Vláda Petra Fialy (ODS) hledá příjmy do státního rozpočtu. Někteří členové kabinetu naznačují, kudy by se cesta mohla ubírat. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy (ODS) hledá příjmy do státního rozpočtu. Někteří členové kabinetu naznačují, kudy by se cesta mohla ubírat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) například uvažuje o zrušení podpory stavebního spoření či úpravě některých daní. Jaké změny vládní koalice chystá a kolik by mohla ušetřit?
Zvýšení daně z nemovitosti
O této změně mluví nahlas ministr financí i premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády následně záměr potvrdil i v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. „Daň je mimořádně nízká a navíc ji inkasují obce. Řeči o několikanásobném navyšování jsou mimo. Debata se vede pouze o drobném navýšení,“ řekl premiér.
ČTĚTE TAKÉ: Nejlepší čas pro nepříjemné vládní kroky. Jaké daně se mohou zvýšit?
O zvýšení této daně hovoří i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle expertní skupiny je daň z nemovitosti v České republice velmi nízká a její výnos v poslední době degraduje inflace. „Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky,“ uvádí NERV ve svém návrhu.
Členové skupiny také připomínají, že výnos z této daně míří do obecních rozpočtů. Počítá se, že státu by mohla přinést několik miliard korun.
Zrušení státní podpory stavebního spoření
Další z věcí, kterou ministr Stanjura zmínil, je zrušení podpory stavebního spoření. Ta činí 2 000 korun ročně. Podpora stavebního spoření má třicetiletou historii a vznikala v době, kdy lidé neměli úspory, hypotéky byly velmi omezeny či byl nedostatek dlouhodobých vkladů. „Postupem času se z tohoto produktu stalo pouze státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků,“ uvádí NERV. Zrušením podpory by stát ušetřil zhruba 4,2 miliardy korun.
Omezení výchovného
Vláda se chce také podívat na revizi výchovného. Přitom tato změna platí od ledna letošního roku. Jedná se o plošný příspěvek jednoho z rodičů v důchodu, který vychovával děti. Zavedení výchovného ale stojí 19 miliard korun a Stanjura připustil, že příspěvek je moc plošný. Záležet by mělo například na počtu vychovaných dětí nebo příjmu rodiny.
Revize spotřebních daní
Bývalé vlády sahaly ke zvyšování spotřebních daní velmi často. Téměř každý rok se měnila spotřební daň u tabákových výrobků nebo lihu. Vláda Petra Fialy má před sebou několik oblastí, kde by se daně mohly zvýšit. „Spotřební daně tvoří velkou část příjmu státního rozpočtu a lze je lehce zvýšit. Otázkou je, zda se například bude sahat na daně z nafty či benzinu. Záležet bude na dalším zdražování pohonných hmot,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Národní ekonomická rada vlády navrhuje revizi u zdanění minerálních olejů, lihu, piva, vína, tabáku a tabákových výrobků nebo legalizace trhu s konopím. Tento plán by vynesl desítky miliard korun.
Změna sazeb DPH
S tímto návrhem přišel ministr financí Zbyněk Stanjura už v minulém roce. Analytici nyní hodnotí zrušení tří sazeb DPH a jejich nahrazení dvěma pásmy. Místo snížených sazeb ve výši 10 a 15 procent by mohla existovat jen jedna třinácti- nebo čtrnáctiprocentní. Některé produkty či služby z desetiprocentní sazby by se mohly přesunout do základního pásma 21 procent. NERV odhaduje, že výrazné změny by mohly vynést státu desítky miliard korun. Zároveň ale připouštějí, že změna bude mít proinflační efekt.
Zvýšení odvodů pro OSVČ
Další navrhovanou změnu také přináší Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Stanjura připustil, že přemýšlí o zvýšení odvodů pro živnostníky. Šéf státní kasy řekl, že podobně postupoval i při zavedení tří pásem u paušální daně. Ta je také odstupňovaná v paušální částce podle příjmů. Změny připustil i premiér Petr Fiala pro CNN Prima NEWS. Jako důvod uvedl, že řada podnikatelů a živnostníků má malé důchody právě kvůli malým odvodům.
Zvýšení zdanění příjmů fyzických osob
Asi nejkontroverznější návrh, který je pro pravicovou ODS tabu. Snížení zdanění příjmů fyzických osob totiž protlačila v minulém volebním období tehdejší opoziční ODS spolu s vládním hnutí ANO. Došlo ke zrušení superhrubé mzdy a spolu s tím snížení zdanění fyzických osob na 19 procent. Někteří ekonomové i NERV navrhují, aby se zdanění fyzických osob vrátilo na úroveň v roce 2020. Do státní kasy by to totiž přineslo přes 100 miliard korun.
Proti se ale staví některé koaliční strany, zejména ODS. Problémem také je, že by se jednalo o ukázkové zvýšení daní, které odmítá vládní koalice v programovém prohlášení.
