ZPRÁVY, Tomáš Sokol, Jiří Pospíšil - 8.10. v 09:00
Stávka soudních úředníků je důsledkem neřešených problémů v justici. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle něj soudnictví potřebuje více peněz na platy úředníků. Podle advokáta a někdejšího ministra vnitra Tomáše Sokola může mít stávka katastrofální důsledky.
Situace ohledně platů v soudnictví je podle Pospíšila dlouhodobý problém. „Dříve se v justici řešila otázka nedostatku soudců a peníze, které byly určeny na personálie, se dávaly na jejich nábor,“ řekl exministr spravedlnosti. Situace ohledně doprovodného personálu, jako jsou zapisovatelky či vyšší soudní úředníci, se však podle něj posledních 10 let neřešila.
ČTĚTE TAKÉ: Na Krajském úřadě v Ostravě došlo k razii. Zasahují policisté z centrály proti organizovanému zločinu
Vinu však nechce házet na současného šéfa resortu spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který podle něj problém nezavinil, ale pouze zdědil. Dodal však, že kvůli vyřešení problému by mělo jít do soudnictví více peněz.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V úterý začíná stávka soudních zaměstnanců
„Například v resortu školství se na platy učitelů příští rok dá více než 18 miliard. Musí najít i peníze pro oblast justice, aby se alespoň částečně napravila křivda,“ řekl bývalý europoslanec a dvojnásobný ministr spravedlnosti s tím, že plat začínající zapisovatelky činí zhruba 20 tisíc korun.
Hrozí katastrofa, varuje Sokol
Nejhorší možné důsledky stávky pracovníků v soudnictví si prý Sokol ani nedokáže představit. Znamenalo by to podle něj katastrofu. „Neodcházely by rozsudky ani předvolánky k soudním jednáním, neexistovala by žádná komunikace s účastníky řízení,“ vyjmenoval Sokol jen pár příkladů.
Pirátům se hroutí další priorita. Bartošův klíčový zákon o bydlení možná spadne pod stůl
Po odchodu Pirátů z vlády možná spadne pod stůl další z jejich priorit. Po nepovedené digitalizaci stavebního řízení se nemusí podařit dotáhnout do konce vlajkovou loď někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše – zákon o dostupném bydlení.
Dále by se pak mohli ozvat účastníci řízení, že jsou porušována jejich práva, protože jejich věc měla být vyřízena v přiměřené lhůtě, ale nebyla. „Existuje starší rozhodnutí Ústavního soudu, že technické problémy soudu nemusí účastníka řízení vůbec zajímat. Lze tedy předpokládat, že by se objevily hrozby žalob o náhradu újmy způsobené tím, že řízení trvalo moc dlouho,“ popsal advokát.
Třídenní stávku je podle něj systém schopný zvládnout, ale pokud by měla trvat déle, situace by byla katastrofální. Sám si prý nepamatuje událost, která by v novodobé historii takto zasáhla do běhu soudnictví.
„Je možné hodně vzdáleně připomenout invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, kdy celý tehdejší státní systém byl po nějakou dobu dysfunkční a muselo se například rozhodovat o prodloužení promlčecích lhůt a tak dále. To byla ale úplně jiná situace,“ dodal Sokol.
Fungování soudů bylo stávkou omezeno již na konci letošního května. Tehdy však byla pouze jednodenní. Kvůli požadavku vyšších platů se jí podle Anny Pospíšilové a Marie Šafrové z Odborového svazu justice zúčastnilo 90 procent z 9 500 zaměstnanců.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Na svobodě vydržel jen 45 dní. Recidivista z Královéhradecka si stihl nakrást statisíce
