Exkluzivní průzkum: ANO má znovu přes 30 procent, koalice Pirátů a STAN oslabila

Rozložení sil se do určité míry vrátilo zpět do předpandemického stavu. Ještě před několika měsíci klesaly preference ANO strmě dolů, nyní se ale zdá, že je hnutí premiéra Andreje Babiše zpět ve vedení.

Srpnový výzkum STEM mu připisuje 31,1 procenta hlasů, s výrazným náskokem by tak vyhrálo letošní sněmovní volby. Autoři výzkumu dodávají, že se hnutí ANO silně opírá o voliče ve věku 60 a více let, třebaže je jeho voličská základna poměrně široce rozkročená.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) překonala druhé opoziční uskupení, v srpnu by získala 21,7 procenta hlasů. Nedochází u ní k extrémnějším výkyvům a přízeň voličské základny se v jejím případě zdá být relativně stabilní.

Naopak velký pokles zaznamenala koalice Pirátů a STAN. Z velmi příznivých jarních modelů se přesunula na třetí místo s 18,7 procenta, přičemž největší propad přišel v průběhu léta. „Stojí si stále dobře u mladých voličů, naopak mezi lidmi ve středním a zejména vyšším věku ztrácí,“ uvádí agentura STEM pro CNN Prima NEWS.

Podpora hnutí SPD Tomia Okamury se stabilizovala na 11,2 procenta, v modelu s koaličními uskupeními jí náleží čtvrté místo. Podle STEM se SPD pravděpodobně stále nejlépe daří těžit z protestních hlasů. Poslední stranou, která by se v srpnu dostala do Sněmovny, je KSČM, jejíž podpora se pohybuje okolo 5,8 procenta.

O složení vlády mohou rozhodnout malé strany

Do dolní komory Parlamentu by se naopak těsně neprobojovala vládní ČSSD, která dlouhodobě zaznamenává spíše klesající trend. Srpnový model sociálním demokratům připisuje 4,6 procenta. Slábne také hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které si v nejnovějším modelu vysloužilo 3,3 procenta hlasů. Volební blok Trikolóry, Svobodných a Soukromníků (TSS) by v srpnu obhájil výsledek 3,1 procenta.

Při přepočtu na mandáty dle nové metody by rozložení sil v dolní komoře vypadalo následovně:

• ANO – 76 poslanců
• Spolu – 50 poslanců
• Piráti a STAN – 43 poslanců
• SPD – 22 poslanců
• KSČM – 9 poslanců

Důležitější než konkrétní procentuální zisk bude ale pro adepty na premiéra schopnost složit většinovou vládu. V této perspektivě je pak pro přerozdělení mandátů podstatnější, která ze stran a hnutí oscilujících kolem pětiprocentní hranice (KSČM, ČSSD, Přísaha, případně TSS) bude v příští Poslanecké sněmovně zastoupena. Právě tyto politické subjekty tedy ještě mohou zamíchat kartami.

Jelikož nejostřejší část předvolební kampaně teprve odstartuje, může k výrazným výkyvům dojít ještě pár týdnů před otevřením volebních místností.

„Přibližně polovina lidí tvrdí, že je dlouhodobě konzistentní ve svém volebním chování – ať už volí stále stejnou stranu (32 procent), nebo zpravidla k volbám vůbec nechodí (18 procent). Čtvrtina občanů si utvořila představu o tom, koho bude v letošních volbách podporovat, teprve nedávno, poslední čtvrtina zatím ještě nemá jasno. Uvedené ilustruje, že nejistota kolem výsledku voleb je v srpnu stále značná a závěrečná kampaň může ovlivnit desítky procent možných voličů,“ konstatuje agentura STEM.

Očekává se vyšší volební účast

Na dotaz, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 67 procent lidí, záporně pak 14,5 procenta. Rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18,5 procenta dotázaných. Volební účast by mohla být o trochu vyšší než v minulých letech.

„Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje. Pokud by vydrželo současné odhodlání respondentů, můžeme očekávat o něco vyšší volební účast než v minulých volbách do Sněmovny,“ dodává agentura STEM k výzkumu pro CNN Prima NEWS.

Hnutí ANO dominuje i v modelu se samostatnými stranami. Ve výzkumu pro CNN Prima NEWS by obhájilo 31,5 procenta hlasů, na druhém místě by byli občanští demokraté s 13 procenty. Třetím nejsilnějším politickým subjektem srpnového modelu je hnutí SPD s 11,4 procenta, hned za nimi jsou Piráti s 11,3 procenta.

Dále by se do Poslanecké sněmovny dostalo hnutí STAN, které by získalo 7,8 procenta, a po nich ještě komunisté s necelými 6 procenty. Strany jako ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL i Přísaha či Trikolóra by musely svou přítomnost v dolní komoře oželet.

V dlouhodobém vývoji se od voleb v roce 2017 podpora jednotlivých stran a hnutí významněji nepřeskupovala. „K dílčím změnám dochází postupně, jde o průnik různých událostí. Z těch významnějších jde především o jednotlivé fáze pandemie COVID-19, vznik koalic Spolu a Pirátů se STAN a první fáze předvolební kampaně,“ doplňuje STEM pro CNN Prima NEWS.

Výzkum probíhal mezi 9. a 12. srpnem, dotazováno bylo celkem 1013 občanů ČR starších 18 let. Soubor reprezentuje českou dospělou populaci.