Švédský ministr EXKLUZIVNĚ: CV90 pro českou armádu jsou světová třída, zeptejte se Ukrajinců
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Jak CV90 pomáhá ukrajinským vojákům na frontě?
- Jak se změnilo chování Ruska po vstupu Švédska do NATO?
- Jaké zbraně nabízí Švédsko a jak se osvědčují v boji?
- Jak Švédsko vnímá ruské aktivity v Arktidě a Baltském moři?
- Je švédská veřejnost nakloněna zvyšování výdajů na obranu?
- Zvažuje Švédsko vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise?
Obrněná vozidla CV90 jsou světová a špičková třída, která budou velkým přínosem pro Armádu ČR. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle něj se na užitečnost těchto obrněnců stačí zeptat Ukrajinců. Ti totiž CV90 ve velké míře využívají ve válce s Ruskem a to i na nejostřejších místech fronty. Jonson v rozhovoru rovněž popsal svůj pohled na dnešní Rusko a také varoval, kam se síly Moskvy mohou přesunout po skončení bojů na Ukrajině.
Začnu švédsko-českým tématem – obrněná vozidla CV90. Poměrně nedávno byla u vás ve Švédsku česká ministryně obrany Jana Černochová, aby si je prohlédla. Jak byste toto vozidlo popsal, když má už brzy být důležitou součástí české armády?
Myslím, že je jedno z nejlepších na světě. Pokud mi nevěříte, můžete se kdykoli zeptat našich ukrajinských přátel, protože se osvědčilo na bojišti tím, že poskytuje velmi dobrou ochranu ukrajinským vojákům. Je to špičková a světová třída, a jsme hrdí, že ji můžeme operovat. A nyní, když se Česká republika připojuje k našemu klubu, budeme mít v něm mít už deset zemí.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko „vymývá mozky“ uneseným ukrajinským dětem, tvrdí zpráva. Učí je válčit a montovat drony
Máte konkrétní zprávy o tom, jak si tato vozidla na Ukrajině proti Rusům vedou?
Ano, sledujeme tyto statistiky a data velmi pečlivě. Víme, které brigády je využívají, protože samozřejmě ukrajinské straně poskytujeme logistiku a munici. Neustále dostáváme informace o tom, jak si vedou na bojišti.
Čtěte také
Takže i víte, kde přesně jsou CV90 využívány? I v těch nejhorších místech fronty?
Co se týče lokací, tak byly na místech, kde byla velmi vysoká aktivita. Dnes je prakticky po celé linii doteku a až 50 kilometrů od ní plno dronů, což znamená, že je velmi těžké se zformovat. I proto na frontě dnes působí dominantně drony.
O CV90 se v českých médiích dlouho hovořilo jako o něčem, co by Armáda ČR mohla využít. Nabízí Švédsko ještě něco České republice, potažmo dalším spojencům v NATO?
Máme nezvykle silný bezpečnostní průmysl na středně velkou zemi, kterou jsme, protože vyrábíme prakticky vše. Od stíhaček Gripen, které Česká republika využívá, vyrábíme také ponorky a dělo Archer, což je pokročilá samohybná houfnice. Vyrábíme i mnoho podpůrných zbraní jako protitanková zbraň Carl Gustav M3 a M4 s raketomety NLAW, takže jde o velké portfolio obranné výzbroje. Velkou část tohoto vybavení posíláme naším ukrajinským přátelům. Tím jsme se postarali o to, že je naše vybavení dobře využito a zároveň dostáváme informace, jak si naše výzbroj vede v opravdovém boji, a následně je upravováno pro švédské potřeby. Samozřejmě je výzbroj adaptována tak, aby se dala využít pro ruské platformy (využívané Ukrajinci) a stejně branecký systém, který máme ve Švédsku. Takže jde o vybavení, které je velmi jednoduché na ovládání.
Když zmiňujete Rusko, tak jelikož se Švédsko před časem připojilo k NATO, zaregistrovali jste, že by se chování Ruska ke Švédsku od té doby nějak změnilo?
Myslím, že ruský předpoklad byl ten, že jsme s NATO úzce spolupracovali už dříve. Takže k žádné významné změně nedošlo. Na naší straně je samozřejmě ten rozdíl, že jsme uvnitř NATO více v bezpečí a zároveň silnější. To je obří výhoda a myslím, že kvůli nelegální ruské agresi na Ukrajinu se kompletně přestavělo celé severní křídlo Evropy a NATO, jelikož investice do obrany se zvyšují. Dříve byla severní Evropa místem strategické nejistoty, protože Švédsko s Finskem nebyly součástí společného obranného plánu NATO. Dnes už tam ale jsme a můžeme se spojenci praktikovat silnější schopnost odrazení a chránit každou píď spojeneckého území.
Švédsko je rovněž součástí Arktické rady, jejímiž členy jsou i Rusové. Nedávno jsem hovořil s islandským poslancem Jónem Gnárrem který mi řekl, že Rusové už na jednání této rady nejsou zváni. To stále platí?
