Yvona Tošnerová z Raiffeisen stavební spořitelny Zdroj: Raiffeisenbank
Stavební spořitelny mají v Česku už třicetiletou historii. Patří mezi tradiční instituce a mají důvěru milionů lidí. V dalším roce se ale připravují na zásadní změny v rámci stavebního spoření. Yvona Tošnerová z Raiffeisen stavební spořitelny se vyjádřila k výhodám úvěrů ze „stavebka“ a vyjádřila názor na proměnu spořitelen v budoucnu.
V roce 2024 čekají stavební spoření změny. Čeho se týkají?
Stavebnímu spoření se sníží státní podpora z původních deseti procent na pět procent z naspořené částky, a to jak pro nové, tak existující smlouvy. Nicméně pořád platí, že stavební spoření je unikátní v tom, že umožňuje stavebním spořitelnám poskytovat úvěry bez zajištění se splatností až 25 let pro klienty všech příjmových skupin.
Jaké jsou výhody úvěrů ze stavebního spoření?
Výhodou je zákonem stanovený strop na úrok, za který klient úvěr dostane. Tento úrok je maximálně tři procenta nad úroveň úroku, který klient inkasoval na svém stavebním spoření. Když si někdo spoří za půl procenta, má úvěr za 3,5 procenta, pokud si někdo spoří třeba za tři procenta, tak má úvěr maximálně za šest. Tenhle princip se nemění. Je tedy výhodný jak pro ty, kteří chtějí primárně spořit, tak i pro ty, kteří mají za cíl čerpat úvěr na rekonstrukci.
Jak se vlastně stavebním spořitelnám v posledních letech daří?
Letošní rok ovlivnila nejistota ohledně budoucnosti stavebního spoření a počet nových smluv v celém sektoru stavebního spoření klesl asi o šestnáct procent. Jakmile se situace ohledně státní podpory v červnu vyjasnila, důvěra klientů se začala obnovovat a teď má v průměru každý třetí člověk smlouvu o stavebním spoření. S poklesem úrokových sazeb očekáváme opět zvýšený zájem o stavební spoření s garantovanou sazbou.
A co úvěry?
Zájem o úvěry na pořízení bydlení zajištěné nemovitostí v celém sektoru meziročně poklesl zhruba o 63 procent, což souvisí především s inflací, rychlým růstem úrokových sazeb a cen energií. Lidé si však mnohem víc vylepšují stávající bydlení. Úvěry na rekonstrukci a modernizaci bez zajištění nemovitostí tak rostou dynamicky. Toto je a do budoucna bude pro naše klienty hlavní produkt, ve kterém chceme být jejich partnerem. Stavební spořitelny jsou také, na rozdíl od bank, schopné lidem financovat pořízení družstevního bydlení bez nutnosti zástavy nemovitosti.
Stavební spořitelny jsou nově partnerskými institucemi pro vládní balíček nazvaný Oprav dům po babičce. Proč?
Stavební spořitelny se stávají partnerem státu v oblasti celého spektra dotačního poradenství Nové zelené úsporám, nikoliv jen Oprav dům po babičce. Mají vybudovaný systém a procesy pro distribuci státního příspěvku, umí kontrolovat účelovost použití těchto prostředků a jsou zvyklé komunikovat se státem. Je tedy efektivní, že stát využije této vybudované infastruktury stavebních spořitelen k tomu, aby zrychlil a usnadnil dostupnost státních dotací široké veřejnosti.
Jakou roli v této věci stavební spořitelny sehrají vůči klientům?
Stavební spořitelny by měly klientům cestu ke státním dotacím usnadnit. Zpočátku se bude jednat o poradenství a nasměrování klientů. Postupně se spořitelny začnou zapojovat do procesu víc a nakonec klientovi pomohou státní dotace zajistit. V případě, že klient bude potřebovat úvěr, mohou mu ho stavební spořitelny poskytnout.
Povedou tyto aktivity do budoucna k proměně činnosti stavebních spořitelen?
Kvůli nejistotám z počátku roku vznikla nová příležitost, kdy se stavební spořitelny stanou aktivním hráčem na cestě k energetickým úsporám pro široké spektrum klientů. To je oblast, kterou řeší snad každá domácnost, a nejen Raiffeisen stavební spořitelna tu bude, aby klientům cestu usnadnila.
To ovšem není jediná aktivita v oblasti udržitelného financování, na niž se chceme zaměřit. Velký potenciál vnímáme také ve spolupráci se společenstvími vlastníků a družstvy. Pro představu: v Česku je asi 40 tisíc SVJ a družstev a jen zhruba třetina z nich má zateplené domy. V následujících letech opět očekáváme postupnou stabilizaci počtu klientů a jejich úspor, což celému sektoru umožní poskytovat 40 až 50 miliard korun na bydlení ročně.
