Napětí na hranici Běloruska s Polskem
Na polsko-běloruské hranici vzplála migrační krize. Zhruba čtyři tisíce uprchlíků převážně z Iráckého Kurdistánu, které Alexandr Lukašenko přivezl do země, chtějí do Evropské unie. Situace je napjatá. U ostnatého drátu dělícího obě země vzniklo stanové městečko. Uprchlíci se pokoušejí překonat oplocení. Polská policie a armáda se brání slzným plynem. Evropa obviňuje Minsk, že využívá migranty jako hybridní zbraň. Redakce CNN Prima NEWS o Lukašenkově migrační krizi hovořila s nezávislým běloruským analytikem Valerijem Karbalevičem.
„Na polsko-běloruské hranici je skutečně velké množství uprchlíků. Chtějí se dostat do Evropské unie. Podle některých odhadů je v Bělorusku až 15 tisíc migrantů z Blízkého východu. Bez podílu běloruských úřadů by koncentrace tak vysokého počtu migrantů nebyla možná,“ říká politolog.
O co Lukašenkovi jde? Chce prostřednictvím migrantů přimět Evropskou unii, aby stáhla sankce proti běloruskému režimu?
Vnímám to tak, že vláda se minimálně snaží pomstít sousedům, Polsku a Litvě, za jejich pozici k loňské vnitropolitické krizi po prezidentských volbách. Za jejich podporu opozice. Za jejich neuznání výsledků prezidentských voleb.
Maximální snaha je přinutit Evropskou unii k jednání za podmínek nadiktovaných běloruskou vládou. A vyjednat obchod. Minsk zastaví vydírání migranty a Evropská unie stáhne sankce. To je to, o co běloruské vládě jde.
Evropská unie usiluje o jednání s Běloruskem. Za méně než dva týdny by se ve Vídni měla uskutečnit konference o Bělorusku. Lukašenkův režim se ale odmítá zúčastnit.
Běloruské vedení nesouhlasí s programem konference. Evropská unie trvá na tom, že jednání mají vyřešit politickou krizi v Bělorusku. Proto jsou na vídeňskou konferenci pozváni také oponenti běloruské vlády, jako třeba štáb Světlany Cichanouské. Řešení vnitroběloruské krize by mělo být hlavním bodem.
Migranti na nádražích, na letišti, v hotelích, obchodech, chodí po ulicích.
Avšak běloruská vláda kategoricky odmítá vést dialog o politické krizi v zemi a jednat s Evropskou unií o situaci v Bělorusku. Minsk je ochoten jednat pouze o uprchlících a zrušení sankcí. To je zásadní rozpor, který panuje mezi Běloruskem a Evropskou unií.
Jak na migrační krizi reagují Bělorusové? Lidé se neobávají, že kvůli růstu počtu uprchlíků v zemi může dojít ke zvýšení kriminality?
Jak se můžeme dozvědět názor Bělorusů? Sociologické průzkumy se v zemi neprovádějí, jsou fakticky zakázány. Proto postoj lidí můžeme odhadnout podle náznaků. A ano, dá se říct, že Bělorusové nejsou spokojeni.
Migranti jsou v zemi vidět. Jsou na nádražích, na letišti, v hotelích, obchodech, chodí po ulicích. Největší koncentrace uprchlíků je v pohraničí. Tam v lesích kácejí stromy, zapalují ohně, aby se zahřáli. Nechávají po sobě hromady odpadků. Bělorusové vnímají kontrast mezi vlastním životním stylem a jejich jinou kulturou. Ale to je jasné, je to jiná civilizace.
Bělorusové z takového množství migrantů rozhodně nejsou šťastní.
Jakou roli hraje v migrační krizi Rusko? Je pro něj nové vyostření vztahů mezi Minskem a EU výhodné?
Pro Moskvu je vyostření vztahů mezi Běloruskem a Evropskou unií výhodné. Čím rozsáhlejší bude konflikt Minsku s Evropou, tím víc bude Bělorusko závislé na Rusku. Domnívám se však, že Rusko v migrační krizi hraje roli patrona Běloruska. Moskva poskytuje politické, vojenské, informační a diplomatické krytí Minsku. Nijak víc se na krizi nepodílí.
Někteří experti spekuluji, že Moskva může využít migrační krizi k vyslání armády do Běloruska. Je to možné?
Ruská vojenská přítomnost v Bělorusku roste, ale nemá to žádnou souvislost s migrační krizí na polsko-běloruské hranici. Dá se říct, že ruská vojenská přítomnost roste přirozeně, úměrně s růstem běloruské závislosti na Rusku.