To je pravda. Aktivity Arktické rady jsou uspané. Dnes posilujeme naši vojenskou přítomnost v arktickém regionu a v severní části Švédska, Finska a Norska. Je to potřeba, protože Rusko v této oblasti samozřejmě využívá značné vojenské kapacity. Vidíme zde také zvýšenou aktivitu Číny. Musíme to brát na vědomí a konat nezbytné kroky.
Čtěte také
A co Baltské moře?
To je pro Švédsko domácí půda, naše námořnictvo se na něj zaměřuje a situace v něm měla dramatický vývoj. Od problémů se stínovou flotilou po sabotované či rozbité podvodní zařízení jako kabely. Stejně tak pozorujeme čím dál více obchodních plavidel v Baltu, protože Rusko je na tomto moři mnohem více závislé, než před zahájením invaze na Ukrajinu, a naše působení v Baltském moři má své limity. Jeho strategický význam vzrostl.
Panuje ve Švédsku kvůli ruským aktivitám větší nervozita nebo dokonce strach mezi obyvateli?
Ne. Díky členství v NATO jsme ve větším bezpečí, vyzbrojujeme se a jsme aktivní v Baltském moři, kde funguje stálá operace „Baltská hlídka“, ke které jsme se připojili. Cítíme se být ve větším bezpečí a také posílení, což potřebujeme, protože vnímáme, že i když je teď Rusko zapadlé u Ukrajiny, tak po příměří nebo mírové dohodě budou ruské síly nejspíš poslány do svých vojenských okruhů a Kaliningradu. Na to se musíme připravit.
Hovoříte o možném příměří a dokonce i míru. Je Švédsko případně připravené poslat na Ukrajinu své vojáky coby mírový sbor?
Ano, tuto možnost nezavrhujeme. Jsme součástí úzké plánovací skupiny. Záleží to však právě na příměří nebo mírové dohodě, ale pak bychom mohli přispět významnou měrou například v námořní či letecké rovině. Je velmi důležité, abychom jako evropští spojenci vypracovali všechny možné plány, pokud nastane příměří či mír, abychom podle toho mohli jednat.
Rusko mezi totálním mírem a totální válkou
Rusko je dnes velmi aktivní také na poli kyberprostoru a narušování kyberbezpečnosti. Jak to platí ve Švédsku?
Uvědomujeme si, že jsme vůči ruským hybridním operacím odhaleni. Jde o dezinformace, kyberútoky, cizí průniky do naší kritické infrastruktury, propagandu a další věci. Budujeme si proti tomu silnější odolnost. Proti těmto jevům jsme zbudovali poměrně novou vládní agenturu, která se zaměřuje na psychologickou obranu. Máme také takřka novou Národní bezpečnostní radu, která si bere na starost řadu vládního úsilí. Na hybridní hrozby a civilní obranu máme vyčleněného speciálního ministra. To vše jsou pro nás nezbytné kroky. Vnímáme, že Rusko v rámci hybridních operací je zhruba někde mezi totálním mírem a totální válkou.
Zmiňujete švédské kroky, ale řekl byste, že je ruský postup úspěšný, nebo neúspěšný?
Očividně se svými hybridními operacemi snaží nás odstrašit od podpory Ukrajiny a v tom hrozivě selžou. Ukrajinu podporujeme neochvějně a já vždy říkám, že je to správná a chytrá věc, kterou musíme dělat, protože jde zároveň o investici do naší bezpečnosti. Proto jsme Ukrajině poskytli vojenskou podporu v hodnotě přes osm miliard eur a jsme připraveni dát i více.
Když hovoříte o výdajích na obranu a bezpečnost, tak třeba část české populace i některé politické strany si nemyslí, že jde o dobrý nápad. Naopak hlásí, že by tyto prostředky měly být vloženy například do bydlení či jiných sociálních témat. Jak švédské obyvatelstvo reaguje na to, že více peněz putuje na obranu oproti třeba sociálním věcem?
Všechny průzkumy ukazují, že mezi švédskou veřejností je silná podpora navýšit obranné výdaje, protože si uvědomujeme, že Rusko je schopné učinit velký politický a vojenský risk. Můžeme vidět zvěrstva a chování Rusů na ukrajinském bojišti i všechny možné válečné zločiny, které tam páchají. Nejlepší cestou, jak žít i nadále v míru, je zajistit si silnou schopnost se bránit a odradit. Proto všech osm stran ve švédském parlamentu stojí za tím, že Švédsko časem přesáhne pět procent HDP na obranné výdaje a naším cílem je dostat se na 3,5 procenta už do roku 2030. Je to nutné, abychom žili stále v míru a zajistili, že se můžeme připojit k našim spojencům a zapojit se do politiky odrazení.
PODÍVEJTE SE: Putin mě zklamal, připustil Trump. Ukončení války na Ukrajině čekal snadnější
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
