Styďte se, zkritizoval maďarský ministr bruselské promigrační politiky a poděkoval Polsku

Szijjártó na svém Facebooku oznámil, že o migrační krizi telefonicky hovořil se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem. „Polská východní hranice je stále pod velkým tlakem nelegální migrace. Naši polští přátelé nyní zažívají to, čemu my čelíme prakticky neustále už šest let. Nelegální migranti odmítají respektovat naše nařízení, zákony a suverenitu a ve velkých počtech se pokoušejí překonat hranice naší země,“ uvedl Szijjártó.

Migranti kácí stromy a vadí lidem. Je to Lukašenkova pomsta EU, říká běloruský expert

Migrace

Na polsko-běloruské hranici vzplála migrační krize. Zhruba čtyři tisíce uprchlíků převážně z Iráckého Kurdistánu, které Alexandr Lukašenko přivezl do země, chtějí do Evropské unie. Situace je napjatá. U ostnatého drátu dělícího obě země vzniklo stanové městečko. Uprchlíci se pokoušejí překonat oplocení. Polská policie a armáda se brání slzným plynem. Evropa obviňuje Minsk, že využívá migranty jako hybridní zbraň. Redakce CNN Prima NEWS o Lukašenkově migrační krizi hovořila s nezávislým běloruským analytikem Valerijem Karbalevičem.

Maďarský šéf diplomacie ve svém příspěvku také ostře zkritizoval bruselské politiky, kteří byli v posledních šesti letech vstřícní k migraci, prosazovali povinné kvóty na přerozdělování migrantů a odmítali finančně podpořit pohraniční stráže. Szijjártó je vyzval, aby teď navštívili polsko-běloruskou hranici. „Měli by se hluboce stydět,“ dodal šéf maďarské diplomacie a poděkoval Polsku za ochranu vnější hranice unie.

Maďarská média si zároveň všímají, že jak Szijjártó, tak maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová jsou ve svých prohlášeních opatrní a vůbec nezmiňují běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v souvislosti s odpovědností za současnou migrační krizi na bělorusko-polské hranici.

Situace na západní hranici Běloruska se stupňuje každým dnem. Litva, Lotyško a Estonsko ve čtvrtek daly najevo obavy z toho, že dokonce mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Tisíce migrantů v hraničním pásmu živoří v chladném podzimním počasí bez dostatečných zásob jídla i pití a bez humanitární pomoci. Jsou mezi nimi ženy a děti. Polsko i Litva je odmítají vpustit na své území, členové běloruských bezpečnostních složek zase těmto lidem brání v tom, aby se vrátili do běloruského vnitrozemí.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že jeho země požádala OSN, aby se na její půdě jednalo o možnosti vytvořit „humanitární koridor“ od běloruské hranice, díky kterému by se migranti mohli vrátit do zemí, odkud přišli. „Máme informace ze sociálních sítí, že u hranice jsou lidé, kteří chtějí zpět do Iráku a dalších zemí. Jedinou organizací, která může na Bělorusko vyvinout nátlak, je OSN,“ uvedl Landsbergis.

V pohotovosti je také Ukrajina. Země uvedla, že její pohraniční stráž, policie a četnická služba zahájila cvičení na hranici s Běloruskem s cílem ochránit ji před možnými pokusy o její překonání.