Ztráta 178 tisíc na rodinu? Nesmysl, Středula míří o řád vedle, vyvrací ekonom leták odborů

Odboráři v čele s Josefem Středulou používají nesmyslné výpočty, když tvrdí, že průměrná rodina přijde v důsledku vládního konsolidačního balíčku o více než 170 tisíc korun ročně. Tvrdí to ekonom z Národní rozpočtové rady Petr Musil. Reálné dopady na obyvatele budou podle něj reálně řádově nižší. S podobnými argumenty přichází také hnutí STAN.

Odbory ve svém zveřejněném letáku tvrdí, že průměrná rodina přijde ročně v důsledku vládních opatření o přibližně 178 tisíc, pokud tedy oba rodiče pracují ve státní správě. Pokud v soukromém sektoru, tak zchudnou „jen“ o více než 152 tisíc korun. Jako průměrnou rodinu odbory definují dvěma pracujícími a jedním nezletilým dítětem, která si ročně vydělá takřka 870 tisíc korun.

Nesouhlasíme, aby vládní deformu odnesly české rodiny! pic.twitter.com/CzuVdx5ysF

— Josef Středula (@JStredula) May 16, 2023

ČTĚTE TAKÉ: Středula: Vládě dávám dva týdny. Nepřejme si generální stávku po vzoru Francie

A právě v již této „průměrné rodině“ vidí ekonom Musil zádrhel. „Prvním problémem je, jak si vůbec definují průměrnou domácnost, kdy oba rodiče mají lehce nadprůměrné příjmy a pečují o nezletilé dítě. Takových domácností, kde se pečuje o jedno nezletilé dítě, je jenom něco přes 600 000, a to bez ohledu na příjmy. Nelze tedy vůbec říct, že se jedná o reprezentativní domácnost,“ vysvětlil ekonom pro CNN Prima NEWS.

Problematické jsou však také jednotlivé body, kterými odbory své výpočty ospravedlňují. „Tvrdí například, že když se zruší sleva na školkovném, tak rodina přijde o 30 840 korun, to si asi spletli se slevou na poplatníka. Školkovné se totiž může uplatnit maximálně do měsíční výše minimální mzdy, a to jednou za rok. Ta je letos pouze 17 300. Navíc je možné uplatňovat pouze reálné výdaje za školku. Drtivá většina rodin si tudíž neuplatní maximální výši,“ popsal Musil.

Diskutabilní je podle něj také to, jak odbory vypočítaly vliv změn DPH na inflaci. „Podle mě je nesmysl, že opatření zvýší inflaci o 3,5 procentního bodu. Většina spotřebního koše se totiž přesouvá z vyšší sazby do nižší jako například potraviny či léky na předpis, které spadají do zdravotnických potřeb. Efekt je tedy takový, že to bude mít za následek spíše pokles inflace. Nezpochybňuji, že část položek jde do vyšší sazby, ale podíl na celkovém koši je menší,“ upřesnil Musil.

Rovněž je podle něj nesmyslem, pokud odbory tvrdí, že při teoretické šestiprocentní inflaci přijdou lidé o šest procent příjmů. „Tak se to nemůže počítat, inflací musí takzvaně diskontovat. Kolik by podle jejich výpočtu sebrala lidem stoprocentní inflace? Všechno? Nesmyslně to nadhodnocují,“ vysvětlil.

Finance, o které mohou teoreticky lidé v důsledku úsporného balíčku přijít, jsou tak podle něj řádově nižší. „Dělali jsme si propočet ohledně příjmové stránky, jak se projeví dopad zvýšení daní. Nejchudších deset procent přijde asi o 274 korun měsíčně, což je nějakých 3 300 za rok. U nejbohatších deseti procent je to 1 600 měsíčně, takže přibližně 19 200 ročně. Pokud bych připustil, že stejný efekt budou mít výdajová opatření, tak nejbohatších deset procent přijde o 38 tisíc, takže oni jsou o řád jinde, mají to nesmyslně,“ vysvětlil.

STAN: Odbory straší

Výpočty odborů vyvrací také vládní hnutí STAN. „Odbory straší, že daňové změny a rušení daňových výjimek bude jednu rodinu stát přes 170 tisíc korun ročně. Je to samozřejmě nesmysl. Rodina, kde jsou dva dospělí (jeden pracuje na plný úvazek za 38 tisíc hrubého, druhý na 0,75 úvazek za 18 tisíc) a vychovávají dvě děti (5 a 10 let), přijde kvůli zvýšení nemocenského pojištění o cca 300 korun měsíčně,“ píší na Facebooku.

„V případě, že čerpají školkovné, pak o dalších cca 1 000 Kč. Na úpravách DPH za potraviny ušetří cca 300 korun měsíčně, naopak přibližně stokorunu si připlatí za každou z těchto položek: provoz auta, energie, rekreace a služby. Dopad na takovou rodinu je tedy maximálně 500 korun měsíčně. V případě, že čerpá školkovné, tak cca 1 500 korun měsíčně. Seniorů se většina z uvedených opatření netýká, u nich se proto předpokládá dopad v řádech desetikorun měsíčně,“ doplnilo hnutí.

Stávková pohotovost

Odbory v pondělí kvůli chystaným krokům vlády vyhlásily stávkovou pohotovost. Středulovi vadila především údajná nedostatečná komunikace kabinetu kolem konsolidačního balíčku. „Důvodem vyhlášení je v prvé řadě – když někdo zachází se sociálním smírem, tak má vést dialog. Celý půlrok jsme se snažili vládu přesvědčit k tomu, abychom si sedli za jednací stoly, jednali, ať už v různých pracovních týmech, nebo přímo s námi, nebo na bilaterální bázi. Ale nic se neodehrálo, vůbec nic,“ prohlásil Středula.

Pokud podle něj vláda nezačne pořádně komunikovat, hrozí, že se výrazně zhorší nálada ve společnosti. „Je otázka, jestli se o svých návrzích chtějí bavit a případně i něco změnit. Pokud ne, tím je pak situace horší. To už potom není dialog, ale monolog, když vláda něco řekne, a tak to i bude, aniž by se o věcech debatovalo. Což může náladu ve společnosti ještě zhoršit,“ řekl Středula v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.