Stanjura k hospodaření příští rok
Úspory ve státním rozpočtu na rok 2022 se mají týkat zejména škrtání dotací firmám a nižších výdajů na provozu státu. Recept na konsolidaci veřejných financí, který opakovaně zazněl z vlády Petra Fialy (ODS), však nejspíše nestojí na reálných základech. Podle ekonomů z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je možné desítky miliard korun ušetřit v položkách, do kterých ale stát za žádnou cenu sahat nechce.
Pokud by poslanci schválili návrh státního rozpočtu na rok 2022, který odsouhlasila ještě vláda Andreje Babiše (ANO), výdaje by byly téměř o 400 miliard vyšší než v roce 2019, tedy než Česko zasáhla pandemie koronaviru. Taková suma na první pohled představuje obrovský prostor pro úspory, o nichž opakovaně hovoří současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jenže realita je poněkud jiná. Tedy pokud Stanjura a spol. nechtějí slevit ze svých předvolebních slibů ušetřit na provozu státu a snižovat dotace firmám, díky čemuž má stát snížit své výdaje nejméně o 80 miliard korun. A zároveň nezvyšovat daně, což by ale podle řady ekonomů přispělo k efektivnímu narovnávání takřka rozvrácených veřejných rozpočtů.
Výrazně ušetřit lze jen u mandatorních výdajů
Z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky totiž vyplývá, že „osekání“ výdajů na provoz státu a snížení dotací podnikatelům může ušetřit jednotky či v lepším případě nižší desítky miliard korun. „Cílem této studie je podpořit informovanou diskusi o hledání úspor ve státním rozpočtu pro rok 2022, který byl navržen končící vládou Andreje Babiše,“ píší autoři dokumentu Daniel Kolář a Petr Janský.
Vůbec největší část navrhovaného nárůstu výdajů státu mezi lety 2019 a 2022 připadá na důchody, které by se zvýšily o 84 miliard korun. O dalších 67 miliard by se zvedly platby státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, o 50 miliard více by stát vydal na regionální školství, což jsou z drtivé většiny platy učitelů. O 37 miliard by vzrostly jiné sociální výdaje, tedy zejména na dávky v mateřství nebo nemoci. Jen tyto položky dávají dohromady téměř 240 miliard korun.
„Ukazuje se, že za celkovým nárůstem výdajů státního rozpočtu stojí zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády,“ dodávají autoři studie. Jde tedy převážně o mandatorní výdaje, pro jejichž změnu je zapotřebí nejen změnit legislativu, ale hlavně k tomu najít politickou odvahu a vůli.
Je třeba podrobně prozkoumat agendy
Zbyňkem Stanjurou opakovaně zmiňované dotace podnikatelům by se mezi lety 2019 a 2022 zvýšily jen o 9,6 miliardy korun. Pokud tedy současný ministr financí chce tento nárůst ušetřit, nevydalo by to ani na deset miliard. Přitom Babišova vláda dokonce navrhovala snížit neinvestiční transfery v kapitole ministerstva zemědělství, a to o 4,3 miliardy korun v porovnání s rokem 2019.
Významnou úsporu ve výdajích by stát dosáhl v investicích, a to jak těch, na něž český stát získává peníze z rozpočtu Evropské unie, tak těch financovaných z národních zdrojů. Celkově by stát v tomto ohledu mohl ušetřit 79 miliard korun. Bylo by to ovšem za cenu nominální stagnace investic, což by ale o zohlednění vlivu inflace znamenalo jejich reálné snížení v porovnání s rokem 2019.
Výzkumníci think-tanku IDEA na závěr upozorňují, že jejich studie neříká, že ve veřejných financích neexistuje prostor k úsporám, neboť ten zjevně existoval již v roce 2019. „Pro konkrétní návrhy opatření je však nutná detailní znalost jednotlivých položek a agend, které za nimi stojí, jejich efektivnosti a přínosu. V řadě ohledů jde také o otázku politických priorit,“ dodávají Kolář a Janský.
