Piráti varují vládu kvůli spornému zákonu: Půjdeme i k Ústavnímu soudu, ohrozíte miliardy z EU
Ve čtvrtek Sněmovnou v prvním čtení schválené změny v zákoně o státních zaměstnancích znepokojily Piráty, kteří podali podnět k Evropské komisi. Návrh mění mimo jiné způsob ukončení pracovního poměru. Podle poslankyně Kateřiny Stojanové (Piráti) je návrh v rozporu s právem EU, protože jde o krok ke zpolitizování státní správy, kvůli kterému by Česko mohlo přijít o část miliardových dotací. Pokud návrh projde, strana podle ní zvažuje i jeho napadení u Ústavního soudu. Poslanec Radek Vondráček (ANO), který je jedním z předkladatelů, se však domnívá, že zaměstnance dostatečně chrání zákoník práce a obavy nejsou na místě.
Sporný návrh zákona o státních zaměstnancích, který ve čtvrtek odpoledne schválila v prvním čtení Sněmovna, by měl nahradit služební zákon. Snaží se vypořádat zejména s malou flexibilitou při nabírání a propouštění lidí ve státní správě. Státní zaměstnanci by tedy měli nově místo služebního poměru uzavírat pracovní smlouvu. K přijetí služebního zákona se přitom Česko zavázalo při vstupu do EU a dlouho čelilo kritice, že jej nemělo. V účinnost zákon vešel až v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Cílem zákona bylo odpolitizování státní správy.
ČTĚTE TAKÉ: Hrozí snazší vyhazovy úředníků? Poslanecká náhrada služebního zákona může odporovat právu EU
Návrh zákona z pera poslanců Radka Vondráčka, Zuzany Ožanové (oba ANO), Renaty Vesecké (Motoristé) a Libora Vondráčka (za SPD) mění mimo jiné způsob ukončení pracovního poměru. Zaměstnanci by nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících hodnocení. Minimální odstup mezi nimi by se zkrátil z 60 na 20 dnů. Okamžitě by mohl zaměstnanec dostat výpověď, pokud by bylo jeho místo zrušeno. Stabilitu jeho zaměstnání by měla ochránit fixace druhu práce v pracovní smlouvě. Návrh také ruší postavení zaměstnance mimo výkon služby.
V prvním čtení schválený návrh zákona je ale podle Pirátů krokem ke zpolitizování státní správy. Podle nich nebude dostatečně chráněna před politickým tlakem. „Všechny tyto pojistky jsou rušeny, aniž by někdo udělal analýzu toho, jaké dopady to bude mít,“ řekla novinářům Stojanová.
Čtěte také
Pirátská poslankyně tím naráží na fakt, že norma je poslaneckým, nikoli vládním návrhem. Neprošla proto meziresortním připomínkovým řízením, tedy odbornými aparáty ministerstev, které by se k němu mohly vyjádřit a pomoci „vychytat mouchy“.
Zástupci koalice se netají tím, že zákon chtějí protlačit co nejrychleji. Účinnosti by mohla norma nabýt už se začátkem července. Právě z časových důvodů se podle Radka Vondráčka rozhodli jít cestou poslaneckého návrhu. „Šli jsme s tím do voleb, všichni to vědí,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Podnět k Evropské komisi
Piráti se však kvůli obavám o zpolitizování státní správy na začátku ledna obrátili na Evropskou komisi. „Požádali jsme o stanovisko, zda je skutečně zákon o státních zaměstnancích v souladu s unijní legislativou, protože stabilní a nezávislá státní služba byla jedním z požadavků Evropské komise už při našem vstupu do EU,“ sdělila Stojanová. Upozorňuje na to, že v případě shledání pochybností by EU mohla omezit vyplácení dotací. Celkem Česko minulý rok z unijního rozpočtu a fondů získalo o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo.
Čtěte také
Podnět k Evropské komisi zvažují také odbory. Na možné problémy poslance upozorňuje i Parlamentní institut, který funguje v rámci Poslanecké sněmovny. „Přestože se návrh na vydání (…) zákona o státních zaměstnancích primárně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, je nutné upozornit na možné kolize s obecnějšími principy a požadavky EU,“ uvedl ve svém stanovisku.
Piráti však nehodlají končit jen u podnětu Bruselu. „Druhým krokem je pak cesta pozměňovacích návrhů, anebo, a to říkám zcela otevřeně, i napadení zákona před Ústavním soudem,“ řekla. V tomto ohledu prý Piráti koordinují své kroky s ostatními opozičními stranami. „Co jsem měla možnost bavit se svými kolegy a kolegyněmi z jiných opozičních klubů, tak ten názor se více či méně sdílí,“ dodala.
Vondráček: Ať mi řeknou ten princip
Jeden z předkladatelů návrhu Libor Vondráček (za SPD) se kolize s evropskými principy neobává. Jde podle něj o neurčitý argument. „Ať mi řeknou ten princip, ať ho pojmenují, a poté se o tom můžeme bavit,“ řekl předseda Svobodných na adresu kritiků navržené normy.
Ohrožení dotací pro Česko prý nehrozí. „Jako člověk, který se zabývá evropským a ústavním právem, v našem návrhu nespatřuji žádnou hrozbu,“ uvedl, ale připustil, že o finální podobě návrhu se ještě povede diskuze ve Sněmovně i s experty. „Pokud budou mít konkrétní návrhy, budeme se s nimi muset vypořádat,“ sdělil.
Nic se nemění, říká Vondráček z ANO
Podle Radka Vondráčka však obavy z politizace státní správy nejsou na místě. „V této oblasti se nezmění vůbec nic. Naopak, ten nový zákon předpokládá, že bude neslučitelné být státním zaměstnancem a současně straníkem. Doteď se to týkalo pouze stranických funkcionářů,“ řekl další z předkladatelů CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Vyhazovy úředníků nominovaných předchozí vládní garniturou podle něj nehrozí, dostatečně je chrání zákoník práce. „Zaměstnanec je ekonomicky slabší strana a je chráněn. Všechnu tuto pracovněprávní ochranu bude mít i státní zaměstnanec,“ uvedl.
Stojanová ale upozorňuje, že dosud se mohli státní zaměstnanci například proti zrušení svého místa v rámci reorganizace bránit před nezávislou komisí. Během toho byl jejich pracovní poměr přerušen. Toto ale nový návrh ruší. „Úředníci by se museli obrátit na soudy ve standardním civilním řízení, což je cesta nesmírně zdlouhavá, komplikovaná a méně dostupná,“ popsala.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Spolupráce s Macinkou je výborná, pochvaluje si Babiš. Odvolat se ho nechystá
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
