K věci 22.9.2021
Zaměstnanci si zaslouží přidat navzdory vysokému schodku státního rozpočtu či problémům vzniklým pandemií koronaviru. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něho nízkopříjmoví zaměstnanci za schodek rozpočtu nemůžou, a tudíž by za něj neměli být trestáni. Za viníky schodku označil politiky.
Středula během rozhovoru řekl, že i vzhledem k očekávanému hospodářskému růstu je nutné, aby došlo ke zvýšení platů.
„Nevidíme jiný důvod. Pokud to dopadne jinak, například jak předpovídá ministerstvo financí, že i při růstu produktivity práce klesnou reálné příjmy, je to pro nás neakceptovatelné, protože české mzdy patří ve srovnání se zahraničím k nejnižším,“ uvedl předseda největší odborové organizace v České republice.
Odmítá přitom, že by se růst platů měl opomenout kvůli extrémnímu schodku vládního rozpočtu, který oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a má činit kolem 400 miliard korun. Zaměstnanci si podle Středuly zaslouží přidat i proto, že oni za obří deficit nemůžou.
„Schodek rozpočtu rozhodně nezpůsobila paní uklízečka nebo paní kuchařka nebo člověk spravující sbírkové fondy. Toto způsobila vláda svými špatnými rozhodnutími a nevidím důvod, proč by to měli zaplatit právě ti nejméně příjmoví zaměstnanci. To rozhodli nejvýše příjmoví zaměstnanci státu a poslanci a senátoři Parlamentu ČR,“ řekl Středula.
Nechtěli jsme jednat před volbami
Jednání o růstu platů stále probíhají. Menší koaliční uskupení ČSSD navrhuje přidat buď tři tisíce korun všem státním zaměstnancům, nebo jim plošně platy navýšit o šest procent. Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše hovoří buď o přidání 1 400 korun, nebo tříprocentním navýšení.
Středula zmínil, že je ochotný se s vládou bavit i o kompromisu. „Hovoříme o prostoru mezi šestiprocentním růstem a částkou tři tisíce korun na osobu,“ řekl šéf ČMKOS k prostoru, v jakém se dá manévrovat.
Kromě toho ve vysílání CNN Prima NEWS dodal, že by preferoval variantu, aby byla přidaná částka pro všechny zaměstnance jednotná. Argumentoval příkladem zrušení superhrubé mzdy. „Nejvíce dostali přidáno lidé s nejvyššími příjmy a nejméně ti s těmi nejnižšími. Pokud někdo je ve státní správě odměňován minimální mzdou ve výši 15 200 korun, touto operací dostal 990 korun měsíčně,“ řekl Středula s tím, že naopak takový předseda vlády si polepšil o celých 10 tisíc korun měsíčně.
Odborový lídr v pořadu K věci dále řekl, že se za svoji organizaci nechtěl dostat do situace, aby se o růstu platů jednalo krátce před volbami. „Vyjednávání jsme začali v červnu, chtěli jsme to dokončit v létě, aby už předvolební čas nikterak neovlivňoval tuto diskusi o vývoji platů v rozpočtové sféře, respektive tam, kde se lidé odměňují platy,“ řekl Středula.
