Zdroj: Profimedia
Spojené státy si pozici nejsilnější ekonomiky světa ještě chvíli udrží. Na paty jim ale intenzivně šlape Čína.
Zdroj: Profimedia
Relevantní světové instituce se předhánějí v odhadech o kolik procent letos klesne hospodářský výkon Spojených států, Evropské unie nebo Japonska. Slýcháme o nastupující ekonomické krizi, nejhorší od 30. let minulého století, nebo o vzrůstajícím zadlužení nejvýznamnějších globálních ekonomik. Je možné, že z koronavirové krize někdo vyjde silnější? A kdo to bude?
Evropská unie, Spojené státy a Čína, tedy tři ekonomicky nejsilnější regiony světa, už znají své údaje o vývoji hrubého domácího produktu za první letošní kvartál. Ve všech případech došlo k masivnímu propadu, který se s největší pravděpodobností ještě prohloubí v právě probíhajícím druhém čtvrtletí. Spojené státy odepsaly ze svého HDP bezmála pět procent, země Evropské unie 3,5 procenta a Čína ztratila skoro sedm procent svého hospodářského výkonu.
Jenže mezi USA a Evropskou unií na jedné straně a Čínou na straně druhé nastane ve zbytku roku v dynamice hrubého domácího produktu nejspíše výrazný rozdíl. Zatímco vyspělé země se možná začnou hospodářsky vzpamatovávat ve třetím či čtvrtém kvartále, čínská ekonomika se zotavuje už nyní. A na rozdíl od Evropy a Ameriky si v celoročním vyjádření udrží hospodářský růst, byť mírný v porovnání s předchozím rokem.
USA váhající, stagnující
Americká stanice CNN s odkazem na Mezinárodní měnový fond uvedla, že čínská ekonomika by letos mohla vzrůst o 1,2 procenta a příští rok přidat dalších 9,2 procenta. Loni Čína rostla šestiprocentním tempem. Situace v USA a Evropské unii, potažmo v eurozóně, ale bude diametrálně odlišná. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na nedávné tiskové konferenci uvedla, že ECB letos počítá s poklesem HDP v eurozóně o pět až dvanáct procent. A dodala, že i tato predikce je zatížena velkou mírou nejistoty. Podobně nejisté jsou také odhady pro Spojené státy, převažuje ale názor, že tamní pokles HDP bude hlubší než v případě eurozóny nebo Evropské unie.
K tématu
Nasnadě je tedy otázka, zda v důsledku pandemie koronaviru nedojde ke střídání v čele pelotonu světové ekonomiky. Doposud se totiž stále Spojené státy považují za největší či nejsilnější hospodářství světa, měřeno absolutní velikostí hrubého domácího produktu. V loňském roce činil přes 21 bilionů dolarů a USA se na světovém HDP podílely z bezmála jedné čtvrtiny. Spojeným státům však již delší dobu šlape na paty právě Čína. Její výkon je sice o sedm bilionů dolarů nižší (16 procent světového HDP), avšak podle některých propočtů zohledňujících rozdílnost cenových hladin v USA a Číně je už světovým ekonomickým lídrem nejlidnatější země planety.
„Spojené státy nadobro příchodem Donalda Trumpa ustupují z role vůdčí světové velmoci. Koronavirová krize jim nabídla příležitost se znovu ujmout této pozice, Trump ji ale – podle mého názoru – odmítá, stejně jako zpočátku odmítal závažnost současné pandemie. Místo toho dává příležitost Číně posunout se výš v žebříčku globálních hráčů. A Čína je připravena využít k tomu i dezinformačních kampaní,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle ní současný přístup americké administrativy připomíná váhání USA s aktivní účastí v boji proti nacistickému Německu ve druhé světová válce. „Nakonec válku rozhodly a především pomohly Evropě se vztyčit Marshallovým plánem. Spojené státy mají ještě možnost své chyby z posledních let napravit a znovu vybalancovat globální uspořádání,“ dodala Horská.
Čína přebírá štafetu
„Vítězem se může stát Čína, kde pandemie odstartovala. Podle oficiálních dat ji Čína zvládla lépe než ostatní země. Mezi poražené budou patřit Spojené státy, Itálie a Španělsko,“ myslí si Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Přesto je ale přesvědčen, že i když si po koronavirové krizi Spojené státy pozici nejsilnější ekonomiky světa uchovají, časem o ni přijdou. „Současné trendy nám naznačují, že ještě za našich životů se světovým lídrem stane Čína. Japonsko se zatím bude udržovat na třetí pozici, ale v budoucnu ho předběhne Indie, která je dnes pátá,“ uvedl Křeček pro CNN Prima NEWS.
Pojďme tedy počítat. Jestliže se ekonomika Spojených států letos zmenší o sedm procent, což lze považovat za konzervativní odhad, spadne její výkon mírně pod dvacet bilionů dolarů. Čínský hrubý domácí produkt by se mohl dostat k 14,3 bilionu dolarů a na USA už bude říše středu ztrácet jen asi pět bilionů. A tato ztráta se téměř jistě ztenčí i příští rok. Je tedy možné, že Čína Spojené státy přeskočí dříve, než si myslíme. Možná ještě do poloviny této dekády.
