Lotyšské děti se ve školách učí střílet. Na válku s Putinem chystají i rusky mluvící studenty
Lotyšské školy připravují dospívající na možné hrozby ze strany Ruska. Součástí výuky je proto rozsáhlý výcvik národní obrany. Program, který patří k nejambicióznějším v Evropě, má posílit odolnost společnosti i propojit ruskojazyčnou menšinu se státem. Pro studenty to znamená, že vedle běžných předmětů tráví desítky hodin nácvikem střelby, orientace v terénu či krizových situací, píše web Politico.
Osmnáctiletá Sindija Brakovská sní o tom, že se stane kadeřnicí nebo učitelkou tance. Studuje v lotyšské Rize na technické škole cestovního ruchu a kreativního průmyslu, odborné škole zaměřené na pohostinství, cestovní ruch a módu. „Miluji holčičí věci,“ říká Brakovská s níž do třídy chodí dalších 24 dívek ve věku 16 až 18 let. Součástí výuky na její škole je ale i hodina národní obrany, při níž se studenti učí zacházet se zbraněmi, píše Politico. K dispozici mají 2,8 kilogramu vážící model karabiny, který připomíná americké krátké útočné pušky M4. Pro netrénované oko však vypadají jako skutečné. „Jsem trochu nervózní,“ říká Brakovská, než poprvé vezme zbraň do ruky. Zdůrazňuje ale, že tyto hodiny dávají smysl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Že Rusové panikaří? Tak to není, nová taktika Moskvy je velká hrozba, vysvětluje expert
Výcvik se zbraněmi se v Lotyšsku stal součástí výukového plánu. Země totiž sousedí s Ruskem a spolu se svými sousedy Estonskem a Litvou strávila desetiletí v Sovětském svazu. A po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu mají pobaltské státy důvod se ptát, zda by mohly být další na řadě.
Čtěte také
Všechny tři evropské země mají zavedenou vojenskou brannou povinnost. V Lotyšsku je služba povinná pro mladé muže, ale ne plošně: pokud se přihlásí příliš málo dobrovolníků, zbývající rekruti jsou vybráni losem. V současné době je tímto způsobem každoročně odvedeno přibližně 400 mladých mužů, zatímco zhruba 1300 se hlásí jako dobrovolníci. Kromě toho Lotyšsko i Estonsko zavedly pro studenty středních škol povinnou „výchovu k národní obraně“. Učební plán zahrnuje vojenskou historii, pochodový výcvik, orientaci v terénu, první pomoc, krizové situace a práci se zbraněmi. Ti, kdo chtějí víc praxe, mohou část léta strávit v letním táboře.
Z těchto tří států jde Lotyšsko nejdále. Zatímco v Estonsku trvá povinný kurz 35 hodin, v Lotyšsku je to 112 hodin rozložených do dvou let. „Cílem není cvičit vojáky, ale vychovávat zodpovědnější občany,“ vysvětluje plukovník Valts Āboliņš, který dohlíží na výuku. „Chceme odstranit fobie, které mnoho mladých lidí a jejich rodičů má, když se setkají s něčím vojenským,“ podotkl.
Důraz na pravidla
Výcvik se neobejde bez nehod. Jedna studentka si při zatahování nabíjecí rukojeti ulomí pečlivě nalakovaný nehet. Vykřikne a vyběhne ven. Další zápasí se zásobníkem, který se jí stále zasekává. Nakonec se rozpláče. Instruktorka ji vezme kolem ramen a odvede ji ven. O pět minut později jsou obě zpět. Druhá studentka znovu zvedne svou pušku. Tentokrát se zásobník zasune na místo na první pokus a na tváři jí mihne úsměv.
Studenti druhého ročníku zkoušejí střelbu z nabitých vzduchovek. Lehnou si na trávu vedle hlavního vchodu školy, instruktor označí střeleckou zónu červenobílou páskou a studenti mohou pálit na papírové terče. Střelnice má sice improvizační nádech, ale pravidla jsou přísně vymáhána. Zbraně vždy leží na stejném místě a každému pohybu předchází povel. Nikdo nestřílí bez rozkazu. „Přestaňte klábosit!“ křikne Andris Skanis lotyšsky, když se skupina dívek na okamžik začne bavit. „Obranu nemůžete učit jen teoreticky,“ vysvětluje Skanis. „Naše dnešní armáda je ale zcela odlišná od toho, jaká byla za sovětské vlády. Neexistuje žádná dědovščina,“ dodává s odkazem na termín, který označuje brutální šikanu rekrutů staršími vojáky a který stále pronásleduje ruskou armádu.
Čtěte také
Další cíl: Asimilace rusky mluvících
Dnes, kdy tvoří Rusové asi čtvrtinu populace a rusky se hodně mluví v Rize i na východě země, má popisovaný program ve školách ještě jeden pro Lotyše důležitý cíl: získat si tuto velkou menšinu. Začít chce u mladých, protože jsou údajně méně ovlivněni ruskou propagandou. „Naším cílem není změnit jejich názory ze dne na den. Možná je úplně nepřesvědčíme, ale můžeme podpořit jejich kritické myšlení – třeba tak, že se doma u večeře začnou ptát na věci, které dřív neřešili,“ říká Āboliņš.
Lotyšsko program zavádělo postupně. První kurzy začaly v roce 2018 ve 13 školách, všechny na dobrovolné bázi. Každý rok se připojovaly další školy. Existují ale i studenti, kteří se nechtějí dotknout zbraně? „Nikoho nenutíme,“ říká Skanis. Pokud je někdo přesvědčený pacifista nebo říká, že mu to jeho náboženství zakazuje, instruktoři místo toho požádají o prezentaci ve třídě. Alespoň v době míru. „Pokud do Lotyšska přijde válka, musí být připraveni všichni,“ zdůrazňuje Skanis.
Pacifismus je ale v Lotyšsku mnohem méně běžný než ve zbytku EU. V západní Evropě je ochota bránit svou zemi spíše nízká, zatímco ve státech žijících ve stínu Ruska je výrazně vyšší. Hrozba pro Lotyšsko navíc leží doslova za rohem. Země má 280 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem a 172 kilometrů s Běloruskem. Jak informuje web United24media, Lotyšsko plánuje ve druhém pololetí aktuálního školního roku zařadit do výuky státní obrany také obsluhu dronů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izraelská raketa měla zranit reportéra ruské televize. Velvyslanec musel na kobereček
vaclav.cerny@iprima.cz
