Podezření na úmrtí po vakcíně
Za poslední týden eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) další dva případy úmrtí po očkování proti covidu. Případnou souvislost úřady prošetřují. Celkem od začátku vakcinace prověřuje 49 takových úmrtí a 3 622 podezření na nežádoucí účinky. Přinášíme přehled všech vakcín a časovou osu očkování v Česku.
Týdenní přehled hlášení nežádoucích účinků zveřejnil SÚKL ve čtvrtek dopoledne, údaje jsou k úterku. „Očkování proti COVID-19 podstupuje velké množství lidí, včetně osob, které trpí závažnými zdravotními problémy či komorbiditami, tedy větším množstvím nemocí najednou. V důsledku toho se mohou vyskytnout i nahlášená podezření na nežádoucí účinky, jejichž důsledkem může být úmrtí,“ uvedl ústav.
K úterku eviduje 3 622 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu, za týden přibylo 223 případů. Hlášení o úmrtích, kterých zaznamenal SÚKL už 49, jsou důkladně hodnocená a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má Česko své zástupce.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky podle SÚKL patří reakce v místě vpichu. Může to být začervenání, otok či bolest. Dostavit se může také horečka, malátnost, únava, bolest hlavy, kloubů či kostí.
Za čtyři měsíce od začátku očkování proti covidu aplikovali zdravotníci v Česku přes tři miliony dávek vakcíny proti covidu. Ve středu zdravotníci rozdali 66 668 dávek této vakcíny. Plně očkovaných lidí je od začátku vakcinace ke čtvrtku přes 980 000, jak uvádí údaje na webu ministerstva zdravotnictví.
Časová osa očkování v Česku
- V Česku se vakcína proti covidu podává od 27. prosince 2020.
- Od 15. ledna 2021 se k očkování mohli začít hlásit lidé starší 80 let.
- Následovali zdravotníci, učitelé a další zaměstnanci škol.
- Od 1. března se registr spustil pro věkovou skupinu 70+. Vakcínu také mohli začít podávat praktičtí lékaři.
- Na konci března už se k očkování směli registrovat také chronicky nemocní pacienti bez ohledu na věk. Termín očkování se ale týkal pouze první skupiny, do které se řadí například pacienti s cukrovkou, obezitou, závažným dlouhodobým onemocněním plic či onkologičtí pacienti.
- Po Velikonocích se již možnost očkování otevřela i pro pracovníky v sociálních službách.
- Ministerstvo zdravotnictví pouští od Velikonoc další věkové skupiny k registraci přibližně po týdnu. Na řadě následně byli chronicky nemocní pacienti z druhé skupiny. Mezi ně patří například lidé s poruchou chování či mobility, se vzácným genetickým onemocněním či pacienti s onemocněním, které oslabuje imunitní systém.
- Platnost kódu pro registraci k očkování je u osob s chronickým onemocněním v první skupině prodloužena do 15. května. Do tohoto data se proto mohou přihlašovat k očkování obě skupiny chronických pacientů.
- V polovině dubna se mohli začít registrovat lidé starší 65 let, kteří neměli možnost se přednostně očkovat jako chronicky nemocní pacienti.
- Osoby starší 60 let se mohou nechat očkovat od 23. dubna. Za první den se lidí nad 60 i nad 65 let přihlásilo vždy více než 100 tisíc.
- Ve středu 28. dubna se registrace spustila i pro věkové skupiny 55+. Během prvního dne se k očkování zaregistrovalo více než 100 tisíc lidí ve věku od 55 do 59 let.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) již 21. dubna uvedl, že registrace pro všechny zájemce o očkování nad 16 let by se mohla spustit na začátku prázdnin. „Předpokládám, že do konce června bychom při dodávkách, které jsou teď, byli schopni otevřít kategorii 40+,“ řekl tehdy Arenberger v pořadu Nový den CNN Prima NEWS.
Další věkové omezení by se už podle něj poté nedělala. „Takže by se registrace otevřela pro všechny podle registrovaných skupin, tedy od 16 let výš,“ dodal ministr zdravotnictví s tím, že časově by registr mohli spustit během prázdnin.
Na očkování čeká od začátku dubna setrvale kolem 700 000 lidí. Jejich počet se s novými registrovanými skupinami výrazně nezvyšuje. Proti polovině dubna naopak na možnost rezervovat si konkrétní termín očkování nebo na první dávku čeká asi o 40 000 lidí méně.
Čím se v Česku očkuje?
Comirnaty (Pfizer/BioNTech)
- Jedná se o očkovací látku proti onemocnění COVID-19 od americko-německé firmy Pfizer/BioNTech. Evropská komise ji zaregistrovala 21. prosince 2020. V Česku se touto látkou začalo očkovat 27. prosince 2020.
