Schodek státního rozpočtu v roce 2023
Státní rozpočet skončil loni se schodkem 288,5 miliardy korun. Řekl to ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh státního rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Nepotvrdily se tak negativní předpoklady, podle kterých měl rozpočet za loňský rok skončit ve schodku přes 300 miliard korun. Varovala před tím například předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Větší vakcinace by lékařům pomohla, vyzývá Kubek. Odborníci se ale přou o roli protilátek
Výsledek hospodaření podle Stanjury ukazuje, že rozpočet na loňský rok byl realistický. „Přes všechny mimořádné výdaje jsme rekordně investovali. Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek,“ řekl.
Podle Schillerové se jedná o naprosto nejhorší nekrizový výsledek hospodaření ČR. Schodek by přitom byl o dalších 54 miliard korun vyšší, kdyby byly správně započítány půjčka pro fond dopravní infrastruktury, 20 miliard korun pro mimořádnou valorizaci důchodů či dodatečných 16 miliard z mimořádné dividendy energetické skupiny ČEZ na úkor budoucího potenciálu firmy, míní Schillerová.
Fiasko při výběru windfall tax
Ministerstvo financí také informovalo o mimořádném výběru z opatření proti vysokým cenám energií. Loni se podařilo získat z těchto prostředků 60 miliard korun. Z toho 39,1 miliardy korun vynesla daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.
Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.
Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.
Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších 14 miliard korun. I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.
Schillerová označila plnění daně z neočekávaných zisků za katastrofu s tím, že místo plánovaných 33 miliard korun banky při rekordních ziscích odvedly 700 milionů korun. „Ukázalo se, že udržení plánovaného schodku zachránilo vypumpovaní obří dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. Také se potvrdilo, že zvolená konstrukce mimořádné daně byla chybná, jak jsme upozorňovali,“ doplnil ji místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici. Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
