že Rusové na Ukrajině „doslova krvácí“.
S postupem času volil čím dál tvrdší slova, kterými tepal ruské velitele, a to i na nejvyšší úrovni. Například ministr obrany Sergej Šojgu se podle Girkina chová až „vlastizrádně“. „Viním Sergeje Šojgua minimálně z hrubé nedbalosti. Nemám pozici na to obvinit ho ze zrady, ale u něj bych ji předpokládal,“ prohlásil před časem Girkin.
Ještě v květnu navíc pronesl, že Rusko za současného stavu nemůže doufat ve vítězství. Jednu cestu by ale přece jen viděl, a sice v kompletní mobilizaci Rusů a přeměny ruské ekonomické politiky na válečnou. Mimo jiné také hlásá, že Kreml by už neměl o invazi mluvit jako o „speciální vojenské operaci“, ale naplno uvést, že jde o válku.
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Girkin musel mimo válečné postupy svých jednotek řešit také tragédii s mezinárodním přesahem. Jeho separatisté totiž 17. července 2014 ruskou raketou sestřelili civilní let společnosti Malaysia Airlines. Zahynulo všech téměř 300 lidí na palubě. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý též jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, dnes vystupuje na sociálních sítích a v internetovém vysílání, kde komentuje ruský postup na Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, vedl doněcké separatisty krátce po zahájení vzpoury proti Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Girkin musel mimo válečné postupy svých jednotek řešit také tragédii s mezinárodním přesahem. Jeho separatisté totiž 17. července 2014 ruskou raketou sestřelili civilní let společnosti Malaysia Airlines. Zahynulo všech téměř 300 lidí na palubě. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý též jako Igor Strelkov. Zdroj: Profimedia.cz
Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, dnes vystupuje na sociálních sítích a v internetovém vysílání, kde komentuje ruský postup na Ukrajině. Zdroj: Profimedia.cz
Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS přitom minulý týden řekl, že myšlenka totální mobilizace v Rusku je naprosto nemyslitelná, protože by se nedala úspěšně provést. „Ruská armáda na něco takového vůbec nemá kapacitu. Už dokonce nemají ty lidi kde shromáždit, protože všechny velké základny s výcvikovými plochami byly dávno rozprodány a přestavěny na něco jiného,“ uvedl analytik. Ruská totální mobilizace by tak podle něj skončila spíše katastrofou.
Sen o nových státech na Ukrajině pod taktovkou Ruska
Girkin, který nyní komunikuje prostřednictvím videí na internetu, v jednom ze svých posledních vysílání jmenoval i konkrétní ukrajinské oblasti, na které by Moskva měla cílit. Podle něj by se prezident Vladimir Putin stále neměl vzdávat ambicí k obsazení území, které označuje jako „Nové Rusko“. Sem podle něj spadají oblasti kolem Doněcka, Luhanska, Charkova, Dnipra, Mykolajivu, Oděsy, Záporoží, Chersonu či Kryvého Rihu.
Pokud by v tomto Rusové nakonec uspěli, pak by podle jeho mínění měli usilovat o vytvoření dalšího nového státu „Malorusko“, který by zahrnoval zbytek ukrajinského území. I to by časem mělo být připojeno k Rusku. Za „Malorusko“ přitom dříve separatisté označovali území, které v uplynulých letech měli pod kontrolou, s hlavním městem Doněckem.
Přichází Igor Strelkov
O Igoru Girkinovi nebylo léta pořádně slyšet. Jeho role v současném konfliktu je vzhledem k minulosti naprosto klíčová. V únoru 2014 totiž společně s dalšími Rusy přicestoval na Krym, kde se podílel na vzpouře místních proti Kyjevu, což vedlo k anexi poloostrova Ruskem. Na Ukrajině v té době vrcholila domácí revoluce známá jako Euromajdan proti proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, kterého obyvatelé po sérii protestů svrhli.
Girkin pod pseudonymem Igor Strelkov následně pokračoval na východ Ukrajiny do Doněcka. Zde se proti Kyjevu vzbouřili lokální separatisté, ke kterým se připojili i rebelové z Luhanska. Sám Girkin posléze stanul v čele samozvané Doněcké lidové republiky. Navzdory tomu, že nejde o Ukrajince a z regionu nepochází a do roku 2013 měl sloužit v ruské tajné službě FSB.
Osudový let Malaysia Airlines
Po několik měsíců vedl separatisty v boji proti nové kyjevské vládě. Zlom pro Girkina nastal 17. července 2014, kdy raketa zasáhla nad doněckou vesnicí Hrabove civilní letadlo společnosti Malaysia Airlines. Let číslo 17 této společnosti po zásahu havaroval. Všech 298 lidí na palubě zahynulo.
Rusové a separatisté odmítali, že by za sestřelením stáli, a obviňovali Ukrajince. Mezinárodní tým vyšetřovatelů však po čase odhalil, že let byl zasažen raketou ze systému BUK, který se v době výstřelu nacházel na území separatistů. Tam předtím přicestoval z Ruska, kam se následně měl vrátit.
„Vážné zranění“ a úprk do Ruska
Girkin se stal okamžitě hlavním podezřelým, kterého pozůstalí vinili, že k sestřelení civilního letadla vydal příkaz. On to dodnes popírá a hází vinu na Ukrajince. Necelý měsícpo zásahu letounu, konkrétně 13. srpna, překvapila ruská média informací, že Girkin byl „vážně zraněn“ a den na to „na vlastní žádost rezignoval“.
Brzy se však zprávy o vážném zranění ukázaly jako liché, protože byl spatřen, jak se viditelně zdravý pohybuje po Rusku. Zahraniční pozorovatelé si to vysvětlovali tím, že Moskva se rozhodla Girkina „uklidit“ kvůli pozornosti, kterou vyvolalo sestřelení letu Malaysia Airlines.
Obvinění Girkina po letech potvrdili i vyšetřovatelé a v Nizozemsku, odkud pocházela většina obětí leteckého neštěstí, se proti němu rozjel soudní tribunál, ovšem za jeho nepřítomnosti. Girkin v roce 2019 uvedl, že k soudu nebude poskytovat komentář a dodal, že „za sestřelením letadla nestáli separatisté“.
Krvavé střety na Donbasu každopádně válečnou situací de facto nijak nepohnuly a vojáci obou stran se nakonec zapouzdřili na svých pozicích, na kterých víceméně zůstali až do konce letošního února, kdy Rusové zahájili svoji invazi na Ukrajinu.