- Je založená na technologii mRNA, což znamená, že „látka obsahuje nosič informace s pokynem pro lidské buňky, aby začaly vytvářet určitou část koronaviru (tzv. spike protein), na kterou imunitní systém očkované osoby reaguje tvorbou speciálních buněk a protilátek“, vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.
- „Tyto speciální buňky a protilátky chrání očkovaného v případě, že se potká se skutečným koronavirem. Jakmile totiž rozpoznají tzv. spike protein na povrchu koronaviru, zaútočí na něj a zničí jej,“ dodává ministerstvo.
- Vakcína je určena pro všechny osoby starší 16 let. Podává se ve dvou dávkách s doporučeným odstupem 21 dní. Požadovaná ochrana nastupuje jeden až dva týdny po druhé dávce.
- Po aplikaci vakcíny Comirnaty se mohou vyskytovat některé nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří již zmíněné zarudnutí či otok v místě aplikace očkování. Běžná je také únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice nebo horečka. Nežádoucí reakce jsou obvykle mírné a odezní do několika dní.
Moderna
- Jedná se o očkovací látku proti covidu od stejnojmenné americké společnosti. Tak jako vakcína Comirnaty i Moderna funguje na základě technologie mRNA. Zaregistrována byla 6. ledna 2021 Evropskou komisí, díky čemuž mohla být uvedena na evropský trh. V Česku se touto látkou začalo očkovat 14. ledna 2021.
- Očkovací látka je určena pro všechny osoby starší 18 let. Podává se ve dvou dávkách s odstupem 28 dnů. Požadovaná ochrana nastupuje rovněž jeden až dva týdny po aplikaci druhé dávky.
- Nežádoucí reakce se uvádí stejné jako u vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech.
Vaxzevria (AstraZeneca)
- Jedná se o vakcínu od britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca. Na jejím vývoji se podílela také Oxfordská univerzita. Evropská komise ji zaregistrovala 29. ledna 2021. V Česku se používá od 11. února 2021.
- Vakcína je založená na takzvané vektorové technologii. To znamená, že „očkovací látka se skládá z jiného, zcela neškodného viru (tzv. adenovirus), který byl upraven tak, aby dokázal na svém povrchu vytvořit část koronaviru (tzv. spike protein), na kterou imunitní systém očkované osoby reaguje tvorbou speciálních buněk a protilátek“, uvádí ministerstvo zdravotnictví.
- Adenovirus je nositelem, takzvaným vektorem, informace pro imunitní systém, jak bojovat s koronavirem.
- Vakcína Vaxzevria je určená pro všechny osoby starší 18 let. Podává se ve dvou dávkách v rozmezí 90 dnů. Požadovaná ochrana nastupuje jeden až dva týdny po druhé dávce. Úroveň ochrany po očkování je dostatečná v každém věku.
- Právě v souvislosti s očkovací látkou od společnosti AstraZeneca se v posledních týdnech nejvíce debatovalo o výskytu nežádoucích účinků. Mezi ně patří podle evropské lékové agentury i tvorba krevních sraženin, kvůli nimž pacienti ve výjimečných případech zemřeli.
Janssen (Johnson & Johnson)
- Jedná se o vakcínu firmy Janssen Pharmaceutica, která je farmaceutickou divizí amerického výrobce Johnson & Johnson. Evropskou komisí byla registrována 11. března. První vakcíny od firmy Johnson & Johnson dostali praktičtí lékaři v Česku minulý čtvrtek. Očkovací látka Johnson & Johnson je tak čtvrtou schválenou pro použití v EU, kterou se v Česku očkuje.
- Tak jako vakcína od firmy AstraZeneca i Janssen používá vektorovou technologii. Očkovací látka je určena pro všechny osoby starší 18 let. Očkuje se ale jen jednou dávkou. Požadovaná ochrana nastupuje jeden až dva týdny po aplikaci vakcíny.
- Také u očkovací látky Janssen se prověřovala spojitosti mezi vakcínou a vzácnými případy krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) minulé úterý souvislost potvrdila, podle ní ale přínosy očkování převyšují rizika. Podle SÚKL bylo v USA hlášeno osm podezření na závažné případy neobvyklých krevních sraženin, přičemž jeden skončil úmrtím.
Musím za očkování platit?
Před aplikací všech výše zmíněných vakcín by se měly těhotné a kojící ženy nejprve poradit se svým lékařem. Stejně tak pokud se dostaví alergická reakce po aplikaci první dávky, druhá dávka vakcíny proti covidu se již těmto lidem nedává.
Za čtyři měsíce od začátku očkování proti covidu aplikovali zdravotníci v Česku přes tři miliony dávek vakcíny. (Ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Očkování je dobrovolné a bezplatné. Hrazené je z veřejného zdravotního pojištění, a proto se mohou nechat očkovat všechny osoby, které jsou přihlášené k veřejnému zdravotnímu pojištění v České republice.