Deset nejsilnějších ekonomik světa (stav ke konci roku 2019)
| Země | Nominální HDP v bilionech USD | Podíl na světovém HDP (v %) |
|---|---|---|
| USA | 21,4 | 24,8 |
| Čína | 14,1 | 16,3 |
| Japonsko | 5,2 | 6,0 |
| Německo | 3,9 | 4,5 |
| Indie | 2,9 | 3,4 |
| Velká Británie | 2,7 | 3,2 |
| Francie | 2,7 | 3,1 |
| Itálie | 2,0 | 2,3 |
| Brazílie | 1,8 | 2,1 |
| Kanada | 1,7 | 2,0 |
| Top 10 zemí | 58,6 | 67,6 |
Zdroj: Světová banka
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je však na podobné počty ještě brzy a to, jak se země s pandemií popasují, nelze měřit pouze ekonomickým výkonem. „Zda a jak se změní pořadí nejsilnějších ekonomik, je třeba hodnotit až s odstupem. Výsledky lze analyzovat až po odeznění pandemie. Je také otázka, co je měřítkem vítězství, zda počet mrtvých, ekonomický výkon, nebo třeba trvalé omezení nebo naopak zachování lidských práv,“ řekl CNN Prima NEWS. S podobným náhledem přichází také ekonomka z brněnské Masarykovy univerzity Hana Lipovská, která je přesvědčena, že mezi vítěze se budou řadit malé, pružné, svobodné země. „Prohrají naopak velké těžkopádné celky jako je Evropská unie nebo státy, které zbytečnými opatřeními, ve snaze pomoci nadnárodním firmám, sváží ruce živnostníkům a malým firmám,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Podle Lipovské nebude vítězem či poraženým konkrétní stát, nýbrž konkrétní lidé a firmy napříč zeměmi.
K tématu
Eurozóna na křižovatce
Následky koronavirové pandemie budou pro Evropskou unii beze sporu prubířským kamenem. Patrně se ještě více projeví hospodářské rozdíly mezi jejím severním a jižním křídlem. Pokles HDP v prvním kvartále činil ve Španělsku a Itálii zhruba pět procent, což je hlubší propad, než činil průměr Evropské unie. Ještě hůře to ale konkrétně pro Itálii vypadá z celoročního hlediska. Banka Goldman Sachs například této zemi větší hospodářský propad ve výši 11,6 procenta, jak uvedla agentura Reuters.
Tak hluboká recese nemusí být sama o sobě problémem. Jenže takový sešup přispěje k výraznému nárůstu podílu veřejného dluhu na HDP, přičemž Itálie měla se svým zadlužením obrovské problémy již po propuknutí finanční krize v roce 2008. A do té už vstupovala značně zadlužená. Jen o rok dříve činil její veřejný dluh 110 procent HDP, o pět let později, tedy v roce 2012, to bylo už více než 135 procent a ke konci roku se vyšplhal přes 137 procent HDP. Podle odhadu analytiků časopisu The Economist se italský veřejný dluh jen v tomto roce zvýší o dalších 21 procent, a bude tak atakovat hranici 160 procent. Jinak řečeno, pokud by po konci letošního roku chtěla Itálie uhradit celý svůj veřejný dluh, musela by odevzdat 1,6násobek svého ročního ekonomického výkonu.
Nejzadluženější země světa podle výše veřejného dluhu vůči HDP (ke konci roku 2019)
| Země | Podíl veřejného dluhu na HDP (v %) |
|---|---|
| Japonsko | 238,8 |
| Řecko | 187,1 |
| Itálie | 137,1 |
| USA | 135,3 |
| Portugalsko | 126,8 |
| Francie | 112,0 |
| Kanada | 109,5 |
| Belgie | 105,5 |
| Španělsko | 103,1 |
Zdroj: OECD
Zadlužení Itálie, Španělska, Řecka, ale nově také Francie může do budoucna představovat obrovské riziko pro stabilitu eurozóny. „Každý razantnější fiskální šok ukazuje na křehkost stávajícího modelu eurozóny včetně její vnitřní solidarity. Rozsah dopadů na eurozónu je zatím velmi těžké odhadovat. Bude záležet i na nastavení příštího víceletého finančního rámce, o němž se bude teprve jednat. Obavy z dluhové krize, která může následovat, jsou však namístě,“ myslí si Vladimír Dlouhý.
Helena Horská je přesvědčena, že eurozóna, potažmo Evropská unie, stojí na křižovatce a řešení dluhového problému vidí v posílení rozpočtové unie. „To podle mého názoru zajistí její budoucnost. V opačném případě si eurozóna vybere cestu ke svému útrpnému konci,“ řekla CNN Prima NEWS. Jenže ani silnější rozpočtová unie nemusí znamenat zažehnání dluhových problémů. Může naopak vytvořit morální hazard, jelikož země, které dosud porušovaly fiskální pravidla eurozóny (schodek rozpočtu do 3 procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP) nebyly z eurozóny vyloučeny. „Předlužené země se tím pádem přestávají snažit o reformy a místo toho očekávají, že jim úspěšnější země pomohou,“ varuje Štěpán Křeček s tím, že úspěšnějším zemím může časem dojít trpělivost.
Nejčtenější
Doporučujeme
