Jak moc byl výbuch sopky mohutný, dokládá velikostní porovnání erupce s nedalekou Austrálií. Zdroj: AP
Jak moc byl výbuch sopky mohutný, dokládá velikostní porovnání erupce s nedalekou Austrálií. Zdroj: AP
Masivní erupce u Tongy byla stokrát silnější než atomová bomba, kterou Spojené státy na konci druhé světové války svrhly na japonskou Hirošimu, tvrdí NASA. Přírodní katastrofa z poloviny ledna způsobila několik úmrtí a výrazně zasáhla do života místních obyvatel, ale i dalších lidí z celého světa.
Atomová bomba s názvem Little Boy, kterou američtí letci 6. srpna 1945 svrhli na Hirošimu, měla sílu 15 kilotun (15 tisíc tun). To je asi stokrát méně než síla mohutné erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai v Tonze, ke které došlo 15. ledna tohoto roku. Se zmíněným srovnáním přišli vědci z agentury NASA v tiskové zprávě.
Podle nejextrémnějších odhadů však měla erupce sílu až 30 megatun (30 milionů tun). To by znamenalo dvatisícekrát silnější explozi, než způsobil americký Little Boy. Pro srovnání – sovětská Car-bomba (1961), tedy nejsilnější jaderná bomba, jaká byla v historii odpálena, měla sílu 50 megatun.
Exploze sopky vyslala do atmosféry obrovský oblak popela. Jeho velikost přesahovala rozlohu České republiky, což dokládají snímky z vesmíru. Satelitní fotografie rovněž ukázaly, že výbuch změnil k nepoznání samotný ostrov, na kterém podmořská sopka stála. Po silné erupci se totiž střední část ostrova úplně propadla do vody a ostrov se tím rozpůlil na dvě části.
Tsunami i zemětřesení
V důsledku erupce zasáhlo tonžské hlavní město Nuku'alofa zemětřesení o síle 4,0 Richterovy stupnice a vlna tsunami, která ovlivnila i pobřeží Spojených států. Menší tsunami udeřilo také v sousedním Fidži a Americké Samoi.
Peruánské úřady zase vyhlásily ekologickou katastrofu poté, co vlny zasáhly ropný tanker vykládající ropu nedaleko Limy. Následky erupce byly cítit také v Česku, a to zásahem tlakových vln, které zaznamenaly i méně citlivé přístroje.
Několik obyvatel Tongy katastrofu nepřežilo, zničené jsou celé vesnice a některé domy jsou zcela srovnané se zemí. Záchranné práce ztěžuje silná vrstva sopečného popela, která znečistila zdroje pitné vody. Dalším problémem je hrozba nákazy koronavirem, kterému se Tonga se zhruba 100 tisíci obyvateli dosud úspěšně vyhýbala. Země od začátku pandemie eviduje zatím jeden jediný případ.
Tonžské úřady proto požádaly, aby bylo veškeré předávání pomoci od ostatních zemí bezkontaktní. Rozšíření covidu by totiž pro malý tichomořský národ mohlo znamenat další katastrofu.
