Stojíme na prahu něčeho mnohem horšího, než byla krize v roce 2009, varují ekonomové
Výběr redakce
Zdá se, že dokonalá bouře v globální ekonomice hned tak neskončí. Po dvou letech pandemie koronaviru přišla desetiletí nevídaná inflace, k níž se ještě v únoru přidala ruská vojenská agrese na Ukrajině. Pro mnohé dosud abstraktní pojem ekonomická krize se začne naplno projevovat na peněženkách i bohatství nás všech. Podle některých ekonomů se totiž může zopakovat 13 let starý scénář, kdy svět čelil největším hospodářským problémům v poválečné historii.
Paralela mezi současnou ekonomickou situací a tou 13 let starou však nesedí stoprocentně. Existuje totiž jeden podstatný rozdíl. Zatímco svět do finanční a následné ekonomické krize vstupoval v relativně dobré kondici, dnes je hospodářsky vyčerpaný. To se týká zejména domácností, jejichž příjmy a bohatství už řadu posledních měsíců drtí taková míra zdražování, jakou přinejmenším v českých končinách jedna generace vůbec nepamatuje.
„Faktem je, že v předvečer krize z let 2008 a 2009 jsme takto mohutnou inflaci neměli a krizi bylo možné čelit mnohem lépe, než je tomu dnes,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Výchozí situaci podle něj navíc zhoršuje, že ruku v ruce se zrychlováním inflace rostou také úrokové sazby, což dříve či později zkomplikuje život domácnostem, které své bydlení financují pomocí hypotečního úvěru.
Stále dražší hypotéky
„Kdo může, nechť žádost o hypotéku odloží. Kdo už ji má a bude ji v příštích měsících refinancovat, nechť si úrokovou sazbu fixuje na kratší dobu. Máme-li věřit předpovědím České národní banky, a žádnou důvěryhodnější instituci zde nemáme, pak nedává smysl dnes fixovat úrokovou sazbu na pět let, protože sazby nejspíše už za dva roky budou níže než dnes,“ dodal Křeček. Jenže i tak to znamená, že mnoha domácnostem vyskočí měsíční splátky o pět, šest či více tisíc korun.
Čtěte také
To je třeba případ pana Václava z Teplic. „Hypotéku refinancujeme koncem tohoto roku. Požádal jsem několik bank o nabídku na příští fixační období a od všech mi přišla kalkulace, která pro nás bude znamenat přibližně 5,5 tisíce měsíčně navíc. Ročně to dělá 66 tisíc korun, a taková suma se na rodinném rozpočtu už projeví,“ řekl CNN Prima NEWS. Další desetitisíce si pak jeho rodina připlatí za energie. „Nějaké navýšení záloh se už konalo, ale čekáme, že přijde další,“ dodal.
Střední třída v ohrožení
Před drtivým dopadem kombinace zdražování energií, potravin a hypoték na české domácnosti varoval ve vysílání CNN Prima NEWS také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „V tuto chvíli zatím problémy nepociťují naplno, protože stále ještě těží ze zafixovaných cen energií a splátek hypoték. V příštích měsících a příštím roce se to však pro ně stane kritické,“ řekl s tím, že ohrožena je také střední třída. „Měsíční náklady se jí mohou zvýšit i o 15 tisíc korun,“ dodal.
Většina zvýšených nákladů bude souviset s bydlením, což představuje dobrou i špatnou zprávu pro trh s nemovitostmi. Obě souvisí s tím, že domy a byty začínají tu a tam zlevňovat, a tento jev se může stát stále obvyklejší.
Čtěte také
„U nabídkových cen realit je v některých případech patrný obrat trendu. A to v lokalitách, kde bydlení zdražilo do astronomických výšin. Na trhu ubývá kupců, kteří jsou ochotni akceptovat téměř jakoukoli cenu. To je dobrá zpráva pro ty, kdo plánují nákup nemovitosti, ale nespěchají na něj,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.
Haló, tady dluhová krize
Podle ní se tento jev stále častěji objevuje v Kalifornii. Tedy v USA, které byly zdrojem splasknutí hypoteční bubliny právě v letech 2008 a 2009, což je právě ta špatná zpráva. „V souvislosti s inflací, která snižuje kupní sílu úspor a mezd, a také s rapidním růstem úrokových sazeb u hypoték, se stupňuje riziko, že by se mohla zopakovat 13 let stará hypoteční krize. Lidé totiž nebudou schopni splácet své hypotéky, protože si je brali v době mimořádně nízkých úrokových sazeb. Nevíme pouze, o jak masivní jev se může jednat,“ dodala Hedija.
Stahování mračen nad světovou ekonomikou ale potvrzuje i série poměrně razantních a někdy i neočekávaných kroků významných světových centrálních bank. Federální rezervní systém (americká centrální banka) ve středu zvýšil svou základní úrokovou sazbu nejstrměji od roku 1994, a to o celých 0,75 procentního bodu. Vzápětí následovalo již páté zvýšení sazeb od loňského prosince britskou Bank of England a po dlouhých 15 letech rozhodla o růstu sazeb také Švýcarská národní banka.
Připomněla se také dluhová krize, které po finanční krizi před 13 lety čelila eurozóna. To když na vládních dluhopisech zemí jižního křídla (především Itálie) zavládla výprodejová vlna. Investoři zkrátka ztratili o tyto cenné papíry zájem, klesla jejich cena a tím výrazně stoupl úrokový výnos, což se rovná dramatickému zdražení vládního dluhu.
Čtěte také
Evropská banka v pasti
O skutečné vážnosti aktuální situace svědčí i to, že Evropská centrální banka (ECB) ve středu narychlo svolala mimořádné zasedání Výkonné rady, aby se situací na jihu eurozóny zabývala. Výsledkem jednání bylo jen neurčité sdělení, že ECB připraví nástroj, kterým by dokázala Itálii, Španělsku, Řecku nebo Portugalsku pomoci náklady na jejich dluhy snížit.
„Pravděpodobně se bude jednat o selektivní nákupy vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou. To jde proti logice, kterou v posledních měsících ECB jde. Ta totiž oznámila ukončení odkupu vládních dluhopisů, a dokonce postupné zvyšování úrokových sazeb. Nyní se ale zdá, že ECB nějakou formu kvantitativního uvolňování opět bude prosazovat,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček.
Podle něj nás opravdu čeká nelehké období, což signalizuje také vývoj na akciových trzích, které od počátku roku ztratily přibližně čtvrtinu své hodnoty. „Myslím si ale, že nemusí jít nutně o něco tragického. Akcie v uplynulých dvou letech rostly až nezdravě rychle. To, co nyní vidíme, je určitá korekce, která je logická,“ dodal Štěpán Křeček.
Jenže akciové trhy se zpravidla v předpovědích vývoje ekonomiky jako celku nepletou. Jejich vývoj je ostatně považován za jeden z předstihových ukazatelů směru, kterým se reálná ekonomika vydá. Nejbližší měsíce proto rozhodnou, zda se Wall Street, Londýn či Tokio nemýlí ani tentokrát.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
