Revize sociálních dávek v podobě připravené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), kterou mají nyní na stole poslanci, nebude dostatečně bojovat proti „nemakačenkům“, varuje sociolog Daniel Prokop (PAQ Research). Právě on z velké části stojí za návrhem celé reformy. Celkově ji velmi oceňuje, ale je podle něj třeba vyprecizovat detaily, a to nejméně u takzvaného pracovního bonusu, normativů na bydlení a podmínek pro lidi v oddlužení. Jinak podle něj hrozí, že systém lidi do práce nevrátí, zůstanou na černém trhu a tolik potřebná reforma jim reálně nepomůže.
„K těm nemakačenkům, což je podle mě opravdu nešťastné označení, ale MPSV se rozhodlo, že to tak chce prezentovat, bych řekl toto. Kromě toho, že není dobře nastavený pracovní bonus, tak jsou tam ještě další detaily,“ uvedl pro CNN Prima NEWS sociolog Daniel Prokop: „Lidé v exekuci nebo v insolvenci mají takzvané přednostní srážky. Budou tak v pozici, že si vydělají legálně 15 tisíc korun čistého, insolvenční správce jim vezme 10 tisíc a do rozhodného příjmu se jim započítá celých těch 15 tisíc.“
DÁLE ČTĚTE: I za Kalouska si bral stát od chudých míň, říká Prokop. Fialovy a Babišovy změny rodinám nepomohly
Pro takové lidi to bude mít podle Prokopa krajně nepříjemné důsledky. „Výrazně jim klesnou dávky a celkově si v čistém příjmu pohorší, ač se maximálně snažili vydělávat. To je absurdní – jde o obrovskou motivaci pracovat načerno,“ vysvětluje.
Reálně to tak znamená, že člověku, který je v oddlužení a splácí dluh státu, se jako příjem pro žádost o dávku započítá celých třeba 15 tisíc korun a nikoliv pouze 5 000, které mu zbydou. Výše dávky proto bude nižší a nebude reálně odpovídat příjmu domácnosti. Podle Prokopa je ale ještě šance to změnit a v rámci legislativního procesu ve Sněmovně přijmout pozměňovací návrh tak, aby se lidem jako rozhodný příjem počítal až po odečtení nákladů na dluh.
„Zdůraznil bych, že náš návrh směřuje na lidi, kteří jsou v oddlužení a kterých je cca 100 tisíc,“ doplnil Prokop s tím, že rozhodně nejde o všechny, kteří jsou v exekucích – těch je přes 600 tisíc. Kolik přesně lidí je dnes v oddlužení a zároveň čerpá dávky, MPSV neví. Předpokládá se však, že jde o desítky tisíc lidí, kteří by se mohli místo čerpání dávek zapojit do řádného pracovního procesu.
V současné době platí, že dlužník musí být schopen uhradit měsíčně alespoň 2 178 korun. V této částce je obsažena i odměna a náhrada výdajů pro insolvenčního správce. To v praxi znamená, že dlužník musí mít příjem vyšší než 14 883 korun (splátka minimální částky dluhu a nezabavitelné minimum, které musí člověku ze zákona zůstat).
Tito lidé dnes často čerpají sociální dávky a k tomu si přivydělávají načerno právě proto, že nemají dostatečnou motivaci k práci.
„Děláme z lidí nemakačenka a kulturně nepřizpůsobivé a přitom jim nastavujeme systém, který je vystavuje do situací, kdy je nutíme pracovat načerno atd. Snažíme se je penalizovat, zavádět bonusy, ale v jádru systému tkví extrémní demotivace pro ty, kteří k tomu mají nejblíž,“ doplnil Prokop.
Nové řešení oddlužení je součástí takzvané ReVize sociálních dávek, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jako jeden z hlavních úkolů si stanovil boj proti těm, kteří dávky zneužívají a nepracují.
