Stačilo málo a budova bývalého nádraží v Kovářské v Krušných horách už nestála. Správa železnic, které patřila, se ji totiž rozhodla strhnout. V úplně poslední chvíli se ale o slovo přihlásili manželé Macháčkovi, kteří si budovu zamilovali, koupili ji a začali opravovat. A aby si na to všechno vydělali, přišli se zajímavým nápadem. Staré vyřazené vagony přeměnili na stylové ubytování.
Celý příběh začal před devíti lety, kdy se Štěpán Macháček dozvěděl, že budova nádraží v Kovářské na Chomutovsku, kterou znal od dětství, se má zbourat. „Já jsem si říkal, už jsem docela velký na to, abych s tím zkusil něco udělat. Tak jsem napsal na Správu železnic, jestli náhodou by to nešlo odkoupit. A nakonec se proces spustil a namísto bagru to nádraží prodali mně a pak to začalo teprve všem docházet, myslím mně a mojí rodině, do čeho jsme se pustili,“ vzpomíná v pořadu Prima Česko na prvopočátek svých plánů s nádražím jeho majitel Štěpán Macháček.
Místo nádraží skládka
Když manželé nádraží koupili, neměla budova téměř střechu a vnitřek byl zaplněný odpadky. „My jsme se nemohli dostat dveřmi vůbec dovnitř, protože tady byly skoro dva metry sutin, jak shnilé trámy ze stropů spadaly dolů. Plus sem místní začali vozit odpadky, takže to byla taková skládka.“
ČTĚTE TAKÉ: Mucha tu namaloval Slovanskou epopej. Zámek Zbiroh je zřejmě nejstarším šlechtickým sídlem
Macháčkovi to ale nevzdali a dva roky sutiny a odpadky odklízeli. To byl ale teprve začátek. Budova totiž potřebovala kompletně celá zrekonstruovat. O to se manželé snaží už devátým rokem a stále ještě mají hodně dřiny před sebou. Jednou by tu ale rádi bydleli a část nechali přístupnou veřejnosti. „Tak, aby sem mohli lidé z ulice přijít, případně si dát něco malého k jídlu a udělat tady třeba i výstavy. Část propadlého stropu už jsme neobnovili a udělali jsme takový průhled do toho prvního patra. Nahoře bude galerie,“ líčí další plány Štěpán Macháček
Parádní výhled, podzemní lednice i úchvatná historie: Navštivte vodní hrad Lipý
Najít v České Lípě zdejší hrad může být trochu těžký úkol. Kdo by koukal po okolních kopcích, nepochodí. Tady platí, že pod svícnem je největší tma; naši předkové si v polovině 13. století panské sídlo postavili netypicky v údolí a využili při tom meandrů řeky Ploučnice.
K ruině přibyly ještě vraky
Manželé vše financují z vlastních prostředků a tak to chtějí udržet i do budoucna. Proto přišli se zajímavým nápadem a opět jím zachraňovali. Tentokrát staré vagóny. Majitel s úsměvem říká, že k ruině jim přibyly ještě vraky. „Našli jsme čtyři hytláky zaparkované nebo odstavené v Ústí nad Labem. Už byly určené ke šrotaci. Ale ptali jsme se, jestli by nešly odkoupit a nakonec se to podařilo. A když jsme si je šli vybrat, museli jsme vyházet pár bezdomovců, kteří tam měli bydleníčko.“
Plán byl jasný, udělat si z vagonů bydlení, aby měli kde přespávat, když přijedou opravovat nádraží. Pak ale přišli s nápadem je pronajímat a tím financovat opravu nádražní budovy. Rekonstrukce skoro 70 let starých vagónů proběhla pěkně od podlahy a podařila se. Uvnitř skoro nepoznáte, že jste v bývalém vagonu. „Vrata jsou původní hytláková. To je v podstatě taková okenice, tím se to celé uzavře a už sem nikdo nevleze,“ ukazuje majitel, jak se vagon zajistí. A rovnou říká, že zájem o netradiční ubytování je obrovský. „Když sem chceme jet s rodinou, tak si musíme hodně dopředu rezervovat, abychom se sem vůbec dostali,“ říká Štěpán Macháček.
K dispozici jsou zatím dva vagony. Během léta k nim ale přibudou ještě další dva. Kdy bude opravená budova bývalého nádraží, manželé zatím nevědí a termín si prý dávat ani nechtějí. Nějaký pátek to ale ještě určitě potrvá.
