Reportáž: Komu dá hlas 300 tisíc Romů? Někdo komunistům, ale většina nikomu
Kolik žije v Česku Romů a jakou cenu mají pro politiky jejich volební hlasy? „Jsou nás tady tři miliony,“ tvrdí 59letý Peter Šarišský z ostravské vyloučené lokality v oblasti Jílové ulice. Trochu přehnaný odhad, podle české vlády jde o necelých 300 tisíc lidí. I to je ale zajímavé číslo pro strany a hnutí. „Žádnou romskou stranu nemáme, tak to dám asi komunistům,“ říká Šarišský. A co další Romové?
Vyrůstal ještě za komunismu. Pochází z východního Slovenska a stále zůstává přesvědčeným Čechoslovákem i ctitelem Husákova režimu. „Co můžu Husákovi vyčítat? Tak jedině ty politické vězně, zavřel i Havla. Ale zase dal všem Romům práci a byty, cikáni nikdy neměli hlad, což už dnes neplatí,“ vzpomíná Peter Šarišský, který žije Ostravě-Přívoze. „Za komunistů byla jistota, tu teď nemáme,“ dodává.
Čtěte také
Viděno z ostravského ghetta v okolí Jílové ulice se může zdát, že Romové tvoří podstatnou část obyvatel České republiky. Na dotaz, o jak velkou menšinu jde, vystřelí Šarišský bez zaváhání docela překvapivé číslo: „Tři miliony.“ Když mu tohle numero vyvracím a poukazuji na loňskou vládní Zprávu o stavu romské menšiny, která uvádí počet Romů necelých 300 tisíc (podle různých nevládních odhadů tvoří romskou menšinu v ČR od 150 do 450 tisíc lidí), rozčílí se: „To je nesmysl, na sto procent je nás mnohem víc, nejméně tři miliony.“
Romský předák: Všichni chtějí naše hlasy
Necelých 300 tisíc Romů, to je ovšem nezanedbatelný počet hlasů pro politická hnutí a strany. „Všichni stojí o romské hlasy, ale málokdo dokáže za Romy přijít do ghett,“ říká pro CNN Prima NEWS Josef Stojka, předseda Unie olašských Romů a vlivný předák minority zastoupený i v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Volby jsou svobodné, proto Stojka nechce ovlivňovat, koho má romská menšina volit. „Jen všechny Romy vyzývám, aby k volbám opravdu přišli. A volili demokratické strany, protože musíme zastavit nacionalisty, kteří svoje programy staví na nenávisti vůči takzvaným nepřizpůsobivým. Bohužel, podpora Okamurovy strany SPD hrozivě stoupá, zvláště tady na Ostravsku,“ varuje. V Ostravě je prý nebezpečně populární i xenofobní Volný blok poslance Lubomíra Volného, ten se ale podle průzkumů do Sněmovny neprobojuje.
Podle Stojky většina Romů volby spíš ignoruje. „Nezajímá je to. A kdo o politice přece něco ví, tak do volební místnosti také často nedojde, třeba i z lenosti,“ uvažuje Stojka. „Naši lidi zatím nechápou, že teď už jde o hodně. Když se do vlády dostane SPD, Okamura půjde proti nám Romům.“
Všichni politici jsou proti Romákům
Anketa v ulicích ostravského Přívozu mezi hlavním nádražím a Jílovou ulicí úvahy romského předáka potvrzuje. Skoro žádný z oslovených Romů neví, že se nějaké říjnové volby chystají. A pokud ano, stejně netuší, o jaký druh hlasování jde. „Nic o tom nevím, možná mamka by vám něco řekla,“ přiznává 18letý Kristián, potenciální prvovolič. Odhaduje, že se bude volit prezident republiky.
Čtěte také
Mezi politikou a reálným životem v ghettu je obrovská propast. „Nejdu nikam. Všechno zdražují, byty jsou drahé, dávky nám nechtějí dávat, nikoho nebudu volit, všichni jsou proti Romákům,“ naštvaně říká 56letá Darina Žigová. Mladí Romové opření o zábradlí na nároží Mariánskohorské a Cihelní ulice svoje jména prozradit nechtějí, politiky ale pojmenovávají vulgaritami nejhrubšího druhu. U voleb je nikdo neuvidí. Pouze jeden z nich připouští, že by hlasoval, kdyby Romové postavili vlastní kandidátku.
Výjimkou mezi omladinou je 20letý kadeřník Milan Grejták. „Jsem Rom, ale vychovali mě bílí rodiče. K volbám se chystám, nebudu však prozrazovat, komu to dám. Určitě ne komunistům ani dalším extremistickým stranám,“ má jasno. Že měli českoslovenští Romové v devadesátých letech v parlamentu hned osm poslanců za Romskou občanskou iniciativu (ROI), o tom neslyšel. Ale pochybuje, že by dnešní minorita dokázala založit politickou partaj úspěšnou ve sněmovních volbách. „Jak to pozoruji tady v sousedství, tak stranu nevidím perspektivně. Volby tady vůbec nikoho nezajímají.“
Rekordní neúčast, přišlo 8 procent voličů
„Sedí doma, a ani jeden nepůjde k volbám, jenom my,“ ukazuje do oken činžáků ve vyloučené lokalitě Peter Šarišský. Zrovna vysvitlo podzimní slunko, tak se vyhřívá na židli před vchodem do domu. V téhle romské čtvrti je volič ohroženým druhem. Volební místnost pro vyloučenou lokalitu sídlí ve škole v Ibsenově ulici, v posledních parlamentních volbách v roce 2017 tam k urnám dorazilo pouhých 8,2 procenta občanů s volebním právem (56 voličů z 680 na voličském seznamu). A to vesměs z majority.
