Chceme zpřísnit opatření, potvrdila Vašáková. Lockdown neočkovaných je podle ní efektivní
Termíny a systém prvního předvánočního MS ve fotbale 2022. Proč začíná v listopadu?
Fialovu vládu možná nebudu moci brát vážně, rozčílil se Kalousek kvůli schůzkám se Zemanem
Josef Stojka, jeden z nejvýše postavených olašských vajdů v ČR, člen Rady vlády pro národnostní menšiny. Nelíbí se mu, že v Česku volební zákon nijak nezvýhodňuje národnostní menšiny. V Polsku či Rumunsku mají menšiny Zdroj: CNN Prima NEWS
Josef Stojka, jeden z nejvýše postavených olašských vajdů v ČR, člen Rady vlády pro národnostní menšiny. Nelíbí se mu, že v Česku volební zákon nijak nezvýhodňuje národnostní menšiny. V Polsku či Rumunsku mají menšiny Zdroj: CNN Prima NEWS
Politici před volbami přemýšlejí pragmaticky, proto na kandidátkách chybí zástupci z řad Romů. Alespoň si to myslí přední vajda, tedy představený olašských Romů, Josef Stojka (55). Ten Romy zastupuje i v Radě vlády pro národnostní menšiny. „Politické strany a hnutí se bojí nasazovat Romy na volitelná místa kandidátek. O důvodech se přitom nahlas nikde nemluví, ani v médiích,“ říká Stojka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Podle něho strany opět záměrně obešly třistatisícovou romskou menšinu.
V předvolební kampani jsem nezaznamenal, že by se nějaká z koalic, hnutí anebo stran prezentovala i romským kandidátem. Jak jsou Romové zastoupeni na volebních kandidátkách?
Nijak. Na volitelných místech kandidátek stran, které se mají šanci dostat do Sněmovny, je určitě nenajdete. A myslím, že nejsou ani na těch nevolitelných pozicích. Všichni sice stojí o naše volební lístky, jenže o romské kandidáty nemá nikdo zájem. Přitom naše minorita může nabídnout celou řadu zajímavých a univerzitně vzdělaných osobností, které by v Parlamentu dokázaly skvěle obstát.
Proč se tedy velké strany nepokusily takové kandidáty získat? A s nimi i početné romské hlasy.
Politikové z velkých stran přemýšlejí pragmaticky. Když dají na volitelné místo kandidátní listiny nějakého Roma, hned jim výrazně spadnou preference. To je prostě realita. Svého člověka jsme tak měli jen kandidátce strany Zelených.
Měli, už nemáte?
Pokud vím, pan Emil Voráč z kandidátky odstoupil. Na nevolitelném místě nevolitelné strany nemá jeho kandidatura smysl.
Nevšiml jsem si, že by třeba někdo z koalice Piráti a Starostové vyčítal například konkurenčnímu hnutí ANO anebo koalici SPOLU, že na kandidátkách bojkotují Romy. Dodržují snad velké strany nějakou nepsanou dohodu, že tohle téma se nebude před volbami přetřásat? Je to podle vás skrytý rasismus?
Nechci hned mluvit o rasismu, všichni lídři demokratických stran ale mají strach, že by jim kvůli Romům na kandidátních listinách mohlo výrazně ubýt hlasů. Taková je dnešní nálada ve společnosti a oni jí vycházejí vstříc. Přitom já sám vyzývám Romy, ať jdou k volbám a volí jakoukoliv z demokratických stran. ODS, Piráty, ČSSD, lidovce...
Proč by měli Romové podpořit strany, které Romům nenabídly místa na kandidátkách?
Protože máme velké obavy z Okamury. Já osobně vidím SPD jako podobně nebezpečnou sílu, jakou byla v předválečném Německu Hitlerova NSDAP. Okamurův program je postaven na nenávisti vůči menšinám a migrantům, a třeba v Ostravě, kde žiji, popularita SPD tvrdě vzrůstá. Musíme zamezit tomu, že se bude SPD podílet na sestavování vlády.
