Stanjura v pasti. Výrazně ušetřit se dá jen na důchodcích či učitelích, ukazuje studie

Úspory ve státním rozpočtu na rok 2022 se mají týkat zejména škrtání dotací firmám a nižších výdajů na provozu státu. Recept na konsolidaci veřejných financí, který opakovaně zazněl z vlády Petra Fialy (ODS), však nejspíše nestojí na reálných základech. Podle ekonomů z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je možné desítky miliard korun ušetřit v položkách, do kterých ale stát za žádnou cenu sahat nechce.

Pokud by poslanci schválili návrh státního rozpočtu na rok 2022, který odsouhlasila ještě vláda Andreje Babiše (ANO), výdaje by byly téměř o 400 miliard vyšší než v roce 2019, tedy než Česko zasáhla pandemie koronaviru. Taková suma na první pohled představuje obrovský prostor pro úspory, o nichž opakovaně hovoří současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jenže realita je poněkud jiná. Tedy pokud Stanjura a spol. nechtějí slevit ze svých předvolebních slibů ušetřit na provozu státu a snižovat dotace firmám, díky čemuž má stát snížit své výdaje nejméně o 80 miliard korun. A zároveň nezvyšovat daně, což by ale podle řady ekonomů přispělo k efektivnímu narovnávání takřka rozvrácených veřejných rozpočtů.

Výrazně ušetřit lze jen u mandatorních výdajů

Z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky totiž vyplývá, že „osekání“ výdajů na provoz státu a snížení dotací podnikatelům může ušetřit jednotky či v lepším případě nižší desítky miliard korun. „Cílem této studie je podpořit informovanou diskusi o hledání úspor ve státním rozpočtu pro rok 2022, který byl navržen končící vládou Andreje Babiše,“ píší autoři dokumentu Daniel Kolář a Petr Janský.

Vůbec největší část navrhovaného nárůstu výdajů státu mezi lety 2019 a 2022 připadá na důchody, které by se zvýšily o 84 miliard korun. O dalších 67 miliard by se zvedly platby státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, o 50 miliard více by stát vydal na regionální školství, což jsou z drtivé většiny platy učitelů. O 37 miliard by vzrostly jiné sociální výdaje, tedy zejména na dávky v mateřství nebo nemoci. Jen tyto položky dávají dohromady téměř 240 miliard korun.

„Ukazuje se, že za celkovým nárůstem výdajů státního rozpočtu stojí zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády,“ dodávají autoři studie. Jde tedy převážně o mandatorní výdaje, pro jejichž změnu je zapotřebí nejen změnit legislativu, ale hlavně k tomu najít politickou odvahu a vůli.

Je třeba podrobně prozkoumat agendy

Zbyňkem Stanjurou opakovaně zmiňované dotace podnikatelům by se mezi lety 2019 a 2022 zvýšily jen o 9,6 miliardy korun. Pokud tedy současný ministr financí chce tento nárůst ušetřit, nevydalo by to ani na deset miliard. Přitom Babišova vláda dokonce navrhovala snížit neinvestiční transfery v kapitole ministerstva zemědělství, a to o 4,3 miliardy korun v porovnání s rokem 2019.

Významnou úsporu ve výdajích by stát dosáhl v investicích, a to jak těch, na něž český stát získává peníze z rozpočtu Evropské unie, tak těch financovaných z národních zdrojů. Celkově by stát v tomto ohledu mohl ušetřit 79 miliard korun. Bylo by to ovšem za cenu nominální stagnace investic, což by ale o zohlednění vlivu inflace znamenalo jejich reálné snížení v porovnání s rokem 2019.

Výzkumníci think-tanku IDEA na závěr upozorňují, že jejich studie neříká, že ve veřejných financích neexistuje prostor k úsporám, neboť ten zjevně existoval již v roce 2019. „Pro konkrétní návrhy opatření je však nutná detailní znalost jednotlivých položek a agend, které za nimi stojí, jejich efektivnosti a přínosu. V řadě ohledů jde také o otázku politických priorit,“ dodávají Kolář a Janský.

Tagy:

Hlavní zprávy

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy
Školství

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
10:00

Rusové se ve videu pochlubili obávanou zbraní. Ukrajinci den poté minomet zdemolovali

09:43

Rusové ostřelují Charkovskou oblast. Zranění utrpělo 8 civilistů

09:23

Moskevský korespondent Jiří Just o aktuální situaci na Ukrajině i v Rusku

09:07

Víza dočasné ochrany získalo v Česku za sobotu 493 uprchlíků z Ukrajiny, zhruba o polovinu méně než před týdnem. Celkem víza dostalo 350 795 běženců.

91letá Češka: Všechny války jsou stejné. Viděla jsem umírat Rusy i Němce, zabili mi sestru

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Živě
ON-LINE: Ukrajina zahájí rozsáhlý protiútok, tvrdí vyšetřovatelé. Začít by měla z Donbasu

Na Donbasu pokračuje ruská ofenziva. Ukrajinci okupanty zadržují i dělostřelectvem československé výroby. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové v ukrajinských přístavech dál blokují asi 22 milionů tun obilí. Moskva zakázala vstup do Ruska téměř tisícovce občanů Spojených států. Na seznamu figurují i tři američtí politici, kteří jsou již po smrti. Podle týmu nezávislých vyšetřovatelů Conflict Intelligence Team (CIT) by měla Ukrajina za jeden a půl až dva měsíce zahájit rozsáhlou protiofenzivu.

Švýcarsko a Izrael mají první případy opičích neštovic, v Německu jsou další dva

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové pacienty v Berlíně, uvedla agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli němu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Čestný prezident, který není na hokejovém MS vítán. Fasel si proruským postojem zavařil

O jeho proruském postoji se ví delší dobu. Ale bývalý šéf IIHF René Fasel svoji náklonnost k režimu Vladimira Putina i prezidentovi samotnému ještě posunul na další úroveň, když se krátce po začátku války na Ukrajině stal poradcem soutěže KHL. A i proto si Finové nyní nedovedou představit, že by stále čestný prezident nejvyššího hokejového orgánu měl navštívit probíhající šampionát v zemi tisíců jezer.

Domácí zpravodajství

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Maso stačí jednou týdně, zažili jsme horší bídu, bojují s krizí hrdí senioři z Ostravy

Za jednopokojový byt platí 78letý vdovec František Dvořák 10 500 korun. Bez energií. „Na jídlo a všechno ostatní mi zbývají necelé tři stovky na den. Vyžiju, a ještě mi trochu zůstane,“ sebevědomě říká bývalý stavař. „Člověk musí být šetrný, pak vyjde. Současná krize mě nerozhází,“ tvrdí 76letá Jarmila Šimonová. Ani o deset let starší František Sekanina si nestěžuje: „S manželkou jsme na to dva, tak zatím není s nájmem problém.“

Exkluzivní průzkum: Uprchlíci by měli zůstat maximálně do konce války, tvrdí polovina Čechů

Češi pomalu začínají přemýšlet o návratu uprchlíků zpět na Ukrajinu. Podle průzkumu, který pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/MARK, by téměř polovina respondentů dovolila běžencům u nás zůstat pouze do konce války. A 23 procent dotázaných by je už dnes poslalo zpátky domů. S tím, že by v České republice uprchlíci mohli zůstat na neurčito nebo dokonce natrvalo, souhlasila pětina oslovených.