Tomáš Bzonek a Kristián Bolfík provozují v ostravské ulici, která nikdy nespí, noční diskotéku Maják. „Vyděláváme od půlnoci do pěti ráno, současná opatření jsou pro nás likvidační,“ stěžuje si Bzonek a žádá po vládě okamžitý příslib konkrétních kompenzací.
V pátek v osm hodin večer si proto barmani ve Stodolní ulici otevřeli výdejní okénko, respektive pouliční stánek s pultovým prodejem drinků. „Vidíte? Nikde nikdo, tak brzo se tu ještě nechodí pařit, natož tančit,“ rozhlíží se živnostník Tomáš Bzonek po téměř liduprázdné ulici. „Vláda nám hází klacky pod nohy. Když řekne á, neumí k tomu nikdy dodat bé.“
Nová opatření přehledně: Hospody, sport, kultura, škola. Co je od pondělí zakázáno
Nová opatření, která mají zabránit šíření koronaviru, ve čtvrtek vyhlásil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Přinášíme vám jejich přehled. Dotknou se škol, kulturních a sportovních akcí i restaurací a hospod.
Stodolní ulice je od poloviny devadesátých let centrem ostravské noční zábavy. Napřed se ve čtvrti hrála živá muzika a zrodil se tu festival Colours of Ostrava, dnes je to spíše velká diskotéka. A také trochu vykřičená ulice připomínající proslulou hamburskou lokalitu St. Pauli. „Zavíračka v osm je pro noční diskotéku opravdu likvidační. Prodejem drinků přes okénko se snažíme vydělat alespoň na nájem, ale jak vidíte, asi to nepůjde,“ krčí rameny Bzonkův společník Kristián Bolfík. Své diskotéce sice dali název Maják, ale v osm večer nejsou na obzoru žádné zbloudilé lodě.
Oba živnostníci přitom uznávají, že vyhrocená epidemiologické situace si žádá rázná opatření. „V tom případě ale ministr Prymula už ve chvíli, kdy vyhlásil zavírání nočních barů, měl nabídnout i jasné kompenzace. A ne, že se o nich bude jednat někdy v listopadu, a kdo ví, jestli vůbec,“ rozčiluje se Bzonek. Žádná sláva to prý s erární pomocí nebyla ani na jaře. „Jako OSVČ jsme od státu dostali příspěvek 25 tisíc a posléze dalších 19 tisíc korun. Ale ani to už se nezopakuje, kde by na to stát zase vzal peníze.“
Striptýz místo Večerníčku
Srdce Stodolní naplno bije až kolem půlnoci, před osmou večer je to spíš poklidná lokalita, která se teprve probouzí. Je pátek 9. října, za deset osm, a vstávající ulice má jít podle vládních opatření zase rychle spát. To je šok, se kterým tady nemůže nikdo souhlasit. Striptýzový bar Pink se dosud otvíral v deset večer a zavíral až s prvními paprsky slunce. Dneska se jeho brány otevřely již v sedm večer, jenže už v osm se striptérky zase musely oblékat. „S takovou to tady můžeme úplně zavřít,“ hlásí hromotluk ve dveřích erotického klubu. V sedm večer se prostě na striptýz nechodí, to jsou ještě hosté hodnými táty a dívají se s dětmi na Večerníček.
Mimořádná otvírací doba striptýzového baru. Místo od desíti už od sedmi, ale jen do osmi. Zdroj: Ivan Motýl
Mimořádná otvírací doba striptýzového baru. Místo od desíti už od sedmi, ale jen do osmi. Zdroj: Ivan Motýl
Stejně v pátek dopadl i další striptýzový bar Hell. A v osm večer musel zavřít i oblíbený podnik E 99. „Tak brzo nemá cenu ani otvírat okénko, vždyť na ulici nikdo není,“ mrzutě říká výčepní. Přitom je docela teplý večer, teploměr ukazuje 16 stupňů. Dnes si výčepní mnoho nevydělala a zítra to nebude lepší. Výdejní okénka proto ve Stodolní otvírá jen asi čtvrtina podniků, ostatní rezignovaly.
Nové restrikce zasáhnou nás všechny. Bojíme se vyhazovů, říkají lidé z praxe
Pandemie v Česku je stále vážnější, a čtvrtek se proto nesl ve znamení nových restrikcí, které se dotknou nás všech. Jak je zvládneme v praxi? Na to v pořadu 360° Markéty Fialové odpovídal ředitel nemocnice jedné z nejpostiženějších oblastí, šéf hokejového klubu, ředitel Národního divadla, ředitelka základní školy i známý restauratér.
Okénka jsou úspěšná hlavně tam, kde se pije pivo celé odpoledne a společnost je dostatečně rozjařená. „Dej mi tu židli, nebo ti ven neprodám ani pivo,“ vyhrožuje servírka v irském pubu Dublin, když se host v osm večer odmítá zvednout od stolu. A nakonec židličku z pod štamgasta musí vyrvat násilím.
Ve čtvrti kolem Stodolní nepůsobí jen puby a vykřičené kluby, ale i četné kavárny. Třeba podnik Sádrový ježek, v němž sedávají herci i básníci. „Jsem schopný pochopit všechna ta opatření, která se teď dějí, ale nerozumím tomu, proč byly v létě všechny ty zákazy tak brzo uvolněny,“ přemítá majitel kavárny Jakub Šusta. Vláda prý řeší pandemii způsobem „ode zdi ke zdi“, proto prý ztratila důvěru u většiny národa. „Během první vlny jsem nenávratně přišel o čtvrt milionu korun,“ spočítal si kavárník. A z nejhoršího mu pomohli štamgasti, kteří si takzvaně objednali napřed. „Nabili si účty, předplatili si třeba v dubnu útratu za pět tisíc, až zase jednou otevřu.“
COVIDEM rozdělená společnost
Kavárnu provozuje jako jednočlennou společnost s ručením omezeným. „A pro takové případy stát nevyhlásil žádné kompenzace, proto jsem si od března přestal vyplácet výplatu. Jediným státním příspěvkem, který jsem na jaře dostal, však byla mimořádná podpora od města, dvakrát dvacet tisíc korun. Tak akorát na jídlo a základní potřeby.“
Kavárník Jakub Šusta. Zdroj: Ivan Motýl
Kavárník Jakub Šusta. Zdroj: Ivan Motýl
Jakub Šusta nerad sleduje, jak pandemie rozděluje českou společnost, ale i blízké kamarády. Na vině je podle něho opět vláda, která od konce května, kdy se opatření po první koronavirové vlně začala uvolňovat, nedokázala k nákaze zaujmout jasné stanovisko. „Lidé proto k vládě postupně ztratili důvěru, zatímco se k pandemii začali vyjadřovat kdejací takzvaní odborníci, jejichž názory zaplavily sociální sítě. A společnost se ve vztahu k infekci začala radikálně rozdělovat.“
Kavárník od Sádrového ježka výdejní okénko neprovozuje a vzorně zavírá v osm večer, jak žádá stát. Celá Stodolní však spát nejde a u několika okének se bude postávat dlouho do noci, takže barmani Tomáš Bzonek a Kristián Bolfík z noční diskotéky Maják si možná přece vydělají alespoň na malou část nájemného.