Politologové vládu ANO s SPD a případně s podporou komunistů úplně nevylučují. Vy sám věříte, že se může Babiš spojit s Okamurou?
Některá předvolební vystoupení pana premiéra vůči nepřizpůsobivým a migrantům mě překvapují. Teď je to moderní, ale mrzí mě, že i pan Babiš staví kampaň na takzvaných nepřizpůsobivých, čímž myslí Romy. Babiš je přitom předsedou vlády všech občanů, tedy i Romů a přistěhovalců, v předvolební kampani se tak ale vůbec nechová. Bohužel, na nepřizpůsobivých sbírají body i mnohé další strany. Zároveň mají zájem o statisíce romských voličů, jejichž hlasy by chtěly. Ale nic pro to nedělají, nezajdou třeba udělat kampaň do ghett, těm se vyhýbají.
Připomínám, že podle loňského vládního odhadu žije v České republice téměř 300 tisíc Romů. Některé nevládní odhady se kloní spíš k číslu až 400 tisíc, a to už je hodně zajímavý počet voličů.
Proto nerozumím tomu, co dělá Babiš. V Moravskoslezském kraji máme hejtmana za ANO Ivo Vondráka, se kterým mají Romové spíš dobré zkušenosti. On nám pomáhá, takže bych stejné jednání čekal i od Babiše. Je to vlastě ostuda, že Babiš je v tuto chvíli předsedou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Právě od něho jsem přitom čekal nějaké pozitivní kroky. Že třeba jedno procento ze státních zakázek půjde na pracovní příležitosti pro Romy, že se začne řešit byznys s chudobou v ghettech, že se podaří ve velkém nastartovat sociální bydlení. Řeknu to tvrdě, před volbami dávají politikové od Romů ruce pryč. Anebo dokonce slibují, jak to s těmi „nepřizpůsobivými“ vyřeší. Nepřizpůsobivé sice tvoří i statisíce lidí z majority, ve volební rétorice to jsou ale především Romové.
Proč si Romové nezaloží vlastní stranu? Romská občanská iniciativa (ROI) získala ve volbách těsně po revoluci v červnu 1990 hned osm mandátů do Parlamentu (6 v obou národních radách a 2 ve Federálním shromáždění). Tenhle úspěch už nelze zopakovat?
Tehdy jsme šli do voleb v koalici s Občanským fórem, které se v porevoluční euforii nebálo postavit Romy na přední místa kandidátek. Zvolen byl například známý aktivista Ondřej Giňa, který později protestoval proti stavbě zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Anebo Karel Holomek, což byl strojní inženýr a za Husáka disident, jeho táta Tomáš Holomek byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu. Hned po revoluci se všichni Romové v Československu dokázali semknout, tehdy jsme bojovali také o to, abychom vůbec byli uznáni za národnostní menšinu, a v tom nám fandila i spousta lidí z majority. Ty první volby ještě nepoznamenaly rasistické nálady, které se později ve společnosti vytvořily. Je to hrozná škoda, ale ROI už nikdy nezopakovala úspěch z roku 1990, protože samotná romská strana neměla šanci získat takový počet hlasů, aby překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Parlamentu.
Tato pětiprocentní uzavírací klauzule je často kritizována i menšími stranami z řad majority. Pokud ale žije v České republice od 300 do 400 tisíc Romů, tak by romské hnutí přece mohlo uspět. V posledních parlamentních volbách v roce 2017 se hnutí STAN dostalo do Sněmovny takříkajíc o chlup, když získalo 5,18 procenta hlasů, konkrétně šlo o 262 tisíc voličů. Nemělo by se to alespoň zkusit?
