Zavedeme kratší pracovní týden, zvýšíme minimální mzdu, bohatým napaříme vysoké daně nebo zeštíhlíme stát. Takové sliby najdete ve volebních programech tuzemských politických stran pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jenže často nejde o žádné novinky. Některé témata se v letácích a na billboardech objevují se železnou pravidelností.
Snížíme daň z přidané hodnoty u základních potravin – pečiva, mléka, mléčných výrobků, masa, ryb a čerstvého ovoce a zeleniny na 10 procent. Nejde o citaci z programu žádné politické strany pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Toto sociální demokraté slibovali před sněmovními volbami v roce 2017. Když nahlédneme do aktuálního programu ČSSD, záměr snižovat DPH u těchto druhů potravin tam najdeme opět.
Tím ale výčet recyklovaných programových bodů u socialistů nekončí. Také letos se snaží voliče lákat na sektorové daně nebo progresivní zdanění příjmů fyzických osob. ČSSD nám už poněkolikáté slibuje, že zařídí stejnou mzdu pro muže i ženy nebo zvyšování minimální mzdy. Kdyby se na volební program sociálních demokratů podíval člověk neznalý českých reálií, musel by zákonitě nabýt dojmu, že socialisté už řadu let trpí v opozici a nemají své programové body dlouhodobě šanci prosazovat.
Spolu: Patříme na Západ
Ale sociální demokraté nejsou ve „vykrádání“ svých starých volebních programů sami. Občanská demokratická strana slibuje snížení odvodů na sociální pojištění zaměstnavatelů za své zaměstnance. ODS také plánuje zeštíhlit stát, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria ve fiskální oblasti. Dokonce opět slibuje zavedení jakési fiskální ústavy.
Do programu koalice Spolu ale vedle tezí občanských demokratů pochopitelně prosákly také programové priority zbylých dvou stran, tedy lidovců a TOP 09. Proto v něm už tradičně najdeme ochranu úrodné půdy, vody nebo zrušení podpory biopaliv první generace. Přitom to byli právě lidovci, kdo ve vládě Bohuslava Sobotky zvedli ruku pro prodloužení této podpory. Tehdy byl ministrem zemědělství současný předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Nechybí ani podpora rodin s dětmi v podobě slibu zvýšit daňové slevy na děti, zlepšování dostupnosti zdravotní péče, ale také přehlednější a kvalitnější sociální systém. V programu najdeme také zopakování ujištění, že členství v Evropské unii ani NATO nemá alternativu včetně závazku zvýšení obranných výdajů na 2 procenta HDP.
S čím přijde ANO?
Přestože Piráti a hnutí STAN mají za sebou teprve první čtyři roky sněmovní zkušenosti, ani jejich volební program není prost některých opakujících se bodů. Piráti slibují digitalizaci státní správy nebo výdaje na vzdělání ve výši pět procent HDP, stejně jako v roce 2017. I po čtyřech letech chtějí Piráti vysazovat ve městech stromy nebo zadržovat vodu v krajině. Starostové se pak opakují například ve slibu zvyšovat význam obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu.
Zřejmě nikoho nepřekvapí, že příliš inovativní nejsou ani komunisté nebo hnutí SPD. Tyto dva politické subjekty jsou natolik vyhraněné, že jim v podstatě nezbývá slibovat totéž stále dokola. A tak se u komunistů můžeme již poněkolikáté dočíst o zdaňování nadnárodních firem, zastavení vyvádění zisků z Česka za hranice nebo zavádění daní pro bohaté. KSČM se ale současně prezentuje jako strana „pro lidi“, takže nešetří sliby na zlepšení života právě obyčejných občanů České republiky. SPD Tomia Okamury pak opět svůj program staví na známých tezích, které lez shrnout jako boj proti migraci (případně proti islámu), proti euru a Evropské unii a proti takzvaně nepřizpůsobivým občanům. Také u SPD je „obyčejný člověk“ na prvním místě.
Zatím není jasné, s čím půjde do voleb největší politický subjekt na scéně, tedy hnutí ANO. Svůj volební program totiž zatím nezveřejnilo, a tak se dá jen odhadovat, jakými sliby své potenciální voliče zahltí. Lze však s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že se Babiš a spol. budou snažit akcentovat své dosavadní vládní úspěchy. Možná tak ANO bude připomínat ODS před volbami v roce 1996, která republiku tehdy doslova „zabalila“ do sloganu „Dokázali jsme, že to dokážeme“.