Nečekaná vlna úmrtí v Evropě. Osudnou může být kombinace dvou faktorů

Západoevropské státy se v letošním létě potýkaly s nebývale vysokou úmrtností, která v průměrech překonala i rekordní hodnoty z posledních dvou let. Ty však ovlivnila pandemie koronaviru. Lékaři, vědci a experti nyní zkoumají příčiny tohoto jevu.

Výrazně více se umíralo v Německu, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii. Ze čtvrtečních údajů švýcarského Spolkového statistického úřadu (FSO) vyplývá, že letos zemřelo již o tři tisíce lidí více, než se očekávalo.

Švýcarsko se již jedenáct týdnů po sobě potýká s nadprůměrnou úmrtností. Každý týden tak zemře více lidí, než FSO na základě svých prognóz očekává. „Nikdy v nedávné historii jsme nezaznamenali takovou nepřetržitou nadměrnou úmrtnost,“ citoval deník 20 minut Christiana Althause, epidemiologa z univerzity v Bernu.

Jak uvádějí noviny Tamedia, k nadměrné úmrtnosti docházelo čas od času i v dřívějších letech, například v létě 2003 během vlny veder, během silné vlny chřipky v zimě 2015 nebo během posledních dvou pandemických zim.

V současné době je však odchylka od prognóz ve Švýcarsku extrémní. Například v roce 2020 zemřelo do srpna o 1 500 lidí více, než se očekávalo, v roce 2021 to bylo 1 300 lidí a letos je to více než dvojnásobek – 3 000 lidí.

Ve Švýcarsku se „přepočítali“

Částečným vysvětlením nadprůměru může být, že švýcarští statistici po posledních dvou letech očekávali pro tento rok „deficit úmrtnosti“, a proto stanovili očekávané hodnoty nižší. Také proto, že mnoho lidí, kteří by se podle statistik dožili roku 2022, zemřelo předčasně. Nyní však během tří letních měsíců zemřelo ještě více lidí než v letních měsících let 2020 a 2021.

Epidemiolog Christian Althaus má podezření, že za nadměrnou úmrtnost může spojení horkého léta a covidu, či spíš jeho následků. Právě kombinace těchto dvou faktorů může být osudná, píší noviny Tamedia. Studie prokázaly, že koronavirová infekce masivně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Postižené osoby jsou proto také náchylnější k účinkům vlny veder.

Epidemiolog Martin Röösli v rozhovoru pro web deníku 20 minut uvedl: „Z mého pohledu je docela dobře možné, že pacienti, kteří prodělali covid a nebo jím akorát onemocněli, snášeli rekordní vedra výrazně hůře.“ Dalších 1 700 úmrtí za posledních jedenáct týdnů je v každém případě podle něj znepokojujících, zejména proto, že je obtížné odhadnout, jak se bude situace vyvíjet v nadcházejících měsících.

V červenci letošního roku zemřelo také v Německu o dvanáct procent více lidí, než kolik činí průměr za roky 2018 až 2021. I v sousední zemi se shodují, že pravděpodobně též kvůli horku. Vyplývá to z prognózy, kterou v úterý zveřejnil Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu. Podle toho bylo napočítáno celkem 85 285 úmrtí. To je o 9 130 více nad průměrem.

Malá míra covidu v Německu

Je zarážející, že (stejně jako již v červnu) byl podle úřadu počet úmrtí obzvláště vysoký ve fázích velmi vysokých teplot. Například ve 28., 29. a 30. kalendářním týdnu (od 11. do 31. července) byly statistiky výrazně vyšší než srovnávací hodnoty, a to o 16 procent, 24 procent a 14 procent, vypočítali reportéři magazínu Spiegel.

„Skutečnost, že v důsledku vln veder dochází k nárůstu úmrtnosti, je dobře známým jevem, který byl pozorován již v předchozích letech,“ vysvětlovali němečtí statistici, ale zároveň se podivovali: „V letošním roce se však tento efekt projevuje v neobvykle velkém počtu týdnů již koncem července.“

To potvrzují i odborníci z řad lékařů. „Dosavadní zkušenosti a výsledky statistických modelů jasně ukazují, že existuje přímá souvislost mezi vlnami veder a dalšími úmrtími,“ popsal ve vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk Stefan Muthers z Centra pro lékařský meteorologický výzkum německé meteorologické služby. Nastínil také, že postiženi jsou zejména lidé s již existujícími chorobami, kardiovaskulárními a respiračními onemocněními. „Když mluvíme o úmrtích, jde samozřejmě hlavně o starší lidi a lidi s již existujícím onemocněním.“ doplnil.

Podle Institutu Roberta Kocha zemřelo v Německu v důsledku vysokých teplot během vlny veder v létě 2003 přibližně 7 600 lidí. V letech 2006 a 2015 to bylo pokaždé více než 6 000. Spolkový statistický úřad se ve svých měsíčních statistikách zabývá také úmrtími na koronavirus. Podle něj se zvýšený počet úmrtí v červenci 2022 projevil pouze v malé míře.