Teoreticky snad můžeme uspět, ale ne letos ani v příštích volbách. Ale jednou se to snad podaří. Teď nemáme pořádnou politickou reprezentaci, Romská občanská iniciativa se rozpadla, nefunkční je i další strana: Romská demokratická strana. Musíme začít znova a odspoda. Romové mají šanci uspět v komunálních volbách všude tam, kde mají silnou komunitu. Určitě to platí o Ostravě, hlavně v některých čtvrtích tady tvoříme opravdu početnou voličskou základnu. Musí se to promyslet, Romové by se měli opět semknout a prozatím prosadit svoje lidi na radnice. Na Slovensku už působí celá řada romských starostů, vysokoškolsky vzdělaného romského starostu košické čtvrti Luník IX teď dokonce přijal papež František.
Vraťme se k parlamentním volbám, není podle vás současný volební zákon trochu xenofobní? Třeba v Polsku sice také platí pětiprocentní volební klauzule, ovšem nikoli pro stany národnostních menšin, které mají nulovou klauzuli. Jinými slovy, třeba slezští Němci v Polsku mají v Sejmu už předem zajištěno jedno křeslo. V rumunském parlamentu mají Romové a další menšiny také jistý jeden mandát, stejně tak v Srbsku, klauzule pro menšiny neplatí ani v Německu. Také původní Maorové mají v parlamentu Nového Zélandu zajištěny křesla bez klauzule, obvykle je zvoleno kolem pěti Maorů.
Pětiprocentní klauzuli, která omezuje možnost menšin podílet se na parlamentní demokracii, dlouhodobě kritizujeme i na úrovni Rady vlády pro národnostní menšiny, v níž zastupuji olašské Romy. Klauzule omezuje nejen nás, ale i polskou, vietnamskou a další minority. Jak by to, proboha, uškodilo demokracii, kdyby měli Romové ze zákona jednoho poslance v parlamentu? Nijak, ale pro Romy by to bylo obrovské zadostiučinění. A mohli by se obracet na svého poslance. Zlepšily by se i vyhrocené vztahy mezi majoritou a romskou menšinou.
Kolik procent Romů vlastně chodí k volbám, máte nějaký odhad?
Málo, hodně málo. O příčinách už jsme mluvili, moc se to ale nezmění ani v příštích parlamentních volbách, velké strany se budou opět bát postavit Romy na volitelná místa kandidátek. Už třeba jen proto, že Okamura a další nacionalisté na takovou stranu hned ukážou prstem. Upřímně řečeno, z případné vlády ANO společně s SPD mám strach. Okamura jako místopředseda Sněmovny anebo dokonce ministr sociálních věcí, to je špatný sen. Takže mohu jen znova poprosit všechny Romy z České republiky: Běžte k volbám a volte svobodně, koho chcete. Společně ale musíme zastavit Okamuru.
K tématu
Na severu Plzeňského kraje v obci Radějovice došlo v podvečerních hodinách ke střelbě. Útočník zabil jednoho člověka. Poté se s největší pravděpodobností připravil o život i on sám, uvedla policie na Twitteru.
Proč všichni tak poslouchají prezidenta Miloše Zemana? Podivil se někdejší šéf státní kasy a možný kandidát na Hrad Miroslav Kalousek (TOP 09). Zkritizoval tím vznikající vládu Petra Fialy (ODS), protože adepti na ministry chodí na rozhovory s prezidentem. Žádná opora v ústavě ale neexistuje. I někteří právníci upozorňují, že Zeman si mohl s jmenováním vlády pospíšit, když je v Česku nouzový stav a jedna z největších krizí.
Záchranáři stále častěji vyjíždějí k pacientům s covidovými příznaky. Posádky jsou maximálně vytížené. Týmy posilují v Moravskoslezském i Jihomoravském kraji. Jeden výjezd za druhým hlásí i středočeští záchranáři.
Lékaři, kteří jsou proti očkování a vystupují na alternativních platformách, by nejlépe udělali, kdyby z komory vystoupili. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. ČLK požádala vládu, aby začala připravovat legislativní změny pro povinné očkování všech obyvatel.
