Romové, běžme k volbám, ať zastavíme Okamuru, vyzývá romský vajda

V předvolební kampani jsem nezaznamenal, že by se nějaká z koalic, hnutí anebo stran prezentovala i romským kandidátem. Jak jsou Romové zastoupeni na volebních kandidátkách?
Nijak. Na volitelných místech kandidátek stran, které se mají šanci dostat do Sněmovny, je určitě nenajdete. A myslím, že nejsou ani na těch nevolitelných pozicích. Všichni sice stojí o naše volební lístky, jenže o romské kandidáty nemá nikdo zájem. Přitom naše minorita může nabídnout celou řadu zajímavých a univerzitně vzdělaných osobností, které by v Parlamentu dokázaly skvěle obstát.

Proč se tedy velké strany nepokusily takové kandidáty získat? A s nimi i početné romské hlasy.
Politikové z velkých stran přemýšlejí pragmaticky. Když dají na volitelné místo kandidátní listiny nějakého Roma, hned jim výrazně spadnou preference. To je prostě realita. Svého člověka jsme tak měli jen kandidátce strany Zelených.

Měli, už nemáte?
Pokud vím, pan Emil Voráč z kandidátky odstoupil. Na nevolitelném místě nevolitelné strany nemá jeho kandidatura smysl.

Nevšiml jsem si, že by třeba někdo z koalice Piráti a Starostové vyčítal například konkurenčnímu hnutí ANO anebo koalici SPOLU, že na kandidátkách bojkotují Romy. Dodržují snad velké strany nějakou nepsanou dohodu, že tohle téma se nebude před volbami přetřásat? Je to podle vás skrytý rasismus?
Nechci hned mluvit o rasismu, všichni lídři demokratických stran ale mají strach, že by jim kvůli Romům na kandidátních listinách mohlo výrazně ubýt hlasů. Taková je dnešní nálada ve společnosti a oni jí vycházejí vstříc. Přitom já sám vyzývám Romy, ať jdou k volbám a volí jakoukoliv z demokratických stran. ODS, Piráty, ČSSD, lidovce...

Proč by měli Romové podpořit strany, které Romům nenabídly místa na kandidátkách?
Protože máme velké obavy z Okamury. Já osobně vidím SPD jako podobně nebezpečnou sílu, jakou byla v předválečném Německu Hitlerova NSDAP. Okamurův program je postaven na nenávisti vůči menšinám a migrantům, a třeba v Ostravě, kde žiji, popularita SPD tvrdě vzrůstá. Musíme zamezit tomu, že se bude SPD podílet na sestavování vlády.

Politologové vládu ANO s SPD a případně s podporou komunistů úplně nevylučují. Vy sám věříte, že se může Babiš spojit s Okamurou?
Některá předvolební vystoupení pana premiéra vůči nepřizpůsobivým a migrantům mě překvapují. Teď je to moderní, ale mrzí mě, že i pan Babiš staví kampaň na takzvaných nepřizpůsobivých, čímž myslí Romy. Babiš je přitom předsedou vlády všech občanů, tedy i Romů a přistěhovalců, v předvolební kampani se tak ale vůbec nechová. Bohužel, na nepřizpůsobivých sbírají body i mnohé další strany. Zároveň mají zájem o statisíce romských voličů, jejichž hlasy by chtěly. Ale nic pro to nedělají, nezajdou třeba udělat kampaň do ghett, těm se vyhýbají.

Připomínám, že podle loňského vládního odhadu žije v České republice téměř 300 tisíc Romů. Některé nevládní odhady se kloní spíš k číslu až 400 tisíc, a to už je hodně zajímavý počet voličů.
Proto nerozumím tomu, co dělá Babiš. V Moravskoslezském kraji máme hejtmana za ANO Ivo Vondráka, se kterým mají Romové spíš dobré zkušenosti. On nám pomáhá, takže bych stejné jednání čekal i od Babiše. Je to vlastě ostuda, že Babiš je v tuto chvíli předsedou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Právě od něho jsem přitom čekal nějaké pozitivní kroky. Že třeba jedno procento ze státních zakázek půjde na pracovní příležitosti pro Romy, že se začne řešit byznys s chudobou v ghettech, že se podaří ve velkém nastartovat sociální bydlení. Řeknu to tvrdě, před volbami dávají politikové od Romů ruce pryč. Anebo dokonce slibují, jak to s těmi „nepřizpůsobivými“ vyřeší. Nepřizpůsobivé sice tvoří i statisíce lidí z majority, ve volební rétorice to jsou ale především Romové.

