Noční oblohou se prohnaly Perseidy
Na řadě míst v Česku pozorovaly stovky lidí v noci ze soboty na neděli výrazný kosmický jev, který je známý jako meteorický roj Perseidy. V některých oblastech zkomplikovala situaci zatažená obloha, popřípadě přeháňky. Ve většině případů však byly podmínky pro sledování příznivé. Neobvyklý úkaz pozorovali také lidé v Polsku. K příležitosti této události organizovaly hvězdárny větší akce. Zatímco v Jizerských horách nastaly pro pozorování ideální podmínky, na Trutnovsku sledování zkazila zvýšená oblačnost.
Stovky lidí na různých místech po celém Česku strávily noc na dnešek v přírodě pozorováním oblohy. Sami, ve skupinách či při organizovaných akcích hvězdáren laici i odborníci sledovali meteorický roj Perseidy, který právě v nočních hodinách z 12. na 13. srpna dosáhl svého maxima. I když na některých místech pozorování kazily mraky či dešťová přeháňka, podmínky byly většinou příznivé.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Roj Perseid vrcholí. Experti radí, kdy a kde ideálně sledovat padající „slzy svatého Vavřince“
Přispělo k tomu příjemné letní počasí i fakt, že Měsíc byl na obloze ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno. Svým svitem tak příliš nenarušoval celou událost, díky čemuž mohli lidé zaznamenat i ty nejslabší meteory.
Za dobrých podmínek, tedy mimo města na bezměsíčné obloze, tak bylo možné pozorovat desítky meteorů za hodinu. Lidé se na noční pozorování a spaní „pod širákem“ také řádně vybavili. Mnozí si přinesli lehátka, karimatky, deky i spacáky, svačinu či termosky s teplým pitím na zahřátí kvůli nižším ranním teplotám. Perseidy se pozorují pouhým okem a jsou vidět od 17. července do 24. srpna.
Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR uvedl, že vědecké i laické pozorování na středočeské hvězdárně Ondřejov se v noci mohlo uskutečnit, byť dorazila krátká dešťová přeháňka. „V průběhu noci bylo oblačno až skoro jasno. Na takzvané Radarové louce se večer sešlo na 250 lidí, kteří dostali úvodní výklad. Asi polovina přespala ve spacácích do rána. Nálada byla skvělá,“ popsal Suchan. Dodal také, že kvůli vědeckým kamerám bylo striktně zakázáno jakékoliv svícení, s výjimkou displejů mobilních telefonů.
Pozorovatelé si kosmickou podívanou užili například na vrcholu hory Prašivá v Moravskoslezských Beskydech či na hvězdárně ve Vsetíně. Ideální podmínky pak panovaly třeba v Jizerských horách, a to v takzvaných oblastech tmavé oblohy, které jsou neobydlené a v dostatečné dálce od velkých měst či obcí.
Podle vedoucího turnovské hvězdárny Aleše Majera bylo noční pozorování v rámci akce Den a Noc na Jizerce, která se konala na louce před místním muzeem, jedno z nejvydařenějších za 13 let, kdy podobná pozorování zaměstnanci organizují. Se zhoršenými okolnostmi se naopak potýkali lidé v Úpici na Trutnovsku. O půlnoci se zatáhla obloha a tento stav se již nezměnil.
Pozorování Perseid sahá až do třetího století
Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle. Ta byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Název meteorického roje Perseid je odvozený od souhvězdí, z jehož směru meteory zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem.
První zmínky o roji pocházejí již z poloviny třetího století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.
