K VĚCI, Jan Kubáček - 11.7. v 12:30
Evropští lídři se obávají, že Vladimir Putin neotevře kohoutky plynovodu Nord Stream 1 ani po plánované údržbě, která skončí 22. července. Čechům by konec ruského plynu přivodil spoustu nepříjemností, zejména v průmyslu. Podle politologa Jana Kubáčka by takový scénář mohl vést k pádu tuzemské vlády a konci politické kariéry premiéra Petra Fialy (ODS). Expert zároveň podotkl, že by Česko v rámci energetické bezpečnosti mělo z předsednictví v Radě EU vytěžit maximum.
„Buďme rádi za české předsednictví, protože teď sedíme alespoň částečně uprostřed stolu. Jsme schopni něco vyjednat. Normálně bychom byli spíš v koutě a protlačili naprosté minimum. Teď můžeme získat lepší podmínky od jiných dodavatelských zemí,“ zhodnotil Kubáček současnou situaci.
Až nám Putin natrvalo vypne plyn: Pět scénářů, které mohou v Česku nastat
Rusko je jak šachový hráč, který rozjel velkou rošádu na několika stolech najednou. A zatímco u ukrajinské partie teče krev, přetahovaná s Evropou se proměňuje v energetickou válku, při níž se místo zbraní používá plyn. Co všechno nám hrozí, pokud si velká východní říše dupne a plynovod Nord Stream 1 přestane směrem do Německa či Česka dodávat, co má? Jsme na tuhle facku připraveni?
Podle něj musí nyní vláda neustále jednat s partnery a hledat alternativy, jak ruský plyn nahradit. „Petr Fiala si uvědomuje, že pokud by opravdu nastala situace nula – tedy kompletní stopka – tak to je konečná pro jeho vládu. Češi by tohle neakceptovali. Byl by to konec jeho politické kariéry,“ řekl politolog v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, odstartovala v pondělí. Někteří západní představitelé se obávají, že Moskva tento plynovod, jenž je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, již znovu neotevře. To by pro některé evropské státy včetně Česka znamenalo obrovský problém.
Kubáček však nepředpokládá, že by došlo k úplnému zastavení. „Kdybych si měl vsadit, tak 22. července, kdy se bude řešit, jestli se ty kohouty zase spustí, tak pojedou na 30 až 40 procent. Bude to takové klasické Putinovo řešení: Nemůžete říct, že to blokujeme, ale doženeme vás k novému vyjednávání a ústupkům,“ vysvětlil politolog.
Zestárne Fiala o deset let?
Podle Kubáčka však lze v současnosti jen těžko odhadovat budoucnost, protože celá energetická otázka Evropy obsahuje hodně proměnných. „Nevíme, co udělá Rusko a jak budou reagovat arabské země, které mohou plyn dodávat. Celá věc bude vyžadovat hodně trpělivé práce. Fiala nám během následujícího půlroku zestárne o deset let. Bude to hodně těžký mandát,“ předpověděl.
Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím ze země zajišťuje, už v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck považuje snížení kapacity plynovodu za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu na evropském trhu a zvýšit ceny plynu.
Podobně věc okomentoval i Kubáček: „Jde o komplikovanou situaci. Kroky Vladimira Putina jsou nevyzpytatelné. Hraje si s celým světem jak kočka s myší. Záměrně testuje odolnost a jednotu protistrany.“
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