Proč si Romové nezaloží vlastní stranu? Romská občanská iniciativa (ROI) získala ve volbách těsně po revoluci v červnu 1990 hned osm mandátů do Parlamentu (6 v obou národních radách a 2 ve Federálním shromáždění). Tenhle úspěch už nelze zopakovat?
Tehdy jsme šli do voleb v koalici s Občanským fórem, které se v porevoluční euforii nebálo postavit Romy na přední místa kandidátek. Zvolen byl například známý aktivista Ondřej Giňa, který později protestoval proti stavbě zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Anebo Karel Holomek, což byl strojní inženýr a za Husáka disident, jeho táta Tomáš Holomek byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu. Hned po revoluci se všichni Romové v Československu dokázali semknout, tehdy jsme bojovali také o to, abychom vůbec byli uznáni za národnostní menšinu, a v tom nám fandila i spousta lidí z majority. Ty první volby ještě nepoznamenaly rasistické nálady, které se později ve společnosti vytvořily. Je to hrozná škoda, ale ROI už nikdy nezopakovala úspěch z roku 1990, protože samotná romská strana neměla šanci získat takový počet hlasů, aby překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Parlamentu.

Tato pětiprocentní uzavírací klauzule je často kritizována i menšími stranami z řad majority. Pokud ale žije v České republice od 300 do 400 tisíc Romů, tak by romské hnutí přece mohlo uspět. V posledních parlamentních volbách v roce 2017 se hnutí STAN dostalo do Sněmovny takříkajíc o chlup, když získalo 5,18 procenta hlasů, konkrétně šlo o 262 tisíc voličů. Nemělo by se to alespoň zkusit?
Teoreticky snad můžeme uspět, ale ne letos ani v příštích volbách. Ale jednou se to snad podaří. Teď nemáme pořádnou politickou reprezentaci, Romská občanská iniciativa se rozpadla, nefunkční je i další strana: Romská demokratická strana. Musíme začít znova a odspoda. Romové mají šanci uspět v komunálních volbách všude tam, kde mají silnou komunitu. Určitě to platí o Ostravě, hlavně v některých čtvrtích tady tvoříme opravdu početnou voličskou základnu. Musí se to promyslet, Romové by se měli opět semknout a prozatím prosadit svoje lidi na radnice. Na Slovensku už působí celá řada romských starostů, vysokoškolsky vzdělaného romského starostu košické čtvrti Luník IX teď dokonce přijal papež František.

Vraťme se k parlamentním volbám, není podle vás současný volební zákon trochu xenofobní? Třeba v Polsku sice také platí pětiprocentní volební klauzule, ovšem nikoli pro stany národnostních menšin, které mají nulovou klauzuli. Jinými slovy, třeba slezští Němci v Polsku mají v Sejmu už předem zajištěno jedno křeslo. V rumunském parlamentu mají Romové a další menšiny také jistý jeden mandát, stejně tak v Srbsku, klauzule pro menšiny neplatí ani v Německu. Také původní Maorové mají v parlamentu Nového Zélandu zajištěny křesla bez klauzule, obvykle je zvoleno kolem pěti Maorů.
Pětiprocentní klauzuli, která omezuje možnost menšin podílet se na parlamentní demokracii, dlouhodobě kritizujeme i na úrovni Rady vlády pro národnostní menšiny, v níž zastupuji olašské Romy. Klauzule omezuje nejen nás, ale i polskou, vietnamskou a další minority. Jak by to, proboha, uškodilo demokracii, kdyby měli Romové ze zákona jednoho poslance v parlamentu? Nijak, ale pro Romy by to bylo obrovské zadostiučinění. A mohli by se obracet na svého poslance. Zlepšily by se i vyhrocené vztahy mezi majoritou a romskou menšinou.

Kolik procent Romů vlastně chodí k volbám, máte nějaký odhad?
Málo, hodně málo. O příčinách už jsme mluvili, moc se to ale nezmění ani v příštích parlamentních volbách, velké strany se budou opět bát postavit Romy na volitelná místa kandidátek. Už třeba jen proto, že Okamura a další nacionalisté na takovou stranu hned ukážou prstem. Upřímně řečeno, z případné vlády ANO společně s SPD mám strach. Okamura jako místopředseda Sněmovny anebo dokonce ministr sociálních věcí, to je špatný sen. Takže mohu jen znova poprosit všechny Romy z České republiky: Běžte k volbám a volte svobodně, koho chcete. Společně ale musíme zastavit Okamuru.