Každý občan České republiky obrazně ručil na konci dubna za závazky státu v průměru 186 tisíci korun Zdroj: Profimedia.cz
Dluh české vlády se ke konci dubna zvýšil o 300 miliard korun na necelé dva biliony. V průměru tak každý obyvatel Česka obrazně ručí za závazky státu 186 tisíci korun. Nejvíce narostl objem dluhopisů s dvouletou splatností. V porovnání s březnem o více než dvojnásobek. Vyplývá to z čerstvé statistiky ministerstva financí.
Naprostá většina dluhu (1,87 bilionu korun) je splatná za dva roky, či více let. Skoro 500 miliard korun bude muset český stát svým věřitelům vrátit za 11 let a dalších 450 miliard za 15 let. Jedenácti- a patnáctileté bondy se tak na střednědobém a dlouhodobém dluhu podílejí více než z poloviny. Z 300 miliard, o které se celkové zadlužení během měsíce dubna zvýšilo, 87 procent připadlo právě na závazky se splatností do dvou a více let, zbytek šel na vrub státních pokladničních poukázek, tedy obligací, pomocí nichž si vláda půjčuje na dobu do jednoho roku.
Ministerstvo financí rovněž zveřejnilo statistiku státního dluhu z hlediska subjektů, které vládní obligace ke konci dubna držely. Z téměř dvou třetin vláda dlužila domácím věřitelům, zbytek dluhopisů měly v držení zahraniční rezidenti. Oproti březnu se tak struktura státního dluhu posunula více směrem k domácím věřitelům. „V absolutním vyjádření ale zahraniční subjekty zvýšily vlastnictví českého státního dluhu zhruba o sedmdesát miliard korun. V záplavě nově emitovaných státních dluhopisů je více poptávaly domácí subjekty, které své držení navýšily o necelých 230 miliard,“ řekl CNN Prima NEWS František Táborský, analytik Komerční banky.
Kursové riziko stát neohrožuje
Táborský to vysvětluje tím, že věřitelé, kteří české státní dluhopisy kupují se záměrem držet je až do doby jejich splatnosti, viděli v dubnu letošního roku poslední příležitost je získat za dobrých podmínek. „Snižování úrokových sazeb Českou národní bankou a vysoká poptávka totiž tlačí výnosy českých státních dluhopisů k nule a jejich atraktivita klesá,“ doplnil ekonom.
Podle Táborského se dá v příštích měsících očekávat, že přesun struktury českého státního dluhu k delší splatnosti bude pokračovat. Analytik Komerční banky varoval před přílišným růstem rozpočtového schodku, protože by mohlo pro vládu znamenat problém prodávat další dluhopisy za stávajících podmínek. Možnou hranicí je v této souvislosti rozpočtový deficit nad 500 miliard korun v letošním roce.
Trh stále uklidňuje fakt, že Česká národní banka je připravená státní dluhopisy kupovat sama v případě, že to bude nutné. Nástroje pro tyto operace získala centrální banka nedávnou novelou zákona o ČNB. „Větším rizikem pro české dluhopisy je vývoj v zahraničí. Pokud by se tam situace vyostřila, může dojít k výprodeji českých dluhopisů zahraničními investory kvůli zhoršení jejich vlastní situace nezávisle na vývoji u nás,“ dodal Táborský.
Naopak lze téměř vyloučit, že by české státní finance ohrožovalo kurzové riziko, navzdory faktu, že více než třetina věřitelů vlády pochází ze zahraničí. České státní dluhopisy jsou totiž z 93,3 procenta emitovány v korunách, a tak kurzové riziko na sebe berou právě zahraniční věřitelé. Skoro šedesát procent dluhu drží finanční instituce, z nichž většinu tvoří bankovní domy, zbytek penzijní fondy nebo pojišťovací společnosti.