Tisíce lidí pochodovaly v neděli centrem Bruselu na protest proti zpřísnění protipandemických opatření. Část z nich se střetla s policií, která nasadila slzný plyn a vodní děla. Belgická vláda v pátek nařídila nová omezení kvůli narůstajícím počtům nově nakažených koronavirem, upozornila agentura AP.
Formule 1 nabídne po letech rozuzlení v úplně posledním závodě. Zastávka seriálu v Saúdské Arábii se proměnila v bláznivou velkou cenu s červenými vlajkami. Hlavním vyústěním přerušované Grand Prix je to, že Lewis Hamilton vyhrál, Max Verstappen dojel za ním. To znamená, že příští týden v Abú Dhabí bude k vidění fantastická událost. Oba piloti jsou na tom totiž aktuálně bodově úplně stejně.
Příští týden se ukáže, zda epidemie zpomaluje, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima NEWS hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podle něj se pak uvidí, zda je potřeba zpřísňovat opatření proti koronaviru. Na Moravě se podle hejtmana covidová situace lepší, vlna se ale šíří do Čech.
V pátek v Bratislavě zemřel bývalý československý reprezentant ve vodním slalomu Peter Nagy. Bylo mu 56 let. Podlehl těžké nemoci.
Budoucí vláda vypadá, že bude ještě zbabělejší než ta stará, obává se komentátor Martin Schmarcz. Podle něj je kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) odvážný až v demisi, řekl to v pořadu Partie PLUS televize CNN Prima NEWS. Podle politologa Josefa Mlejnka by nová vláda měla představit plán, jak bude bojovat s covidem.
Konec prvního prosincového víkendu bude na většině českého území zatažený. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I když v neděli budou až 4 °C, nejteplejší dny posledního měsíce v roce nás teprve čekají.
Slavný český MMA zápasník Karlos Vémola poprvé naživo viděl ve středu narozeného syna Rockyho. Kvůli tomu, že jeho partnerka Lela Ceterová měla při nástupu do nemocnice pozitivní test na koronavirus, nemohl být „Terminátor“ u porodu. Svoji nepřítomnost v důležité životní chvíli se rozhodl drahé polovičce vynahradit a shledání pojal velkolepě.
Lékaři, kteří jsou proti očkování a vystupují na alternativních platformách, by nejlépe udělali, kdyby z komory vystoupili. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. ČLK požádala vládu, aby začala připravovat legislativní změny pro povinné očkování všech obyvatel.
Nastupující vláda Petra Fialy zruší paragraf chystané vyhlášky, která stanovuje povinné očkování proti covidu pro lidi nad 60 let. V ČT to řekl kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud profesní organizace budou požadovat, aby v jejich oblasti bylo očkování povinné, Fialova vláda je vyslyší, dodal.
Epidemiolog a poradce prezidenta Roman Prymula je ohledně vývoje pandemie koronaviru optimistický. Poslední čísla z nemocnic podle něj ukazují, že se můžeme vrátit do normálu. Podle Prymuly záleží na tom, jak se bude chovat nová varianta omikron.
Mobilní aplikace Tečka, tedy česká verze Covid pasu, nepřestává být ani po měsících vývoje terčem ostré kritiky. Lidé si stěžují, že aplikace zničehonic přestane fungovat nebo jim třeba nejde nahrát druhá osoba.
Rodiče nechávají očkovat děti čistě z byrokratických důvodů, míní biochemik Zdeněk Hostomský. V Partii Terezie Tománkové řekl, že vakcíny jsou pro děti bezpečné, je však otázkou, jestli je vůbec potřebují.
Bez dalších závažných nemocí, 46 a 38 let, těžké plicní postižení. Další „sporťák 48 let“ na mimotělním oběhu. Lékař plzeňské letecké záchranné služby Jiří Chvojka zveřejňuje na sociálních sítích anonymní příběhy lidí, kterým zdraví zničil covid. Dá se předpokládat, že se jedná o lidi, kteří nejsou očkovaní, lékař totiž zároveň vyzývá k vakcinaci.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