Určitě už jste taky slyšeli podobné nadávky na dávky. Tak s nimi bude brzy konec. Nový systém bude po re-VIZI dávek odměňovat snahu vrátit se do normálního pracovního života. Současně omezí pomoc těm, kteří nepracují a práci si nehledají, i když jim nic nestojí v cestě. pic.twitter.com/B8YSeV19iU
— Marian Jurečka (@MJureka) July 3, 2024
Pracovní bonus a výrazné tresty
Většina odborníků se shoduje na tom, že základní princip reformy, tedy zjednodušení vyplácení čtyř dávek (přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení), zavedení posuzování na základě zranitelnosti domácnosti, zavedení pracovního bonusu nebo majetkového testu, je cesta správným směrem. Pokud má reforma ale opravdu cílit na ty, kteří to potřebují, je podle Prokopa třeba nastavit pravidla precizněji.
Druhá oblast, která za něj potřebuje změnu, je již zmíněný pracovní bonus, který by měl být až ve výši 40 procent výdělku pro nízkopříjmové domácnosti. Dále bude odstupňovaný podle příjmu a pracovní aktivity.
Zavedení vyššího pracovního bonusu a tedy zvýhodnění těch, kdo pracují nebo si práci aktivně hledají, odborníci napříč společností oceňují. Podle Prokopa je ale problém v přísných trestech ve chvíli, kdy dojde k porušení podmínek a pracující se do práce třeba nedostaví nebo nepřijde na schůzku na úřadu práce. Podle návrhu zákona mu hrozí, že mu stát utne sociální podporu až na půl roku.
„Hned za první porušení vám seberou dávky až na šest měsíců. V tom může hrát roli i rozdílný přístup úředníků. Co tito lidé udělají? Půjdou do šedé ekonomiky, stoupne kriminalita atd. Potřebujeme malý trest, na který mohou tito lidé zareagovat tím, že se polepší. Musíme dát lidem pozitivní motivaci a trest, který jsou schopní splnit, a ne jim to napařit hned na startu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Prokop.
Jako příklad dobré praxe uvádí třeba Velkou Británii, kde lidé o pracovní bonus také přijdou, ale třeba jen na týden nebo 14 dnů. Pokud se však prohřešek opakuje, tak přicházejí tvrdší tresty.
Chybí cenové mapy nájmů
Za poslední problematickou oblast celé reformy označuje Prokop posuzování toho, jak je kde drahé bydlení, podle čehož se stanovuje výše podpory na bydlení. MPSV pro posuzování výše dávky na bydlení zachovalo současné rozdělení výše stropů uznatelných nákladů na bydlení (tedy takzvaných normativů) podle velikosti obce. Českou republiku tak rozdělilo do tří oblastí:
- města do 70 000 obyvatel
- města nad 70 000 obyvatel
- Praha a Brno
Podle sociologů by dělení mělo být podrobnější, alespoň na úrovni městských částí, aby se předešlo obchodu s chudobou a zároveň se lidem skutečně přispívalo na bydlení podle toho, jak reálně vysoké nájmy mají. Dnes se totiž často stává, že se v chudých regionech a vybydlených územích šplhají nájmy k rekordním částkám právě na základě výše přídavku na bydlení, tedy kvůli obchodu s chudobou.
„Hlavní problém je slučování měst do skupin. Například v bohatých městech jako je Plzeň, Pardubice nebo Mladá Boleslav nástavné normativy na bydlení nestačí, a pokud lidé na bydlení nedosáhnou, musí se přestěhovat do chudších regionů jako je třeba Ostrava, Ústí nad Labem nebo Karlovy Vary, kde podpora stačí. Tvoří se tím sociální vyloučení a nadměrná migrace. Podporuje to obchod s chudobou a zvyšuje hodnotu dávkové podpory. Ideální by bylo normativy nastavit podle reálných nájmů,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Daniel Prokop.
Za problematické vidí ještě některé ostré zlomy třeba u rodičů samoživitelů nebo při posuzování majetkového testu. Pokud by se však poslancům podařilo ve Sněmovně změnit tři výše vyjmenované oblasti, považoval by to za krok správným směrem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Češi ochutnávali vzorky potravin z domácích a německých obchodů. Rozdíl v kvalitě byl závratný
