Podnikatelům a živnostníkům hrozí zvýšení odvodů. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Podnikatelům a živnostníkům hrozí zvýšení odvodů. Se změnou si pohrává vláda Petra Fialy (ODS), která hledá další příjmy do státního rozpočtu. Odborníci oslovení redakcí CNN Prima NEWS kroutí hlavou a upozorňují, že zejména živnostníci mají výrazně horší podmínky než zaměstnanci. Měli by tedy mít možnost platit nižší odvody s rizikem, že do důchodu budou odcházet s menší penzí.
Návrh na navýšení odvodů nechápe ani poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Na odvody bychom neměli sahat. Je to pro mě nepředstavitelné, že po zrušení superhrubé mzdy snížíme daně pro zaměstnance a v návaznosti na to navýšíme odvody pro živnostníky. To by nebylo fér,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Živnostníci totiž mají oproti zaměstnancům řadu nevýhod. Podle Křečka se na ně nevztahují žádné zaměstnanecké benefity, nemají maximální délku pracovní doby ani nárok na placenou dovolenou. „Živnostníci samozřejmě nesou náklady spojené s výkonem své práce a ručí vlastním majetkem. Také nemají něco jako výpovědní dobu, cestovní náhrady nebo různé příplatky,“ vypočítává ekonom důvody, proč by se odvody osob samostatně výdělečně činných neměly zvyšovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fiala: Bude to bolestivé, ale je to potřeba. Daně upravíme, zátěž ale zůstane stejná
O možném zvýšení odvodů hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Následně úvahu potvrdil i předseda vlády Petr Fiala v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. Pokud by se odvody zvyšovaly, tak by se jednalo o citelné daňové zatížení. Letos živnostníci a podnikatelé platí minimální zálohy ve výši 2 944 korun na sociálním pojištění u hlavní činnosti a 1 178 korun u vedlejší. K tomu odvádějí zdravotní pojištění ve výši 2 722 korun.
PŘEHLEDNĚ: Vláda hledá příjmy do prázdného rozpočtu. Které daně čeká změna nebo navýšení?
Vláda Petra Fialy (ODS) hledá příjmy do státního rozpočtu. Někteří členové kabinetu naznačují, kudy by se cesta mohla ubírat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) například uvažuje o zrušení podpory stavebního spoření či úpravě některých daní. Jaké změny vládní koalice chystá a kolik by mohla ušetřit?
Levicové řešení pravicové vlády?
Ačkoliv byly návrhy na zvyšování odvodů vždy spojené s levicovými vládami, tak současný postup zamýšlí středopravicová koalice. Podle politologa Jana Kubáčka je přitom jasné, že živnostníci jsou oproti zaměstnancům v nevýhodě. „Moc se o tom nemluví, ale jsou sankcionováni. Nemají nárok na nemocenskou, mají nižší důchod a nečerpají plnohodnotnou dovolenou. Počítají s tím, že sociální komfort mají nižší,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kubáček.
Připomíná také, že realizace tohoto návrhu by měla na pravicové voliče jednoznačně negativní vliv. „Umím si představit, že to mnozí budou vnímat jako nepochopení role OSVČ a také ignoraci jejich zájmů. Bude to podobný dopad, jako když premiér Petr Nečas zavedl DPH na úrovni 21 procent,“ dodal Kubáček.
Vláda o možném návrhu zatím pouze hovoří. Návod, jak postupovat, má od Národní ekonomické rady vlády (NERV), která vyšší odvody navrhla. Expertní skupina totiž přinesla hned několik nápadů, jak zvýšit příjmy státu. Jednou z předloh je i zvýšení zdanění příjmu fyzických osob, které se snížilo při zrušení superhrubé mzdy.
Podle ekonomů z NERV by mohlo dojít k větší změně v oblasti zdanění práce. „Reforma by měla spočívat v úpravě sazeb, slev na dani, výše paušální daně a dalších parametrů, aby se dosáhlo cílového navýšení příjmů a snížily se nebo alespoň nezvýšily rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ oproti současnosti,“ uvádí materiál poradní skupiny.