„Je to škoda, lidé tady ale často nemají trvalý pobyt,“ hledá Šarišský další důvody, proč ghetto Jílová prostě nevolí. „Nejlepší by byla romská strana, nějaký nový Ščuka kdyby se našel,“ zasní se při vzpomínce na „rojku“, tedy Romskou občanskou iniciativu (ROI), kterou na počátku devadesátých let dotáhl do parlamentu lídr Emil Ščuka. V prvních svobodných volbách získala partaj hned osm poslanců, když ale v roce 2002 naposled zkoušela vkročit do sněmovny, skončilo to debaklem, konkrétně ziskem 0,01 procenta (523 hlasů). V roce 2009 stranu ROI zrušil Nejvyšší správní soud z důvodu nepředkládání výročních finančních zpráv. Soud loni zrušil i Romskou demokratickou stranu.
Ať si nás Babiš nebere do huby
Ostravský starousedlík Peter Šarišský se podivuje, že do vyloučené lokality předvolební kampaň vůbec nepronikla. „Kdyby mě komunisté oslovili, klidně jim tady budu roznášet letáky, udělám tu kampaň,“ dušuje se volič KSČM. Politika ho zajímá celý život. „Dřív jsem volil sociální demokraty. Uvažoval jsem, že to dám i tomu Kalouskovi, ale komunisti myslí víc na chudé lidi,“ porovnává. Stranu, pro kterou se počátkem října rozhodne, bude muset volit i jeho rodina. „Oni politice nerozumí, musím to řídit já,“ kývne směrem k manželce a dospělé dceři. Obě souhlasí.
Při legálním zaměstnání skončíte na ulici...
Další úspěch Andreje Babiše si nepřeje. „Proč říká, že se Romům nechce pracovat? Proč takové blbosti vůbec vypouští z huby,“ pamatuje se Peter Šarišský, jak se Babiš posmíval romskému etniku v roce 2016 ve Varnsdorfu. Dodnes to premiérovi neodpustil. „Vždyť on je dost starý a musí si pamatovat, že za komunistů pracovali všichni cikáni. A všichni pracují i teď, jenže načerno. Já tady neznám jediného mladého Roma, který by nedělal fušky.“
Čtěte také
Podle Šarišského by Romové pracovali rádi i legálně, ale to prý není možné kvůli sociální politice státu: „Všichni v ghettech jsou zadlužení. Kvůli půjčkám i byznysu s chudobou, kvůli pojištění a jiným věcem, takže když budou pracovat legálně, stát jim většinu výplaty stáhne z účtu. Kdo pracuje, přijde navíc o většinu dávek.“ Nelegální práce je sice hůře placená, Romové ale nadále dostávají sociální dávky. „Za peníze z fušek a za dávky už se dá přežít. Při legálním zaměstnání skončíte na ulici,“ vypráví starousedlík, jak to chodí ve vyloučené lokalitě.
Romové jsou pro klany, ne pro strany
Ve Spodní, Cihelní, Nádražní ulici i na přívozském náměstí Svatopluka Čecha slyším pořád to stejné. Mladí Romové se o volbách nechtějí bavit a hluboký nezájem o politiku mají i matky s malými dětmi. O politice jsou ochotni diskutovat vlastně jen zástupci romské menšiny nad padesát let. Děti normalizace a „zlatých šedesátek“.
„K volbám půjdu a budu volit komunisty,“ je pevně rozhodnut 63letý Milan Balažovič. „Za komunistů bylo líp, dneska nás politici jen oblbují a všichni hlavně kradou.“ Existenci romské strany by sice přivítal, ale zakladatelé ROI už jsou podle něho v penzi nebo po smrti. „A ti naši mladí jsou blbí jak tága, ti nic nezaloží,“ nedělá si iluze, že nová partaj vznikne. „Nemají na to, bohužel,“ lituje. Známý ostravský proromský aktivista Kumar Vishwanathan tak skeptický není: „Romové mají ve svém středu stále více vysokoškoláků, takže si myslím, že taková strana brzy vznikne.“
Když byla krátce pro revoluci založena právě v této čtvrti romská Základní škola Přemysla Pittra, její iniciátoři věřili, že bude vychovávat i budoucí romské politiky. Školu doslova vydupala ze země také Helena Balabánová, která dnes vede společnost Jekhetane zaměřující se na sociální služby pro Romy. „Romská menšina nevnímá prvotně, že tvoří nějaký národ. Za mnohem důležitější považují příslušnost k určitému rodinnému klanu. A takový klan je pro ně mnohem víc než samotné romské etnikum. Strana na etnickém základě je tedy nebude moc zajímat,“ vysvětluje Balabánová.
Vzkaz od komunistů: Milujte se a množte se!
V prvém roce po sametové revoluci spolu Romové ještě dokázali táhnout za jeden provaz. A podobně jako majorita hromadně hlasovala pro Občanské fórum, Romové volili Romskou občanskou iniciativu. „Dneska se jednotlivé klany nedokážou dohodnout na nějaké společné politické straně. Jeden klan nikdy nepodpoří druhý, voliči nebudou hlasovat pro lídry z jiného než vlastního klanu,“ říká Balabánová.
To už raději podpoří komunisty, než by volili cizí klan. Že starší Romové z Přívozu slyší hlavně na nostalgii po komunismu, to asi vědí i místní lídři KSČM. Na plochách, které úřady určily na náměstí Svatopluka Čecha k předvolební kampani, totiž vylepili plakáty jen bolševici. A ostravská kandidátka Jaromíra Valder Jakubcová na letácích slibuje podporu rodinám s dětmi pod heslem: „Milujte se a množte se!“ To je heslo, které zdejší Romy rozhodně neurazí.
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
