Světová obchodní organizace hledá nového šéfa. Kdo jím bude a co ho čeká?

Současný generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Brazilec Roberto Azevêdo ve své funkci za měsíc a půl skončí. Předčasně. Jeho druhý čtyřletý mandát měl totiž vypršet až příští rok v srpnu. WTO tak nyní čeká výběr nového šéfa. O řízení poněkud ochromené instituce se uchází osmička statečných. Na vítěze ovšem čeká nelehký úkol: vrátit Světové obchodní organizaci autoritu a akceschopnost.

Roberto Azevêdo svou rezignaci na funkci generálního ředitele Světové obchodní organizace oznámil letos v květnu během videokonference se zástupci členských zemí. Přestože tak jen potvrdil dřívější spekulace médií, pro svět byl jeho krok překvapením. Azevêdo svůj předčasný odchod zdůvodnil rodinnými důvody a zdůraznil, že nemá žádné politické ambice. Domněnky, že jeho krok byl vynucený faktickou neschopností WTO urovnávat spory mezi klíčovými hráči světového obchodu, se mu ale vyvrátit nepodařilo.

To bude zřejmě největší a nejsložitější úkol, který čeká na Azevêdova nástupce. Světová obchodní organizace se totiž nachází ve stavu, kdy vlastně neplní funkci, kvůli které byla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) zřízena. Tedy odstraňovat překážky volného obchodu a řešit případné neshody mezi členskými zeměmi. Na vině je paralýza důležité instituce WTO v podobě stálého odvolacího orgánu (Appellate Body), který je právě pro řešení sporů zřízen.

.@WTODGAzevedo announces he will step down on 31 August #MC12 https://t.co/zaEV8GFSOn pic.twitter.com/T5mwVMKe8R

— WTO (@wto) May 14, 2020

Loni v prosinci skončil mandát dvěma ze tří zbývajících členů odvolacího orgánu, čímž WTO přišla o svého „hlavního rozhodčího“. Odvolací orgán je sedmičlenný, ke své usnášeníschopnosti potřebuje mít obsazena alespoň tři místa. Za stávající stav mohou především Spojené státy, jejichž administrativy posledních tří prezidentů nominace do odvolacího orgánu blokovaly, čímž vyjadřovaly protest proti praktikám WTO.

Na USA nejsou páky

Postoj USA ke Světové obchodní organizaci se nezlepšil ani během prezidentství Donalda Trumpa, který dokonce opakovaně pohrozil, že jeho země z WTO klidně vystoupí. Organizace podle Trumpa jde na ruku Číně a dalším zemím, což prý Spojeným státům znemožňuje čelit nekalým obchodním praktikám ze strany jejich konkurentů. „Nový generální ředitel bude mít velmi těžké vrátit Světové obchodní organizaci autoritu a respekt. Bude muset přesvědčit Spojené státy, aby zasedly k jednacímu stolu. Bez USA totiž existence organizace trochu pozbývá svého smyslu,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Pozice Spojených států pro další fungování WTO je skutečně klíčová. Nejenže jde o největší ekonomiku světa, ale také největší odbytiště pro výrobce z Evropské unie a Číny. Takže varianta, kdy by spojily síly právě Evropská unie s Čínou, aby přiměly Spojené státy k jednání, je spíše iluzorní. „To si neumím dost dobře představit. USA mají jak s Evropskou unií, tak s Čínou obchodní schodky, takže je to právě EU a Čína, kdo potřebuje americký trh, nikoli naopak,“ vysvětlil Křeček a připustil, že WTO de facto na Spojené státy účinné páky nemá.

Kdo se tedy pokusí na sebe záchranu Světové obchodní organizace vzít? Na post šéfa WTO bylo nominováno osm kandidátů (včetně tří žen), z nichž zástupci členských zemí začnou vybírat 15. července. Nenajdeme mezi nimi nikoho z USA, Číny, Evropské unie, Japonska ani Indie, coby reprezentantů největších ekonomických center světa, nýbrž vyslance Egypta, Moldavska, Mexika nebo Jižní Koreje.

Pět mužů a tři ženy

Volba ani nemá jasného favorita. Čistě na základě profilů jednotlivých kandidátů lze za nejtěžší kalibr považovat Ngozi Okonjo-Iwealaovou z Nigéria, která je globální finanční expertkou a dvakrát zastávala funkci ministryně financí nigerijské vlády. Časopis Time ji v roce 2014 vybral mezi stovku nejvlivnějších lidí světa a Transarency International ji zařadila mezi osm nejvýznamnějších bojovnic proti korupci na světě. Okonjo-Iwealaová se také nechala slyšet, že z pozice případné šéfky WTO by se zasadila o zprostředkování rozhovorů mezi USA a Čínou.

Generálním ředitelem Světové obchodní organizace se chce stát také Egypťan Abdel-Hamid Mamdouh, který už ve WTO mezi lety 2001 a 2017 pracoval, a to na pozici ředitele odboru obchodu služeb a investic. Jeho ambicí je restartovat schopnost WTO vyjednávat nová pravidla. „Jenže generální ředitel může jít jen tak daleko, jak mu dovolí členové organizace. Ti ale potřebné ústupky dělat nechtějí,“ poznamenávají analytici časopisu The Economist.

Mezi kandidáty je také Liam Fox, právník a bývalý britský ministr zahraničního obchodu, který chce Světovou obchodní organizaci reformovat a přizpůsobit ji podmínkám 21. století. Do boje o šéfa WTO vyslala svého reprezentanta rovněž Saúdská Arábie v podobě Mohammada Maziada Al-Tuwaijriho, který v současné době působí jako ministr pro domácí a zahraniční strategické ekonomické záležitosti. Dříve pracoval v bankovnictví. Osmičku doplňuje ještě Jesus Seade Kuri z Mexika, Amina C. Mohamedová z Keni, Yoo Myung-heeová z Korejské republiky a Tudor Ulianovschi, někdejší moldavský diplomat a ministr zahraničí. Na novém generálním řediteli WTO se musí shodnout všech 164 členských zemí a jeho jméno bychom měli znát do konce letních prázdnin.