Střídání času zabije každý rok více Čechů než klíšťata a peníze neušetří, tvrdí ekonom

Už o nadcházejícím víkendu nás čeká změna času, kdy ze standardního přejdeme na takzvaný letní. Podle ekonomů ale střídání času už dávno nepřináší pozitivní efekty, kvůli kterým se v 70. letech minulého století zavádělo. Odhaduje se dokonce, že napáchá více škod než užitku.

Domněnka, že střídání času šetří energii, je už ve 21. století mylná. Průměrné úspory jsou dnes prakticky nulové. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který se odvolává na desítky vědeckých článků, ve kterých se jejich autoři otázkou efektivnosti střídání času zabývali.

„Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu plivnutí do moře,“ uvedl Kovanda pro CNN Prima NEWS.

Jen pro představu – jde o částku, která je významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem kolem 60 tisíc korun. „Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesát haléřů více nebo méně? Nezmění, ani si toho nevšimne,“ dodal Lukáš Kovanda.

Který čas si ponecháme?

V některých zemích se dokonce ukazuje, že posouvání času spotřebu elektřiny zvyšuje. „Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou k nižší produktivitě, častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije (v Česku) desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida,“ tvrdí Kovanda.

Letošní změna času měla být poslední. Poslanci Evropského parlamentu totiž už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času, které mělo nastat právě v tomto roce. Jenže kvůli propuknutí koronavirové pandemie byla realizace takového plánu odložena.

Jenže zrušení střídání času má rovněž svá úskalí. Aby nenastal chaos, je zapotřebí dohoda jednotlivých zemí, který čas bude ponechán –⁠ zda standardní, nebo letní. Zatímco standardní čas v našich zeměpisných šířkách vítají lidé, kteří chodí spát kolem osmé večer a budí se brzy ráno, letní naopak vyhovuje „nočním ptákům“. Ponechání standardního času po celý rok by znamenalo, že v letních měsících bude svítat třeba už kolem čtvrté ráno, zatímco kompletní přechod na letní čas by způsobil pozdní rozednívání v zimě.

Letní čas už za války

Každoroční střídání času bylo v Česku zavedeno v roce 1979, kdy k tomuto kroku přispělo počasí. Tehdejší Československo zasáhly silné a dlouhotrvající mrazy, které způsobily značné výkyvy v dodávkách elektřiny. Ve večerních hodinách dokonce musela být vypínána a školáci mívali často takzvané uhelné prázdniny.

Předpokládalo se tedy, že posun hodin o hodinu dopředu spotřebu elektrické energie výrazně sníží. To bylo ostatně hlavním argumentem představitelů vládnoucí komunistické strany. Jako další důvod se uváděl „delší den“ při letních dovolených. Myšlenka střídání času je ale mnohem starší. Na letní čas se ve větší míře přecházelo za první světové války a rovněž během druhého světového válečného konfliktu.